Článek
V pubertě začala trpět poruchou příjmu potravy
Isabelle Caro se narodila 12. září 1982 ve francouzském městě Aubergenville. Její dětství prý nebylo zrovna šťastné. Isabelle Caro tvrdila, že její matka měla velké úzkosti z toho, že Isabelle jednou vyroste, a tak dívku co nejvíce držela doma a neustále ji přeměřovala. To mělo přispět k tomu, že ve 13 letech začala Isabelle trpět poruchou příjmu potravy –anorexií. Jeden čas také utekla z domu a žila na ulici. Když jí bylo 20 let, byla už tak vychrtlá, že zkolabovala a skončila v nemocnici v kómatu. Ani poté se její zdravotní stav ale nezlepšoval, nejhubenější byla v roce 2006, kdy při výšce 165 cm vážila pouhých 25 kilogramů. V té době se zoufale snažila prosadit jako modelka, ale byla odmítána z důvodu, že byla až příliš hubená a vypadala nemocně. Její agentku Sylvii Fabregon tedy napadlo, že by mohla Isabelle mohla pracovat jako herečka, která bude ztvárňovat role nemocných žen.
Snímek anorektické modelky šokoval svět
Isabelle Caro se nakonec povedlo proslavit, a to když si ji pro své focení vybral uznávaný fotograf Oliviero Toscani. Ten totiž tou dobou hledal anorektickou modelku pro nafocení osvětové kampaně. Modelku Isabelle Caro mu doporučila její agentka Sylvie Fabregon. Snímek na kost vychtlé a nemocně vypadající Isabelle šokoval svět. Následně byla Isabelle Caro zvána na různá interview, aby vyprávěla svůj příběh a dělala osvětu ohledně mentální anorexie. V rozhovorech se snažila varovat před poruchami příjmu potravy a před „nablýskaným“ světem modelingu, na jehož pozadí jsou právě mnohdy nezdravě hubené dívky.
Našli se i lidé, kteří však její snahy kritizovali, jelikož tvrdili, že se stal pravý opak toho, o co Isabelle Caro usilovala. Namísto, aby některé dospívající dívky od anorexie odradila, stala se pro část z nich jejich ikonou, kterou oslavovaly na svých blozích. Nešetřil ji ani autor jejího slavného snímku, fotograf Oliviero Toscani. Ten o ní prohlásil: „Nemám na Isabelle dobré vzpomínky. Až do své smrti byla velmi sobecká a zahleděná do sebe. Nikdy nedokázala pochopit, že není modelkou. Byla to nemocná mladá žena. Myslela si, že je úspěšná herečka, ale jejím jediným talentem bylo být anorektičkou.“ V roce 2008 pak napsala knihu o svém životě, která nese název Holčička, která nechtěla vyrůst: můj boj proti anorexii.
Svůj boj s anorexií prohrála
Ač sama před touto nebezpečnou poruchou příjmu potravy varovala ostatní, nedokázala nad nemocí zvítězit. Poté, co se vrátila z pracovní cesty v Tokiu zpět do Francie, byla v roce 2010 hospitalizována kvůli respiračnímu onemocnění, byla však už příliš slabá na to, aby boj s chorobou vyhrála. O tom, že si byla vědomá toho, že je na tom zle, svědčí i zápis z jejího blogu, kde samu sebe popisuje jako „malou vločku neviditelného sněhu, neviditelnou uprostřed vlny veder, která bojuje o holý život“. Zemřela 18. listopadu 2010, bylo jí pouhých 28 let. O jejím úmrtí se příbuzní dozvěděli až o měsíc později. Ztrátu milované dcery nesla těžce zejména její matka, která se nakonec trápila natolik, že se rozhodla vzít si život.
Poruchy příjmu potravy jsou u dětí a mladistvých na vzestupu
Ačkoliv je dnes svět úplně jiný než v době, kdy Isabelle Caro fotila svou kampaň proti anorexii a stále více se mluví o pozitivním vnímání svého těla a sebelásce, přesto přibývá mezi dětmi a mladistvými poruch příjmu potravy. Dle dostupných dat se mezi lety 2002 a 2019 zvýšil počet hospitalizací kvůli poruše příjmu potravy o 139 %. Výrazně přibylo i dospívajících chlapců trpících některou z poruch příjmů potravy, lékaři varují před zažitým stereotypem, že anorexie nebo bulimie se týká jen dívek. K nárůstu počtu těchto poruch negativně přispívají i sociální sítě. Výzkumy dokazují, že neustálé prohlížení si fotek dokonalých (a mnohdy také velmi až nereálně vyretušovaných) těl na sociálních sítích, může to obzvláště u mladých žen vést k tomu, že budou negativně smýšlet o svém vlastním těle.
Odborníci varují před falešnou realitou, kterou sociální sítě vytvářejí. „Tyto vlivy nejsou nové. Před sociálními médii pramenil nezdravý pohled z časopisů, televize, filmů a billboardů. Sociální média vás však mohou bombardovat fotkami a zprávami, které se mohou množit a pronásledovat vás díky algoritmům a sdíleným příspěvkům. Srovnávání může pokračovat donekonečna,“ upozorňuje doktorka psychologie, Nancy Mramor Kajuth. Odborníci proto doporučují netrávit na sociálních sítích příliš času a věnovat pozornost tomu, jaký obsah „konzumujete“.
Zdroje: Independent, Wikipedia – Isabelle Caro, HuffPost, CNN Health, WebMD
