Článek
Chráněná krajinná oblast Pálava leží v severozápadní části Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti Česka. CHKO Pálava byla vyhlášena v roce 1976 na území o ploše 83 km² a zahrnuje území Pavlovských vrchů, komplex Milovického lesa a sníženinu táhnoucí se k rakouským hranicím.
V roce 1986 byla Pálava zapsána na seznam biosférických rezervací UNESCO a od roku 2003 je součástí rozšířené biosférické rezervace Dolní Morava. Část území je také chráněna Ramsarskou konvencí jako Mokřady Dolního Podyjí. Jednoduše řečeno: Pálava má tolik mezinárodních ochranných titulů, kolik bychom na 83 km² sotva čekali.
Proč je Pálava tak vzácná?
Odpověď tkví v kombinaci, která se v celé Evropě takřka nevyskytuje. Pálava se nachází na styku Karpat a rozlehlé Panonské nížiny. Je to krajina skalních stepí i rodných vinic, jejíž obdobu na území České republiky, a zřejmě ani Evropy, nenalezneme.
Většina stepních a lučních porostů se na Pálavě vyvíjí od poslední doby ledové a v klimaticky vlhčích obdobích se bez větších změn udržela, dílem vlivem extrémního stanoviště, dílem přičiněním člověka. Pálava je zároveň nejsevernějším místem výskytu celé řady teplomilných druhů, jejichž přirozené domoviny leží daleko na jihu a jihovýchodě Evropy.
To z Pálavy dělá živý přírodní archiv. Místo, kde se prolínají rostliny ze Středomoří, stepní druhy z Ruska a Asie i zbytky ledovcové flóry. K nejcennějším lokalitám patří Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska a přírodní rezervace Svatý kopeček, Turold, Šibeničník nebo Kočičí skála.
Rostliny: step uprostřed střední Evropy
Nejproslulejšími rostlinami Pálavy jsou kosatce nízké (Iris pumila), šalvěj etiopská (Salvia aethiopis), kavyl skalní (Stipa eriocaulis), písečnice velkokvětá (Arenaria grandiflora) nebo ovsíř stepní. Zcela výjimečný je výskyt hvozdíku Lumnitzerova.
Kosatec nízký je vlajkovou rostlinou Pálavy. Každé jaro, počínaje obvykle půlkou dubna, zaplaví CHKO davy návštěvníků „na kosatce“. Tento silně ohrožený druh má tři barevné variace - nejčastější fialovou a žlutou, méně často modrou. Hlavní těžiště výskytu jsou skalní svahy pod Dívčími hrady a jihovýchodní svahy Děvína.
Na Stolové hoře přírodovědci napočítali 552 druhů a poddruhů cévnatých rostlin, z toho 42 chráněných. Na jaře se v lesním podrostu Pálavy rozprostírá pestrobarevný koberec kvetoucích dymnivek, křivatců, sasanek, sněženek, violek a dalších rostlin. Orchideje zastupuje vstavač vojenský a vstavač kukačka - oba silně ohrožené druhy.
Živočichové: od kudlanky po bobra
Fauna Pálavy je stejně překvapivá jako flóra. Pálava leží na hranici panonských stepí a středoevropského listnatého lesa, takže se tu vyskytuje vzácná kudlanka nábožná, běžně roháč obecný, zlatohlávci, výjimečně kobylka sága. Z plazů je možné zahlédnout ještěrku zelenou.
Na skalách a v lomech zde hnízdí rehek domácí, rorýs obecný, konipas bílý nebo poštolka obecná. Zastiženy byly i tři až pět hnízdících párů výra velkého. Skalní lomy a jeskyně jsou domovem vrápenců a netopýrů. Kriticky ohrožený vrápenec malý, netopýr velký, netopýr brvitý a netopýr řasnatý. Pálavské lokality s výskytem netopýrů a vrápenců patří k nejvýznamnějším v celé České republice.
V oblasti hnízdí orel mořský. Nejsilnější populace strakapouda jižního, pěnice vlašské nebo strnada lučního v celém Česku žije právě zde.
U řeky Dyje je poměrně hojně zastoupen bobr evropský. Milovický les je patrně poslední českou lokalitou výskytu kriticky ohroženého hnědáska osikového. Návštěvníci mohou spatřit i největšího evropského motýla - martináče hrušňového.
V roce 2004 byla Pálava jako Ptačí oblast zařazena do evropské soustavy Natura 2000. Oblast kolem Novomlýnských nádrží a Lednických rybníků je jednou z nejvýznamnějších zastávek tažných ptáků na celé moravské migrační trase. Ornitologové sem jezdí pravidelně.
Kolik turistů sem míří?
Celkový roční počet návštěvníků CHKO správa nezná přesně, ale pokud by zahrnoval i návštěvníky Mikulova a dalších obcí na Pálavě, bude to přes milion lidí. Jen přírodní rezervaci Svatý kopeček navštíví kolem 200 tisíc osob ročně a trend je trvale vzestupný.
