Článek
Co se děje?
Ve středu 14. srpna oznámil japonský premiér Fumio Kišida, že nebude kandidovat v blížících se volbách do vedení své Liberálně demokratické strany (LDP). Přestože byl poměrně úspěšný v mezinárodních záležitostech, čelil hned několika výzvám na domácí scéně, včetně různých skandálů LDP, vysoké inflace a slábnoucího jenu, což všechno vedlo k prudkému poklesu veřejné podpory pro jeho kabinet. Vítěz nadcházejících zářijových voleb do vedení strany se tak stane nejen novým premiérem Japonska, ale také předsedou strany, kterou v příštím roce povede do japonských voleb. Změnou vedení rok před těmito volbami chce LDP zajistit, že si udrží své dominantní postavení v japonském politickém ekosystému.
Jaké jsou širší souvislosti?
Když Kišida nastoupil v roce 2021 do úřadu, prohlásil, že vyvede Japonsko z covidové krize, avšak dalších krizí k řešení na něj čekalo mnohem více. Pandemie a její následky zhoršily deflaci, se kterou Japonsko bojuje už desítky let. Spotřebitelské ceny neustále rostou, zatímco průměrné mzdy zůstávají nízké, což prohlubuje další dlouhodobý problém, a sice nízkou porodnost a rychle klesající počet obyvatel. V roce 2023 klesl počet narozených na nejnižší hodnotu od začátku měření roku 1899. Zároveň se zrychlil úbytek populace, který v loňském roce dosáhl na číslo 831 872. Oslabení japonského jenu sice učinilo z Japonska ještě atraktivnější turistickou destinaci, ale v kombinaci s dalšími faktory také způsobilo, že zemi vystřídalo na pozici třetí největší ekonomiky světa Německo. Navíc se očekává, že Německo i Japonsko brzy předběhne Indie, což by Japonsko v celosvětovém žebříčku posunulo ještě níže. Nespokojenost veřejnosti dále rozdmýchal skandál LDP s politickým financováním, který se vyvinul v jeden z největších korupčních případů v zemi za poslední desetiletí. V důsledku toho byla veřejná podpora kabinetu v červenci pouze 15,5 %, zatímco míra nepodpory činila 58,4 %.
Je nutno poznamenat, že Kišidova administrativa se snažila problémy řešit. Prosazovala zvýšení mezd a investic, aby ukončila 30 let deflace, zavedla rozsáhlá opatření k řešení klesající porodnosti, rozpustila frakce LDP a potrestala zákonodárce zapojené do skandálu s financováním a revidovala zákon o kontrole politických fondů. Přesto nakonec Kišida dospěl k závěru, že prvním jasným signálem veřejnosti dokazujícím změnu a očistu LDP je jeho odstoupení.
Izumi Kenta, vůdce největší opoziční Ústavní demokratické strany (angl. Constitutional Democratic Party), reagoval prohlášením, že LDP opakovaně používá taktiku změny svého lídra v dobách krize, aby zajistila přežití strany. Varoval, že veřejnost na tento trik nesmí skočit.
Proč je to důležité?
Ve srovnání s jeho postavením v domácí politice zářila Kišidova hvězda na mezinárodní scéně mnohem jasněji, což není tak překvapivé vzhledem k tomu, že v minulosti zastával roli ministra zahraničí. Po ruské invazi na Ukrajinu bylo Japonsko jednou z prvních zemí, které uvalily sankce na Moskvu a přislíbily Kyjevu humanitární pomoc. Jako předseda vlády navštívil Kišida Ukrajinu v březnu 2023, prohlédl si město Bucha a vyjádřil „velký hněv“ nad masakrem více než 400 civilistů, ke kterému došlo o rok dříve. Jeho prohlášení, že „Ukrajina dneška může být východní Asií zítřka“, se stalo široce uznávaným a často citovaným.
Rahm Emanuel, americký velvyslanec v Japonsku, ocenil roli Kišidy při posilování americko-japonských vztahů. „Dnes je aliance silnější a bezpečnější než kdykoli v její 64leté historii,“ napsal Emanuel na sociálních sítích a dodal, že Kišida „pomohl vybudovat síť bezpečnostních aliancí a partnerství v celém indicko-pacifickém regionu, jež obstojí ve zkoušce času.“ Jako příklad může posloužit posílení trilaterální spolupráce mezi Japonskem, USA a Filipínami, stejně jako posílení vztahů Tokia a Washingtonu s Jižní Koreou prostřednictvím podobného třístranného partnerství. Zejména historicky vlažné vztahy Tokia se Soulem se výrazně zlepšily díky úsilí Kišidy a jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola. Kišidovy mezinárodní úspěchy tak celkově převažují i nad některými kontroverznějšími kroky, jako je vypouštění radioaktivní vody z Fukušimy.
Ačkoliv zde není prostor na pokrytí všech pro a proti Kišidovy vlády, jedna věc je jistá: Jeho nástupce to stejně jako před třemi lety Kišida nebude mít lehké – laťka bude v mezinárodních záležitostech vysoko, zatímco domácí výzvy zůstanou.
Tento článek je součástí briefingu Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, čtrnáctidenního zpravodaje o vývoji v Indo-Pacifiku. Pokud jej rádi čtete, můžete si ho zdarma předplatit zde.
