Článek
Co se děje?
Pro Šigerua Išibu to nebyl lehký rok. Loni v září se mu konečně splnil sen, když se na pátý pokus stal předsedou vládnoucí Liberálně demokratické strany (LDP). Tou dobou měla LDP v obou komorách japonského parlamentu většinu, a tak byl v říjnu rovněž formálně zvolen předsedou vlády. Išibův sen se však brzy začal měnit v noční můru. Ve stejném měsíci totiž LDP ztratila většinu ve Sněmovně reprezentantů, dolní komoře parlamentu. V listopadu byl sice Išiba znovuzvolen premiérem, ale v čele menšinové vlády vytvořené s koaličním partnerem LDP, stranou Komeito. Musel tak začít hledat kompromisy s opozičními stranami, což nebyl snadný úkol. Situace se ještě více zkomplikovala letos v červenci, kdy LDP ztratila většinu také ve Sněmovně poradců, tedy v horní komoře parlamentu, což zvýšilo tlak uvnitř strany na Išibovo odstoupení. Přestože průzkumy veřejného mínění ukazovaly, že rostoucí podíl obyvatelstva nepovažuje konec současného premiéra ve funkci za nutný, rozhodl se Išiba 7. září oznámit svou rezignaci.Otázkou nyní je, kdo Išibu nahradí a zda tato osoba dokáže vyřešit problémy jak LDP, tak celého Japonska.
Jaké jsou širší souvislosti?
V době, kdy se Išiba stal předsedou LDP a japonským premiérem, snažila se jeho strana zotavit z politického skandálu týkajícího se jejího financování a extrémně nízké popularity jeho předchůdce Fumia Kišidy. Išiba, bývalý generální tajemník LDP, se zdál být ideální volbou. Vedl v průzkumech veřejného mínění a nechyběly mu ani politické zkušenosti, jelikož v minulosti působil jako ministr obrany a jako ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu. Při nástupu do funkce se zavázal obnovit důvěryhodnost LDP, „vytvořit nové Japonsko“ a řešit inflaci, nízké mzdy a demografický úbytek obyvatelstva.
Jeden rok je však na vyřešení takových problémů relativně krátká doba, zejména když se během vašeho prvního měsíce ve funkci konají volby do dolní komory parlamentu a během desátého i do té horní. Kromě toho se musela Išibova vláda účastnit náročných vyjednávání o clech se Spojenými státy, což Išiba označil za „národní krizi“. Ačkoli byla na začátku září uzavřena obchodní dohoda, bylo to již příliš pozdě a nestačilo to k vyrovnání volebních ztrát LDP. Den předtím, než měla strana rozhodnout o případném konání mimořádných voleb nového předsedy, oznámil Išiba svou rezignaci s prohlášením, že obchodní dohoda s USA mu dala pocit, že se tak jedna kapitola uzavřela, a že chce nyní zabránit rozkolům uvnitř strany.
Proč je to důležité?
Išiba byl zvolen předsedou LDP dne 27. září loňského roku a o 12 měsíců později, 4. října, bude jeho strana opět hledat nového spasitele. Seznam možných kandidátů zahrnuje bývalého ministra pro ekonomickou bezpečnost Takajukiho Kobajašiho, bývalou ministryni téhož úřadu Sanae Takaiči, bývalého generálního tajemníka LDP Tošimicua Motegiho, ministra zemědělství Šindžira Koizumiho a hlavního tajemníka kabinetu Jošimasu Hajašiho. Otázkou je, zda některý z nich dokáže současný úpadek LDP zvrátit. Po desetiletí se pozice této strany zdála téměř neotřesitelnou, ale časy se mění a Japonsko nyní čelí mnoha závažným výzvám, a tak voliči (zejména mladší generace) začínají hledat alternativy, jak ukázaly také poslední volby do horní komory parlamentu.
Kdo se stane příštím japonským lídrem by však nemělo zajímat pouze japonskou veřejnost, nýbrž i mezinárodní společenství, protože Japonsko je nejen klíčovým partnerem Spojených států v Indo-Pacifiku, ale globálně se zhoršující bezpečnostní situace ho přibližuje čím dál více také k Evropě. Svědčí o tom například historicky první nasazení japonských stíhaček F-15J v Evropě a Velké Británii, účast Japonska v programu Global Combat Air Programme (trilaterální spolupráce s Velkou Británií a Itálií na vývoji stíhačky šesté generace) nebo deklarovaný záměr posílit spolupráci se středoevropskými zeměmi, jako jsou Česká republika a Polsko.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
