Článek
Materiál za 451 mil. Kč je ztracen, „vyletí i komínem“
Současný systém v ČR je založený na dobrovolném třídění nápojových obalů a zřejmě již dosáhl svých limitů. U nápojových plechovek se vysbírá pouze 26 %. u PET lahví 73 %. To znamená, že celkem 500 milionů PET a 600 milionů plechovek není ročně recyklováno. Při následném třídění plastového odpadu se ještě přibližně třetina vysbíraných PET lahví „ztratí“ na skládkách nebo jako palivo „vyletí komínem“ a ve výsledku jde do recyklace přibližně jen polovina vytříděných PET lahví. (1) Nesebrané plechovky končí na skládkách či také ve spalovně, kde dokážou selektovat pouze větší kusy kovů. Ztratí se tak ročně 11 500 tun hliníku v hodnotě cca 216 mil. Kč a 25 000 tun PETu v hodnotě cca 235 mil. Kč. Ročně tak ztratíme materiál v hodnotě cca 451 mil Kč (přesná hodnota záleží na aktuálních výkupních cenách). (2)
Cenný materiál zachrání zálohování, jen chtít
Navíc se PETky a plechovky povalují v ulicích, v parku, v přírodě a obce utrácí prostředky, které by mohly využít na jiné služby, za jejich úklid. Náprava je jednoduchá a funguje či se právě zavádí již v 18 zemích Evropy, a to tyto obaly zálohovat. U nás se o fungování finanční motivace můžeme přesvědčit u zálohovaných pivních lahví. Tu nikde nevidíte a pokud náhodou někde leží či stojí, tak tam dlouho nebude, někdo ji sebere. Někteří politici tvrdí, že záloha 4 Kč není žádná motivace, tak to možná optikou jejich platů. Pro běžného občana, který za 10 plechovek koupí chleba, to stejně jako u pivních lahví důvod pro vrácení bude. V Čechách pokus o zavedení zálohování ztroskotal již několikrát. (3) Svého času proti němu byly i nápojářské firmy. Doba pokročila, firmy se musí chovat více udržitelně a dnes jsou naopak propagátory zálohování.
Odpadářské firmy blokují využití surovin za 451 mil. Kč ročně
Tak kde je problém? Je a velký, zálohování by sebralo zisky odpadářským firmám. Bojuje se o to, kdo získá suroviny PETky \ hliník za 260 mil. Kč, které se nyní seberou přes obecní systémy a skončí u odpadářských firem, které s nimi dále obchodují. Při zavedení zálohování PET lahví a plechovek by se sebraly odděleným systémem přes obchody. Samozřejmě by se s nimi dále přes operátora systému obchodovalo na trhu. Odpadářské firmy rozjely lobbing proti zálohování opravdu ve velkém. Blokují tak využití surovin za 451 mil. Kč ročně.
Obce jako rukojmí
Za rukojmí si vzaly odpadářské firmy část obcí, ty si totiž od nich objednávají svozy vytříděných surovin. Upřímně řečeno, která z obcí dokáže hospodaření odpadářských firem rozklíčovat? Podle průzkumu MŽP 82 % obcí si sama odpady nijak neřeší (2) a má podepsanou generální smlouvu s odpadovou společností, aniž by měly přístup k přesným údajům o tom, kolik stojí jednotlivé položky v nakládání s vytříděným odpadem, tedy jaké jsou náklady a jaké zisky odpadářských firem. Pak je pro mě nepochopitelné, že tak bezmezně věří, že zálohování pro ně bude nevýhodné. Zde bych ještě doplnila, že přiměřené zisky firem jsou v pořádku, ale mám podezření, že tady jde hlavně o ty nepřiměřené.
Benefity obcí ze zálohování
Přitom obce budou mít ze zálohování profit. Obce dostanou nejen 15 % z nerozdělených záloh, ale i další benefity. Sníží se jim náklady na úklid veřejných ploch, vývoz košů, vývoz kontejnerů na plastový odpad, který ve větších městech probíhá až několikrát denně. Např. Praha má podporu zálohování schválenu v rámci Klimatického plánu již od roku 2020, navíc se ji o desítky milionů sníží náklady na úklid veřejných ploch a výsypy košů, k tomu obdrží 50 mil. Kč z nerozdělených záloh.(4)
Více k zálohování i se zkušenostmi ze Slovenska na záznamu ze semináře Společnosti pro udržitelný život „Co přinese zálohování PET lahví a plechovek občanům a životnímu prostředí a komu vadí? (5)
