Článek
Koupím si domů kytku a jsem nadšená. Dám ji na parapet, zaliju ji, pohladím ji po listech a řeknu jí: tady se budeš mít krásně! Kytka chvílí prospívá a pak se, zcela bez varování, zhroutí jako soudruh po stranické schůzi v roce 1952.Tohle není nadsázka. A víte co je na tom nejhorší? Já o ně pečuji, já je miluju a ony mi to vrací tím, že umírají.
Moje oběti za posledních 12 měsíců
Bambusová palma, která měla být „nenáročná a ideální do interiéru.“ Umřela do 14 dnů.
Kaktusy, ano kaktusy. Přátelé pouště, symboly přežití, tvorové, kteří prosperují v podmínkách, kde jiní hynou. Prý je mám zalít jednou za měsíc. Já je zalila jednou za měsíc a oni se rozhodly, že jim to nestačí nebo naopak, že to bylo moc, nevím. Zbyl mi po nich jeden suchý trnitý pahýl, který vypadá jako memento mori na parapetu.
Tchýnin jazyk. Rostlina, které se v návodech říká „přežije i jaderný výbuch“ a zvládne ji i naprostý začátečník. U mě vydržela do jara a pak odešla.
Muškát, který jsem dostala od sousedky. Pěstovala ho osm let. Předala mi ho s láskou a podrobnými instrukcemi. U mě vydržel 4 týdny.
Fíkus benjamina, protože jsem si říkala, že velká kytka bude odolnější. Poučil mě o tom, že čím je rostlina větší, tím velkolepěji umírá. Shodil listí během jednoho víkendu a celý koberec byl pokrytý malými zelenými lístky, jako po nějaké přírodní katastrofě.
Zbývá mi na parapetu jeden plastový aloe vera z Ikey. Ten jediný zatím drží. Asi proto, že je plastový.
Jak u mě probíhá typický nákup kytky
Přijdu do zahradnictví a okamžitě se cítím provinile za všechny pokojovky, co jsem nechala zemřít. Pak si řeknu, že tentokrát to už určitě bude jinak. Vezmu do ruky rostlinu, která vypadá zdravě a přečtu si cedulku: nenáročná, zalévat 1× týdně, světlé stanoviště bez přímého slunce. To zvládnu.
Přijdu domů, kytku postavím na místo, které mi připadá jako světlé stanoviště bez přímého slunce, zaliju a jsem spokojená. Týden dva je vše v pořádku. Dokonce si myslím, že kytka roste. Možná se mi to zdá, ale listy vypadají svěžeji. Zajásám a pak to přijde. Jeden lísteček trochu povadne, říkám si, že to nic není. Třetí den je situace alarmující a já začínám googlit, proč moje kytka vadne. Google mi nabídne 37 různých příčin, z nichž každá je pravděpodobná. Zaliju víc, přestanu zalévat, zvadne tak či tak. Přesunu ji k oknu, zvadne u okna. Přesunu ji od okna, zvadne i tam.
Co dělám špatně? Seznam podezřelých
Prověřila jsem všechny klasické teorie.
Moc vody: prý nejčastější chyba začátečníků. Přestala jsem zalévat tak často. Kytky umřely rychleji, jen s více vysušenými listy.
Málo vody: začala jsem zalévat víc. Kytky uhnily.
Světelné podmínky: přestěhovala jsem je k oknu. Od okna. Zase k oknu. Na různá okna, na jih, na sever, na východ. Různé výsledky, vždy stejný konec.
Topení v zimě: prý vysušuje vzduch a kytky pak trpí suchem i při pravidelném zalévání. Koupila jsem zvlhčovač vzduchu, kytky umřely ve vlhčím prostředí.
Voda z kohoutku: na internetu jsem četla, že chlor v kohoutkové vodě kytkám škodí a že je správné zalévat převařenou nebo odstátou vodou. Začala jsem zalévat odstátou vodou. Kytky si toho zjevně nevšimly a zemřely stejně.
