Článek
Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu vyhlášky, podle které se má paušální náhrada, kterou dostávají soudní exekutoři za jednotlivé úkony, zvýšit o padesát procent ze 300 na 450 korun.
Zní to jako drobná účetní položka. V praxi ale jde o částku, která se v exekučním řízení násobí počtem úkonů a přímo se promítá do toho, kolik navrch k dluhu samotnému nakonec zaplatí povinný, tedy dlužník.
Co se přesně mění
Nejdřív je potřeba rozlišit dvě různé věci, které se v souvislosti s exekutory často pletou dohromady.
Odměna exekutora je hlavní částka, kterou exekutor dostává za to, že z dlužníka vymůže peníze. Ta se počítá procentem z vymožené částky (typicky 15 procent) a s aktuální novelou nijak přímo nesouvisí.
Paušální náhrada za úkon, o které je řeč v novele, je něco jiného. Je to fixní částka, která má exekutorovi nahradit drobné provozní výdaje spojené s jedním konkrétním úkonem: poštovné, telefon, doručování, provoz datové schránky. Když exekutor pošle dlužníkovi výzvu k zaplacení, sepíše exekuční návrh, účastní se jednání nebo podá odvolání, každý takový úkon mu dosud přinášel paušál 300 korun. Nově by to mělo být 450 korun.
Tahle paušální náhrada přitom není žádná exotická výjimka. Je to totéž číslo, které od ledna 2025 platí i pro advokáty podle advokátního tarifu. Ministerstvo teď chce exekutorský tarif s advokátním srovnat, protože dosud mezi nimi byl rozdíl: advokáti si o rok a půl polepšili, exekutoři ne.
V kostce
Nejde o zvýšení hlavní odměny exekutora za vymožení dluhu. Jde o dílčí paušál za každý jednotlivý úkon (výzva k plnění, návrh, jednání, odvolání a podobně), který se v součtu promítne do celkových nákladů exekuce, jež platí dlužník.
Konkrétní příklad
Představme si typickou exekuci, v jejímž průběhu exekutor provede tři úkony, za které mu paušál náleží: třeba výzvu k plnění na začátku řízení, jeden návrh v průběhu a jedno jednání s protistranou. Za tyto tři úkony by dlužník dosud zaplatil 900 Kč. Po novele zaplatí 1350 Kč.
Rozdíl 450 korun u jediné exekuce nemusí vypadat dramaticky. Jenže exekucí se v Česku aktuálně vede přes tři miliony. Mnohé z nich trvají roky a zahrnují více úkonů, než je uvedeno v příkladu. Každé další podání, odvolání nebo jednání navíc připočte dalších 450 korun místo dosavadních 300. U dlužníků, kteří už tak splácejí částku výrazně vyšší, než byl původní dluh, jde o další kapku do už tak plného poháru.
Proč k tomu ministerstvo přistupuje
Ministerstvo uvádí dva důvody. Prvním je inflace. Loňské zvýšení advokátního paušálu bylo zdůvodněné tím, že částka 300 korun neodpovídala nákladům od roku 2007, kdy byla naposledy upravena. Exekutorský tarif se tehdy nezvýšil, takže mezi oběma profesemi vznikl rozdíl, který má nyní novela srovnat.
Druhým důvodem je konkrétní rozhodnutí Nejvyššího soudu z listopadu 2025. Soud přiznal paušální náhradu 450 korun žalobci, který nebyl zastoupen advokátem, notářem ani patentovým zástupcem. V tomto případě šlo o Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jenž vystupoval vlastním jménem. Podle soudu by přiznání jen 300 korun znamenalo návrat k neodůvodněnému rozlišování mezi účastníky sporu podle toho, jaký typ zástupce mají. Ministerstvo v důvodové zprávě uvádí, že novela má naplnit princip rovnosti účastníků řízení, jak jej v roce 2014 vyložil Ústavní soud.
Souvislosti: nejde o jediné zdražení
Zvýšení paušálu za úkon přichází jen několik měsíců poté, co od 1. ledna 2026 vstoupila v platnost samostatná novela exekutorského tarifu, která zvedla i další položky, jež dlužníci platí. Minimální odměna exekutora u exekucí nad 5000 korun vzrostla z 2000 na 3000 korun, náhrada hotových výdajů u vyšších exekucí stoupla na 4500 korun a odměna za vyklizení nemovitosti se nově odstupňovala podle velikosti prostoru od 14 000 korun za byt do 80 m² až po 22 000 korun za prostory nad 120 m². Aktuální novela paušálu za úkon je tedy dalším, byť menším, článkem stejného trendu: náklady spojené s exekucí v posledním roce postupně rostou napříč několika různými vyhláškami současně.
Co může dlužník udělat
Výši paušálu za úkon dlužník sám přímo neovlivní, protože je daná vyhláškou. Může ale ovlivnit, kolik úkonů v jeho věci vůbec exekutor provede, a tedy i celkovou částku, kterou nakonec zaplatí navíc.
Klíčový je začátek řízení. Pokud dlužník uhradí vymáhaný dluh i se zálohou na snížené náklady do 30 dnů od doručení výzvy k dobrovolnému splnění, odměna exekutora se snižuje na polovinu. Řízení se tak zpravidla uzavře po jediném úkonu, takže se paušál za úkon nenásobí dalšími podáními, odvoláními či jednáními. Naopak čím déle exekuce trvá a čím víc procesních kroků (odvolání, námitky, jednání) obsahuje, tím víc jednotlivých paušálů se v příkazu k úhradě nákladů exekuce sečte.
Přesnou výši nákladů u konkrétní exekuce lze zjistit z Centrální evidence exekucí nebo přímo od exekutora prostřednictvím takzvaného příkazu k úhradě nákladů exekuce, proti kterému lze do osmi dnů podat námitky, pokud dlužník s vyčíslením nesouhlasí.
Zdroj: Exekutoři si polepší
