Článek
Co se děje?
Tchajwanský prezident Laj Čching-te (William Lai, 賴清德) pronesl k státnímu svátku 10. října (tzv. „Svátku dvou desítek“) projev, který se vzhledem k místním volbám naplánovaným na listopad zaměřoval především na domácí otázky tchajwanské politiky: hospodářské výsledky, sociální zabezpečení, bydlení a rovnoměrné rozdělení hospodářské prosperity.
Během projevu mluvil Laj o tchajwanském boomu poháněném umělou inteligencí přispívajícím k růstu HDP, který by měl v roce 2026 překročit 11 %. To představuje největší nárůst za posledních 39 let. Laj také podotkl, že by se tento růst měl rozšířit i mimo technologický sektor, a vyzdvihl v této souvislosti program na oživení malých a středních podniků (MSP, medium-sized enterprises, SMEs) v hodnotě 100 miliard NT$, nová opatření v oblasti bydlení a návrh na univerzální „dividendu z umělé inteligence“ ve výši 10 000 NT$ v příštím roce.
Vztahům mezi Tchaj-wanem a Čínou byl v projevu věnován poměrně malý prostor. Laj znovu potvrdil odhodlání Tchaj-wanu udržovat svobodu a mír a varoval před překrucováním dějin druhé světové války. Po Lajově projevu uspořádal Peking podél svého pobřeží vojenská cvičení se střelbou ostrými náboji, která však byla oproti předchozím rozsáhlým operacím v okolí Tchaj-wanu výrazně menšího rozsahu.
Jaké jsou širší souvislosti?
Projev poukázal na problém, který pro Tchaj-wan nabývá na významu: Výjimečný růst nevede automaticky k všeobecně sdílené prosperitě.
Díky globální poptávce po pokročilých polovodičích a infrastruktuře pro umělou inteligenci se Tchaj-wan stal nepostradatelnou součástí světových technologických dodavatelských řetězců. Stejná dynamika však prohloubila to, co se popisuje jako „zlom ve tvaru K“ (tj. ekonomický pojem označující situaci, kdy se různé části společnosti nebo sektory hospodářství po krizi nebo během růstu vydávají zcela opačnými směry – podobně jako dvě ramena písmene K). Téměř 70 % pracujících na Tchaj-wanu vydělává méně než je průměrný měsíční plat. Do odvětví elektroniky zároveň spadá méně než jedno z deseti pracovních míst. Lukrativní platy v oblasti technologií kontrastují se stagnujícími mzdami v tradičních odvětvích, vysokými náklady na bydlení a rostoucími obavami o ekonomickou budoucnost mezi mladšími Tchajwanci.
Lajova opatření v reakci na tuto situaci spojují přerozdělování s modernizací průmyslu. Vedle návrhu na vyplácení dávek v hotovosti a podpory bydlení nabízí program na podporu malých a středních podniků financování, školení pracovní síly, digitální transformaci a pomoc při vstupu na mezinárodní trhy. Důležitou otázkou však zůstává, zda tyto nástroje mohou zajistit udržitelný růst produktivity a mezd i mimo ekosystém polovodičů.
Důraz na vnitropolitické otázky v Lajově projevu lze do značné míry vysvětlit volebním kalendářem. V listopadu budou voliči hodnotit vládu nejen z hlediska bezpečnosti v Tchajwaském průlivu, ale především na základě každodenních problémů, jako jsou mzdy, dostupnost bydlení a veřejné služby.
Jedna pasáž projevu však měla značný geopolitický význam. Lajovo varování před překrucováním historie druhé světové války bylo v den Svátku dvou desítek, který připomíná založení Čínské republiky (ROC), obzvláště výmluvné.
Peking stále častěji využívá válečnou historii k podpoře svých současných požadavků týkajících se suverenity a mezinárodního řádu. Jak nedávno v časopise The Interpreter argumentovala Justyna Szczudlik, členka globální expertní rady Evropských hodnot, zářijová návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga (Xi Jinping, 習近平) ve Washingtonu ilustruje snahu Pekingu o získání „diskurzivní moci“ (話語權) – tj. schopnosti utvářet slovník a historické narativy, skrze které pak vlády jiných zemí interpretují mezinárodní politiku. Si Ťin-pching ve Washingtonu vyzdvihoval o čínskou pomoc americkým pilotům během druhé světové války, opomněl však zmínit, jak zásadní byla válečná podpora, kterou USA poskytly Číně.
Pro Tchaj-pej jsou však historické detaily zásadní. Vládou, která vedla čínský odpor proti Japonsku, byla Čínská republika (ROC), nikoliv Čínská lidová republika (ČLR), která byla založena až v roce 1949 – čtyři roky po skončení druhé světové války. Rozdílné interpretace historie přitom mají přímý dopad na to, jak je chápáno poválečné uspořádání a suverenita Tchaj-wanu.
Po oslavách Svátku dvou desítek byla aktivita Čínské lidové osvobozenecké armády (PLA) méně výrazná než při jiných podobných příležitostech. PLA v minulosti využívala sváteční období k vyjádření nespokojenosti s Tchaj-pejí. Nejviditelnějším příkladem byl říjen 2024, kdy v rámci cvičení Joint Sword-2024B proběhly v okolí Tchaj-wanu rozsáhlé vojenské operace. Letošní cvičení se odehrála u pobřeží čínské provincie Če-ťiang a podobné obklíčení Tchaj-wanu nezahrnovala. Některé námořní výstrahy ze strany čínských úřadů byly navíc vydány ještě před Lajovým projevem, což ztěžuje stanovení přímé příčinné souvislosti.
Proč je to důležité?
Lajův projev propojil dva rozměry odolnosti Tchaj-wanu, na které je často nahlíženo odděleně.
Prvním z nich je rozměr socioekonomický: technologické prvenství posiluje mezinárodní postavení Tchaj-wanu, avšak domácí legitimita režimu závisí i na tom, zda se hospodářský růst promítne do vyšších mezd, dostupnějšího bydlení a příležitostí pro malé podniky. Právě tyto výsledky, a nikoli pouhá výše HDP, jsou vhodným měřítkem hodnocení Lajových návrhů.
Druhým je rozměr historický a politický. Snahy Pekingu ovlivňovat mezinárodní výklad druhé světové války ukazují, jak může diskursivní moc podpořit jeho nároky na svrchovanost nad tchajwanským územím. Boj proti těmto snahám vyžaduje trvalou komunikaci s mezinárodním publikem – zejména tam, kde obecně přijímaný historický narativ zastírá důležité detaily.
Umírněný charakter letošních oslav by neměl odvádět pozornost od žádné z těchto výzev. Na letošní Den dvou desítek stojí Tchaj-wan před dvěma důležitými otázkami: Komu prospívá jeho prosperita a kdo určuje jeho místo v historii?