Hnojení: prý je důležité. Koupila jsem hnojivo, přidala jsem ho podle návodu. Kytka začala vypadat podezřele moc živě, pak dostala žluté skvrny a odešla s ještě větší pompou než ostatní.
Průvan: prý ho kytky nesnáší. Začala jsem méně větrat. Kytky sice byly v teplejším a dusnějším prostředí, ale stejně to nepomohlo.
Lidé, u kterých kytky neumírají
To je ta záhadná část celého příběhu. Znám lidi, u kterých je byt jako amazonský prales. Pokoje plné rostlin, všechny bujné, všechny zelené, všechny zjevně spokojené. Ptám se jich, jak to dělají: zalévám je, když jsou suché. To přece dělám taky! Dávám je ke světlu, také to dělám. Občas je přehnojím. Hm, i to jsem zkoušela. Přitom tito lidé nejsou žádní botanici. Nechápu to. Je v tom něco, co se nedá naučit? Nějaký přirozený talent, který někteří lidé mají a jiní ne? Nebo kytky prostě vycítí, že jsem ten typ člověka, u kterého nemá smysl se usazovat?
Proč mi na tom vůbec záleží?
Protože byt bez kytky vypadá jako čekárna Úřadu práce. Protože zelené rostliny prý čistí vzduch, zlepšují náladu a člověk se v jejich přítomnosti cítí líp. Já se v jejich přítomnosti cítím dobře tak 14 dní. Pak se cítím provinile a nakonec smutně. Protože všichni moji přátelé mají na Instagramu byty jako botanické zahrady a já mám prázdné květináče jako malé hroby s jmenovkami. A hlavně: leze mi to na nervy. Jsem člověk, který zvládl spoustu věcí, ale kytky mě porážejí systematicky, soustavně a bez milosti.
Pokus o sebereflexi
Možná je to jako s lidmi, u kterých je přílišná péče kontraproduktivní. Možná kytky potřebují, aby se o ně člověk staral přirozeně, bez úzkosti, bez neustálého kontrolování, jestli nejsou příliš mokré nebo příliš suché nebo příliš ve stínu. Možná cítí moji nervozitu a reagují na ni. Jenže jak se mám přestat nervovat, když jsem za poslední rok utratila za kytky, květináče, za zeminu a hnojiva, už slušnou částku? A výsledek je jedna plastová aloe vera. Zkoušela jsem i opačný přístup: koupit kytku a pak se o ní vědomě nestarat. Přistupovat k ní s lehkostí a nezájmem. Kytka odešla ještě rychleji. Buď to nefungovalo nebo jsem nezájem nedokázala přehrát dost přesvědčivě.
Prosba o radu! Vážně míněná!
Ptám se vás, čtenáři, s plnou vážností a mírnou zoufalostí. Existuje rostlina, která přežije u člověka jako jsem já? Která zvládne výkyvy v zalévání, průvan, české zimní světlo a majitelku, která ji sice miluje, ale pravděpodobně miluje špatně? Co konkrétně dělám blbě? Záleží na vodě z kohoutku vs. odstáté? Na druhu zeminy? Na velikosti květináče? Na tom, v jakém prostředí kytka původně vyrůstala? Na fázi měsíce nebo, a tuto variantu prosím nezavrhujte, existuje rostlina, která je tak odolná, že přežije opravdu cokoli? Protože já už jsem ochromená teorii a potřebuju praxi. Potřebuju jeden zaručený tip. Jednu kytku, o které mi řeknete: tuhle kup, dělej tohle a tohle a přežije. Jsem schopná řídit se instrukcemi, jen nevím, jaké instrukce jsou správné. Komentujte prosím. Jste moje poslední naděje a jejich také.
P.S. Pokud máte tip na rostlinu, která přežila výbuch sopky, jadernou havárii nebo alespoň průměrného českého majitele bytu, sem s ním.
P.P.S. Ano, vím o umělých kytkách, ale děkuji za nápad.
