Článek
Co se děje?
Zatímco páry po celém světě slavily o letošním valentýnském víkendu svou lásku, Japonsko a Jižní Korea jej využily k oslavě svého diamantového výročí. V roce 2025 totiž uplyne 60 let od normalizace jejich diplomatických vztahů. Při této příležitosti byla Tokijská věž (Tokyo Tower) osvětlena v barvách jihokorejské vlajky a její architektonický protějšek, soulská věž N Seoul Tower, byla nasvícena červeně a modře, aby tak odrážela barvy státních vlajek obou zemí. Tato akce má být však pouze předvojem dalších iniciativ zaměřených na zlepšení vztahů mezi oběma národy.
Jaké jsou širší souvislosti?
Z historického hlediska existuje řada důvodů, proč jsou vztahy mezi Japonci a Korejci poměrně křehké. Japonsko se neúspěšně pokusilo dobýt Koreu během Imdžinské války (1592-1598), v roce 1876 ji po incidentu na ostrově Ganghwa přinutilo navázat obchodní vztahy, a nakonec ji v roce 1910 anektovalo. Následující koloniální nadvláda znamenala japanizaci korejské společnosti zahrnující potlačování korejské kultury, asimilační politiku atp. Situace se ještě zhoršila během druhé světové války (jejíž součástí byla druhá čínsko-japonská válka v letech 1937–1945), kdy se mnoho Korejců stalo obětí nucených prací, nucených odvodů do japonské armády nebo japonského programu „utěšitelek“, který korejské ženy nutil k sexuálnímu otroctví v japonských vojenských nevěstincích.
Japonská koloniální nadvláda skončila s koncem druhé světové války, po níž se Japonsko vydalo cestou pacifismu. Trvalo však dlouhých 20 let, než Japonsko a Jižní Korea normalizovaly své vztahy podpisem smlouvy o základních vztazích dne 22. června 1965. Japonsko poskytlo 800 milionů dolarů hospodářské pomoci výměnou za úlevu od reparací, což jihokorejští kritici označili za „národní zaprodání“, zatímco japonské vyjádření „upřímné“ a „hluboké lítosti“ nad společnou minulostí bylo považováno za vágní.
V roce 1998 vydali jihokorejský prezident Kim Te-džung a japonský premiér Keizó Obuči společné prohlášení, v němž Obuči vyjádřil „hlubokou lítost a upřímnou omluvu“ za japonskou koloniální nadvládu. Z hlediska mnoha Japonců lze celou záležitost díky japonské ekonomické pomoci a této omluvě považovat za uzavřenou, avšak historické křivdy, jako jsou nucené práce a problematika „utěšitelek“, zůstávají citlivé dodnes.
Vzájemné vztahy tak vždy do značné míry závisí na aktuálních vládách obou zemí a osobních vztazích mezi jejich představiteli. V roce 2018 například jihokorejský Nejvyšší soud nařídil japonským firmám odškodnit oběti válečných nucených prací, což tyto firmy odmítly. Incident vyvolal nevraživost na obou stranách a podařilo se jej vyřešit až v roce 2023, mimo jiné díky pozitivním vztahům mezi japonským premiérem Fumiem Kišidou a jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který si obnovení vztahů s Japonskem stanovil jako jednu ze svých priorit. V roce 2023 se také uskutečnil vůbec první samostatný summit mezi vedoucími představiteli Japonska, Jižní Koreje a USA v Camp Davidu, čímž byla zahájena platforma trilaterální spolupráce při usilování o „svobodný a otevřený Indo-Pacifik, jenž je inkluzivní, odolný a bezpečný“.
Proč je to důležité?
Jak již bylo zmíněno, vztahy mezi Japonskem a Jižní Koreou do značné míry závisí na osobnostních aspektech politického vedení obou zemí. V posledních letech došlo k výraznému zlepšení vztahů za vlády Kišidy, Juna a amerického prezidenta Bidena, jehož administrativa vynaložila velké úsilí na budování trilaterálních partnerství v Indo-Pacifiku. V posledních měsících se však mnohé změnilo. Kišida i Biden se rozhodli v nadcházejících volbách již nekandidovat a Jun byl zbaven funkce. Přesto se zdá, že v Japonsku i Jižní Koreji existuje vůle vztahy nadále zlepšovat. Koneckonců, jako liberální demokracie, které čelí podobným bezpečnostním výzvám ze strany sousedních diktatur – Ruska, Číny a Severní Koreje – jsou si Tokio a Soul navzájem těmi nejbližšími partnery.
Nasvícení slavných věží v Tokiu a Soulu bylo společným projektem vlád obou zemí na podporu vzájemných mezilidských interakcí. Náměstek japonského ministra zahraničí Funakoši uvedl, že jeho vláda bude během jubilejního roku podporovat různé programy na prohloubení porozumění a zlepšení vztahů mezi lidmi z obou zemí. V podobném duchu jihokorejský velvyslanec Park prohlásil, že bude pracovat na budování neotřesitelných a nezvratných bilaterálních vazeb. Dalo by se říci, že v dnešním světě se žádné spojenectví nezdá být nezvratné či neotřesitelné, ale ze stejného důvodu stojí za oslavu i ty vztahy, které jsou alespoň normální.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
