Článek
Ve Sverdlovsku probíhal tajný vojenský program
Není žádným tajemstvím, že velmoci za studené války měly programy zaměřené na výzkum biologických zbraní. Ačkoliv v roce 1975 oficiálně vstoupila v platnost Úmluva o zákazu biologických zbraní, kterou ratifikoval i Sovětský svaz, ten se rozhodl nadále pokračovat v tajném programu Biopreparat, který se zaobíral bojovými látkami. Existenci programu o řadu let později uznal tehdejší ruský prezident Boris Jelcin. Součástí onoho programu byla i výroba antraxu. Ten jako první použili v boji Japonci. Antrax je smrtelné onemocnění, které bez odborné léčby takřka vždy končí jistou smrtí. Kožní forma má dle SZÚ smrtnost mezi 5 až 20 procenty a plicní a střevní forma je charakteristická vysokou smrtností – až 85 procent i přes včasnou léčbu.
Lze si živě představit, jak hrozivé následky může únik antraxu mít. Bohužel k němu v minulosti došlo, a to při události, kterou dnes nazýváme Sverdlovský incident, podle místa jejího vzniku. Ačkoliv se jedna z továren nacházejících se ve Sverdlovsku navenek tvářila standardně, ve skutečnosti tady v 70. letech minulého století probíhal již zmiňovaný utajený program Biopreparat. Docházelo zde k pěstování sporů Bacillus anthracis, tedy bakterie, která způsobuje závažné onemocnění antrax. Bakterie se nejprve přidávaly do roztoku, kde se pomnožily, pak se vysušily a vznikl prášek, který se měl stát součástí bojových hlavic.
Lidská chyba měla fatální následky
Sverdlovský incident, který vešel do dějin rovněž jako „biologický Černobyl“, se stal kvůli lidské chybě. Dne 30. března 1979 jeden z techniků čistil HEPA filtr, který už byl zanesený. Zmiňovaný speciální filtr se nacházel v sušárně spor. Následně zanechal ve velínu vzkaz nadřízenému a odešel domů. Jenže i jeho nadřízený podplukovník Nikolaj Černyšev měl toho dne naspěch. Natolik, že zapomněl do pracovního deníku zapsat obsah vzkazu, ve kterém se psalo o odmontovaném filtru.
Katastrofa se započala s příchodem noční směny, která nic netušíc začala pracovat bez filtru. Nejenže byli na životě v ten moment ohroženi pracovníci továrny, ale riziko existovalo i pro civilní obyvatelstvo, protože vítr od továrny mohl spory zanést do okolí. Celkem se nakazilo 96 lidí, u kterých propukly typické příznaky pro onemocnění antraxem – nachlazení a posléze dusivý kašel s krví. Mezi oběťmi nebyli jen pracovníci továrny, ale také třeba lidé slavící v nedalekém baru. Přesný počet obětí není znám, odhaduje se, že jich mohlo být až 600.
Sověti se pochybení snažili svést na zkažené maso
Celou tragickou událost se Sověti snažili zamést pod koberec. Pověřili tím tajnou službu KGB, která se měla postarat o to, aby zmizely důkazy. Její agenti skartovali záznamy z nemocnic a zbavili se i těl obětí. Bylo ale třeba najít pro celý incident zástěrku, tou se stala báchorka o tom, že za úmrtí může zkažené maso od překupníků.
Bohužel se ve snaze utajit incident napáchalo více škody než užitku, třeba když jeden člen komunistického výboru nařídil, aby byly pokropeny střechy domů, což vedlo k rozptýlení spor aerosolem. Podplukovník Černyšev za svou katastrofální chybu potrestán nebyl. Ba naopak, když se výroba sporů přesunula do odlehlejšího Stepnogorsku, byl i on mezi těmi, kteří tam byli pracovně vysláni. Rusko oficiálně (znovu)ukončilo program biologických zbraní v roce 1992. Někteří však pochybují, že k tomu skutečně došlo.
