Reportér Michael Guillen přežil uvíznutí ponorky u vraku Titanicu: Posádce pomohla neznámá síla

Celý svět s napětím sleduje snahu o záchranu ponorky Titan, která roky vozila turisty k vraku Titanicu, který se nachází v hloubce 3,8 kilometru. V neděli došlo k dalšímu takovému ponoru, součástí posádky byl britský obchodník Hamish Harding, pákistánský podnikatel Shahzada Dawood se svým synem Sulemanem, bývalý námořní důstojník a dobrodruh Paul Henry Nargeolet a dále také Stockton Rush, který založil společnost OceanGate, která výlety k vraku Titanicu organizuje. Ponorka byla plně obsazená, maximálně se do jejího stísněného prostoru vejde pět osob.

Během cesty k vraku bohužel došlo ke ztrátě spojení s mateřskou lodí Polar Prince. Posádka ponorky má v čase sepsání tohoto článku zásoby kyslíku na méně jak 15 hodin. Naděje na záchranu posádky je sice malá, ale stále žije – kanadské letadlo monitorující oblast totiž zaznamenalo bouchání v pravidelných 30minutových intervalech, zda však mohlo vycházet z ponorky Titan, zůstává v době sepsání článku nejasné. O tom, že stále existuje malá šance, že ještě vše není ztraceno, svědčí i zkušenost bývalého reportéra televize ABC, Michaela Guillena.

Michael Guillen je živoucím důkazem, že je možné dostat se i ze zdánlivě bezvýchodné situace, jakou bezesporu uvíznutí ponorky u vraku Titanicu je. Se svým hrůzostrašným zážitkem z roku 2000 se svěřil na Twitteru. „Nehoda u Titanicu. Když jsem byl v ABC News, stal jsem se prvním televizním zpravodajem v historii, který informoval o vraku Titaniku na dně Atlantského oceánu, 2-1/2 míle pod povrchem. Stala se nehoda, která si málem vyžádala můj život. Tady je, co se stalo,“ napsal sociální síť a připojil i názorné video, které si můžete prohlédnout níže.

Posádka včetně reportéra cestovala v ponorce Mir 1, která byla vyrobena na konci 80. let minulého století. K nehodě došlo tak, že ponorka se dostala do oblasti silného mořského proudu, který ji tlačil směrem k lodním šroubům Titanicu. Zpravodaj Michael Guillen dle webu Daily Mail uvedl, že najednou se ho zmocnil pocit, že se ponorka řítí k vraku příliš rychle. Ponorka se zaklínila pod zádí. Při pokusu o couvání došlo k nehodě, posádka zaslechla ránu. To ponorka narazila do lodního šroubu. Všichni se v ten moment lekli, že zde uvíznou. „Cítil jsem šok z té srážky, rezavé trosky se vysypaly na naši ponorku a zakryly mi výhled skrz průzor,“ popisuje děsivý zážitek Michael Guillen.

Spoustu lidí by asi zachvátila panika, ale posádka ponorky začala ihned pracovat na tom, aby se z místa dostala. Napadlo je, že by mohli ponorku rozkývat tlačením vpřed a vzad. Doufali, že se ponorka rozhoupe a uvolní se ze sevření. To se ale navzdory jejich snaze nestalo. V tu chvíli si Michael Guillen pomyslel, že je to konec, že se z daného místa už nedostanou. V rozhovoru popisuje, že najednou v ponorce pocítil „přítomnost něčeho neviditelného“, a tato neznámá síla nakonec způsobila, že motor přestal „řvát“ a ponorka se uvolnila ze sevření a začala se vznášet vzhůru. Týmu se zázračně podařilo dostat se z na první pohled bezvýchodné situace. Dr. Guillen je věřící, je přesvědčen, že ho tehdy zachránila „Boží přítomnost a mír“.

Jak již bylo zmíněno, posádce v době sepsání článku zbývá necelých 15 hodin na záchranu. Odborníci se shodují, že šance na záchranu posádky jsou velmi nízké, číselně vyjádřeno jedno procento, jak uvedl David Marquet, bývalý kapitán ponorky amerického námořnictva. Musel by se stát zázrak, aby byla ponorka nalezena v čase, kdy pasažérům zbývá kyslík, a ponorka se nachází na místě, ze kterého je možné ji vyprostit. Nezbývá tedy než doufat v podobný zázrak, jaký zažil reportér Michael Guillen.

Zdroje: Daily Mail, NPR, Insider