Článek
Falešné banány a zlatá rýže jako potraviny budoucnosti
Existuje hned několik potravin, u kterých už dnes vědci predikují jejich zvýšenou konzumaci v budoucnosti. Jednou z nich je tzv. ensete, rostlina náležící do čeledi banánovníkovitých, pro kterou je typické, že se snadno pěstuje. Někdy se jí také přezdívá „falešný banán“ a v Etiopii, kde se pěstuje, její plody následně využívají k výrobě kaše či chleba. Vědci v ní vidí budoucnost, co se nasycení světové populace týče, podle nich má potenciál dát najíst až 100 milionům lidí.
Velké naděje vědci vkládají i do tzv. zlaté rýže, což je geneticky modifikovaná rýže, která nejenže zažene pocit hladu, ale také je obohacená o vitamín A. Byla upravena s cílem řešit deficienci vitamínu A v rozvojových zemích. Rýži se říká „zlatá“ z toho důvodu, že má žlutou barvu. Profesor Johannes le Coutre je toho názoru, že v budoucnosti by mohlo přibýt potravin, které jsou upraveny tak, aby přinášely další zdravotní benefity. Mezi další potraviny, kterým vědci předpovídají nárůst spotřeby, patří i řasy. Ty jsou součástí jídelníčků některých národů už po staletí, ale vědci predikují, že časem jejich konzumace stoupne, protože je lze pěstovat rychle a efektivně a mají spoustu cenných živin.
Budeme jíst hmyz a maso z laboratoře?
O hmyzu jako o jídle budoucnosti se mluví už delší dobu, zatím ale nad ním západní společnost spíše ohrnuje nos, případně jej vnímá jako zajímavou pochutinu, kterou ze zvědavosti vyzkouší, rozhodně však nelze říct, že by se v našich končinách brouci stali běžnou součástí naší stravy. Jinak je tomu v exotických zemích, například v Thajsku či Mexiku se hmyz podává k jídlu běžně. Výhodou chovu hmyzu jsou nižší nároky na energie a půdu. Je také mnohem ekologičtější než klasický chov dobytka.
Hmyz však není tím jediným, nad čím se někteří ošívají. Někteří milovníci masa se nechtějí smířit s myšlenkou, že by jednou namísto steaku z argentinského býčka měli dostat jako alternativu maso z laboratoře – přitom je to hudba budoucnosti a toto maso není žádnou rostlinnou náhražkou. Například ve Spojených státech amerických dostal prodej pěstovaného masa zelenou už v červnu 2023. Jako první země na světě jej na trh uvedl Singapur. Maso z laboratoře má velkou výhodu v tom, že jeho výroba nemá tak velké environmentální dopady. Naopak největší nevýhodou jsou vysoké náklady na výrobu, a proto maso z laboratoře dnes najdete hlavně v menu luxusních restaurací. Nutno podotknout, že technologie je zatím „v plenkách“ a není vyloučeno, že jednou maso z laboratoře nebude vzácností.
Jedlé jednou budou možná i obaly
Palčivým problémem současné doby je spotřeba plastu, který se mimo jiné používá k výrobě obalů na jídlo a pití. Ročně se do oceánu dostane téměř pět miliard tun plastu, přičemž potravinové obaly tvoří nezanedbatelnou část tohoto odpadu. Přitom není výjimkou, že výrobci někdy zbytečně nadužívají plastové obaly, a na internetu tak kolují fotografie jednoho banánu či jedné oloupané mandarinky zabalené v plastu.
V budoucnu by se snad náš přístup mohl změnit, naději skýtají i jedlé obaly. Vyvíjí je mimo jiné například i čeští vědci z Brna, kteří pracují na tvorbě balení na bázi bílkovin. Hlavním problémem je však zatím odolnost těchto obalů vůči vodě, ale i to se do budoucna může změnit. Už teď na trhu najdeme například kávové šálky vyrobené ze sušenek či bonbóny balené do rýžového papíru.
Zdroje: University of New South Wales, Seznam zprávy, Brněnský deník, Novinky, Natural History Museum, Ecowatch, BBC, Wikipedia – Ensete Habešské
