Článek
Co se děje?
Japonsko a Spojené státy během letošního října upevňují a posilují své spojenectví v Indo-Pacifiku, ať už se jedná o diplomatické dohody, koordinaci zahraniční pomoci, spolupráci v oblasti ekonomické bezpečnosti či některou z řady dalších aktivit. Navzdory tomuto pozitivnímu vývoji však do jednání představitelů obou zemí zasáhl další případ týkající se jednoho z nejcitlivějších témat jejich vzájemných vztahů, a sice přítomnosti amerických ozbrojených sil na Okinawě. Tam byl nedávno zatčen americký příslušník námořní pěchoty (U.S. Marine Corps) pro podezření z vraždy a okradení místní ženy.
Jaké jsou širší souvislosti?
Dne 8. října japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegi a 12 amerických diplomatů působících v Indo-Pacifiku, včetně velvyslanců v Japonsku a Číně a ředitele Amerického institutu na Tchaj-wanu, potvrdili, že Japonsko a Spojené státy budou nadále spolupracovat na zajištění regionální stability a prosperity. Motegi zdůraznil, že s vyostřující se bezpečnostní situací v regionu nabývá americko-japonské spojenectví stále většího významu. Američtí představitelé zároveň znovu potvrdili svůj neochvějný závazek vůči Indo-Pacifiku.
O čtyři dny později se Allison Hooker, náměstkyně amerického ministra zahraničí pro politické záležitosti, a Hirojuki Namazu, japonský náměstek ministra zahraničí, zúčastnili druhého Dialogu USA a Japonska o svobodném a otevřeném Indo-Pacifiku (Free and Open Indo-Pacific, FOIP). Setkání se konalo u příležitosti 10. výročí koncepce FOIP, kterou v roce 2016 představil zesnulý premiér Šinzó Abe a kterou letos aktualizovala současná premiérka Sanae Takaiči.
Obě strany jednaly o možnostech koordinace zahraniční a bezpečnostní pomoci v prioritních zemích. Mezi konkrétní příklady patří luzonský ekonomický koridor na Filipínách, Japonsko-americké partnerství pro energetiku v oblasti Mekongu (Japan-U.S. Mekong Power Partnership) a osvěta v oblasti námořní bezpečnosti v jihovýchodní Asii a na ostrovech Tichomoří. Zástupci obou zemí rovněž zhodnotili pokrok v oblasti ekonomické bezpečnosti, digitální konektivity, energetické bezpečnosti a obranného průmyslu. V kontextu mezinárodní bezpečnosti jednali také o užší koordinaci s partnery v indopacifickém regionu a o prohlubující se spolupráci Japonska s NATO.
Na pozadí těchto dohod a vzájemných ujištění však zůstával případ okradení a vraždy místní okinawské ženy. K incidentu došlo 3. října a podezřelý Američan byl zatčen hned následující den. Takaiči označila čin za „ohavný“ a vyzvala k přísnější disciplíně mezi příslušníky amerických ozbrojených sil a přijetí opatření, která by zabránila opakování podobných incidentů. Důležitost předcházení podobným incidentům zdůraznil i Motegi během výše zmíněného setkání s americkými vyslanci.
Americké velvyslanectví v Tokiu a námořní pěchota USA vyjádřily soustrast pozůstalým a uvedly, že plně spolupracují s japonskými úřady. Od 9. října se navíc na všechny příslušníky amerických ozbrojených sil na Okinawě vztahuje třicetidenní zákaz nočního vycházení v čase od půlnoci do pěti hodin ráno.
Proč je to důležité?
Po druhé světové válce se Japonsko a Spojené státy proměnily z hlavních protivníků v blízké spojence. Okinawa však patří k těm částem Japonska, které za mír zaplatily nejvyšší cenu. Během bitvy o Okinawu v závěru druhé světové války utrpěla tato oblast obrovské ztráty. Následně zůstala až do roku 1972 pod americkou správou a během korejské i vietnamské války sloužila jako strategicky významná vojenská základna. Okinawská prefektura dodnes hostí přibližně 70 % všech amerických vojenských zařízení v Japonsku, což mezi místními obyvateli nadále vyvolává značnou nevoli.
Washington argumentuje, že vzhledem ke strategické poloze Okinawy je přítomnost amerických ozbrojených sil nezbytná jak pro obranu Japonska, tak pro udržení regionální stability. Tato přítomnost má však i negativní důsledky, a to včetně hluku, dopadu na životní prostředí a kriminality. Situaci navíc zhoršuje skutečnost, že počet trestních případů spojených s příslušníky amerických ozbrojených sil v posledních letech vzrostl z přibližně 40 v roce 2020 na 101 v roce 2025.
Tyto negativní dopady poskytují živnou půdu také pro čínskou propagandu. Přitom je to právě kvůli rostoucí asertivitě Číny v kombinaci s její prohlubující se spoluprací s dalšími regionálními aktéry, jako jsou Rusko a Severní Korea, že Japonsko, Spojené státy a další podobně smýšlející země Indo-Pacifiku vzájemnou spolupráci posilují. Čína využívá negativních zkušeností vycházejících z dosavadních americko-japonských vztahů k podněcování hnutí za nezávislost Okinawy. Čínská státní média zároveň vykreslují rostoucí japonské výdaje na obranu, budování regionálních spojenectví a aktivnější zapojení Tokia do mezinárodního dění prostřednictvím iniciativ typu FOIP jako projevy „vojenské expanze“.
Okinawa tak zůstává jedním ze strategicky nejdůležitějších, ale zároveň nejzranitelnějších bodů americko-japonských vztahů. Způsob, jakým Tokio a Washington tuto citlivou otázku nadále uchopí, bude zásadní pro zachování dlouhodobé stability jejich spojenectví.
