Článek
Fenomén kolaborace se stal pro Ukrajinu jedním z nejbolestivějších témat. Kdo jsou lidé, kteří pomáhají nepříteli a kde končí hranice mezi snahou přežít a vědomou zradou?
Tisíce případů, tisíce osudů
Ukrajinská tajná služba (SBU) od začátku invaze otevřela tisíce trestních řízení souvisejících s kolaborací s Ruskem. K dubnu 2026 čelí obvinění již téměř 12 000 lidí. Nejde jen o vysoké politiky, ale často o obyčejné občany, jejichž činy měly fatální následky.
- Vraždící souřadnice v obci Hroza: jedním z nejtragičtějších případů jsou bratři Mamonovi, bývalí místní policisté. Ti poskytli ruské straně informace o smuteční hostině v obci Hroza v říjnu 2023. Následný raketový útok zabil 59 civilistů.
- Zrada v nemocnici: V Mariupolu byla oftalmoložka Valentina Čehkova odsouzena na doživotí za to, že během inspekce nemocnice vědomě předala Rusům informace o těžce zraněných ukrajinských vojácích, kteří následně skončili v mučírnách.
- Špionáž pod maskou penzistky: 62letá Nelia Čečeta, bývalá zaměstnankyně záchranných složek, byla v roce 2023 odsouzena k 15 letům vězení za předávání informací o pohybu ukrajinských vojsk a letadel ruské FSB.
Dilema „měkké kolaborace“
Největší kontroverzi však vzbuzuje tzv. měkká kolaborace. Ukrajinské zákony jsou definovány velmi široce a postihují i lidi, kteří se v okupaci snažili pouze zajistit základní chod svých komunit nebo prostě přežít.
Příběh z Novooleksandrivky: 47letá žena zůstala v okupované vesnici v chersonské oblasti, aby se starala o svou imobilní tchyni. Když Rusové organizovali falešné referendum, přijala drobnou platbu za nošení volební schránky v jedné ulici - neměla totiž žádné peníze. Byla odsouzena k pěti letům vězení.
Spisovatelka dětských pohádek, potrestaná za dva facebookové příspěvky: Vanda Pokorná žila v západní části Ukrajiny, daleko od fronty. Po začátku invaze napsala na Facebook dva příspěvky, v nichž kritizovala Zelenského a opakovala ruské narativy o „nacismu“ a „banderovcích“. Oba příspěvky brzy smazala a později začala ostře kritizovat Rusko. To už ale nepomohlo. Policie ji zatkla v květnu 2022. Soud ji označil za osobu, která podporovala agresi. Vanda tvrdí, že šlo o paniku, strach a zmatení. Trest: 5 let vězení.
Dobrovolnice, která rozdávala humanitární pomoc: Tetjana Potapenková pochází z Lymanu, který byl půl roku okupovaný. Patnáct let před válkou pomáhala místním. Sháněla dřevo, léky, řešila sociální problémy. Když přišli Rusové, pokračovala v tom samém: rozdávala humanitární pomoc a snažila se zajistit léky pro handicapované. Po osvobození byla obviněna, že přijala funkci v okupační správě, protože podepsala několik dokumentů. Tvrdí, že byla jen pod tlakem okolností a chtěla pomoci lidem. Přesto dostala pět let vězení.
Učitelé, kteří během okupace učili podle ruských osnov: v některých osvobozených vesnicích se lidé odmítají vrátit do škol, pokud tam zůstanou kolegové, kteří během okupace přijali nabídku Rusů a učili podle ruského kurikula. Část učitelů tvrdí, že neměli na výběr - okupanti je nutili, jinak hrozily represe. Přesto jsou někteří vyšetřováni za kolaboraci, protože přijali práci v systému, který okupanti vytvořili.
Úřednice, která pracovala v okupační samosprávě: Irina pracovala jako úřednice v Kupjansku. Když město obsadili Rusové, zůstala ve funkci a pracovala pro okupační správu. Tvrdila, že Rusové slibovali, že „nikdy neodejdou“, a že se bála odmítnout. Po osvobození města utekla s rodinou do Ruska, protože se obávala obvinění z kolaborace. Její příběh ukazuje, jak rychlý kolaps okupační správy způsobil paniku mezi lidmi, kteří s ní spolupracovali, často z pragmatických důvodů.
Právě tyto případy vyvolávají ostrou kritiku organizací jako OSN nebo Human Rights Watch. Ty upozorňují, že ukrajinský zákon často nerozlišuje mezi aktivním škůdcem a člověkem, který jednal pod nátlakem či v existenční nouzi.
Aktuální trendy:
- 11800+ vyšetřovaných osob celkem
- jen 8% odsouzených bylo dosud vyměněno do Ruska, zbytek zůstává v ukrajinských věznicích - Rusko o zrádce často nejeví žádný zájem.
Cena za zradu a budoucnost
Tresty jsou neúprosné a pohybují se od pokut přes 15leté tresty až po doživotí. Specifickým rysem je existence ženské věznice pro kolaborantky v jihovýchodní Ukrajině, kde desítky žen čekají na verdikt nebo výměnu, která možná nikdy nepřijde.
Ukrajina dnes stojí před civilizační výzvou: jak potrestat ty, kteří mají na rukou krev, a zároveň neztratit ty, kteří v extrémních podmínkách okupace prostě jen chtěli dožít dalšího rána. Odpověď na tuto otázku určí podobu ukrajinské společnosti na desítky let dopředu.
Hlavní zdroje:
International Crisis Group - analýza problémů s legislativou o kolaboraci v osvobozených územích.
Human Rights Watch (2024-2026) - zprávy o chybné legislativě a konkrétních případech nespravedlivě stíhaných
OSN (OHCHR)- reporty o porušování lidských práv a situaci na okupovaných územích