Až desetinásobně se v uplynulých letech zvýšila v některých místech Pálavy návštěvnost. Nejnavštěvovanějšími místy jsou hora Děvín a především Svatý kopeček nad Mikulovem, na jehož vrchol vede unikátní křížová cesta tvořená čtrnácti kapličkami, zvonicí, kaplí svatého Šebestiána a kaplí Božího hrobu.
Popularita má ovšem svoji daň. Na prostranství kolem kaple svatého Šebestiána za posledních 20 let zmizela naprostá většina vegetace a turisté se pohybují po holé skále. Správa CHKO proto raději než pokuty volí osvětu a postupné zkvalitňování turistické infrastruktury , zejména rozšiřování přístupových stezek na Svatý kopeček.
Kdy vyrazit?
- na jaře: kvetoucí kosatce, koniklece, dymnivky. Vinice začínají zelenat. Ideální počasí pro turistiku cyklovýlety.
- v létě: nejteplejší období, turistické atrakce mají dlouhou otevírací dobu. Hodně turistů, ale klidné místo se dá určitě najít. Neprohloupíte, když vyrazíte ještě před svítáním a v podvečer navštívíte vinný sklípek.
- na podzim: pálavské vinobraní, burčák, kvanta turistů. Příroda a hýří barvami a Pálava vás naprosto okouzlí.
- v zimě: nejméně turistů, takřka intimní atmosféra. Většina turistických tras je schůdná, ale restaurace po cestě budou pravděpodobně zavřeny. Skvělá atmosféra pro fotografy a milovníky samoty.
Tip: Chcete vidět kosatce? Vyrazte v půlce dubna. Chcete víno a prázdné stezky? Přijeďte v říjnu nebo listopadu. Pálava odměňuje i zimní návštěvu. Bez davů a se zcela jinou, klidnější tváří.
Jak se na Pálavu dostat?
Autem
- Z Brna po dálnici D2 nebo D52 (cca 50-60 minut)
- Z Prahy (cca 3 hodiny)
- Parkování u Mikulova, Pavlova nebo Dolních Věstonic
Vlakem a autobusem
- Z Brna (ÚAN Zvonařka) přímý autobus linky 105 do Mikulova (cca 70 minut), jede každou hodinu
- Vlakem z Brna: rychlík R13 do Šakvic, přestup na autobus 540 směr Dolní Věstonice nebo Mikulov
- Vlakem do Mikulova: přestup v Břeclavi na vlak S8 (cca 23 minut Břeclav–Mikulov)
- O víkendech (28/3-25/10) jezdí posilové vlaky R13 a S8 přímo pro turisty
- Jízdenka Pálava 130 Kč (110 Kč v app IDS JMK). Platí 24 hodin na všechny regionální autobusy.
Na kole
- Cyklotrasy kolem Novomlýnských nádrží: nenáročné, výhledy na Pavlovské vrchy
- Vinařská cyklostezka přes Pavlov, Klentnici a Mikulov
- Vlaky S8 mají místa pro kola
Celou Pálavu, od Dolních Věstonic přes Děvín až do Mikulova, lze přejít pěšky za jediný den. Trasa po červené značce je zhruba 14–16 km s převýšením kolem 400 m. Doporučuje se pevnější turistická obuv, v létě dostatek vody a zásoby jídla, protože občerstvení po trase je omezené.
Co rozhodně stihnout
Z kulturních skvostů stojí za pozornost Lednicko-valtický areál, zapsaný na seznamu UNESCO, a malebné město Mikulov. K přírodním unikátům patří bílé pálavské skály, vodní nádrž Nové Mlýny, jeskyně Na Turoldu a největší moravský rybník Nesyt. Na nejvyšším vrchu Děvíně stojí zřícenina středověkého hradu Děvičky. Výhled odtud sahá za jasného dne až k Alpám.
Mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem ležela pravěká tábořiště lovců mamutů. Jeden z nich tu po sobě zanechal světoznámou sošku Věstonické venuše. Archeopark Pavlov dnes nabízí živé přiblížení tohoto pravěkého světa, jde o jedno z nejdůležitějších paleolitických nalezišť v Evropě.
A samozřejmě víno. Kam se jen oči návštěvníka podívají, tam spatří nekonečné vinice. Místní vinaři z oblastí Mikulov, Pavlov nebo Klentnice patří k nejlepším v zemi. Vinné sklípky jsou otevřené takřka na každém rohu.
Pálava je místem, které nevyžaduje velký itinerář ani nákladnou přípravu. Stačí dobrá obuv, láhev vody a chuť se nechat překvapit.
Zdroje
Správa CHKO Pálava
palava.aopk.gov.cz
Botanika Pálavy
palava.ochranaprirody.cz
Město Mikulov
mikulov.cz
Příroda.cz
priroda.cz
VOC Pálava
voc-palava.cz
Břeclavský deník
breclavsky.denik.cz
Stráž přírody
strazci-prirody.cz
National Geographic CZ
nationalgeographic.cz
Jan Miklín
janmiklin.cz
IDS JMK
idsjmk.cz
Vlakem jednoduše
vlakemjednoduse.cz
