Hlavní obsah

Česko dojednalo plyn z USA na 15 až 20 let. Cenu nikdo neřekl

Foto: OpenAI GPT Image

Tanker na zkapalněný plyn kotví za šera u přístavního terminálu, v popředí vede potrubí. Ilustrační obrázek vytvořený umělou inteligencí.

Česko a USA dojednaly smlouvu na zkapalněný plyn na 15 až 20 let, má krýt přes pětinu spotřeby. Podpis čeká na začátek roku 2027. Cenu ani to, kudy plyn po září 2027 připluje, zatím nikdo neřekl.

Článek

Česko a Spojené státy mají hotovou podobu dlouhodobé smlouvy na dodávky zkapalněného plynu (LNG). Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ji v úterý 17. listopadu večer dojednal ve Varšavě s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem, oznámil mluvčí ministerstva Tadeáš Provazník. Kontrakt má Česku zajistit dodávky na 15 až 20 let a pokrýt víc než pětinu domácí spotřeby. Podepsat se má v prvním čtvrtletí roku 2027.

Týká se to každého, kdo platí za plyn: domácnosti s kotlem, pekárny, sklárny i teplárny. Česko podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) loni spotřebovalo 7,2 miliardy metrů krychlových plynu (78,9 TWh). Na jaře Havlíček mluvil o rezervaci 1,4 miliardy kubíků ročně v amerických terminálech, to je zhruba 19 % loňské spotřeby. Na dvě desetiletí jde o jednu z největších energetických smluv, jaké stát chystá.

Hotová dohoda, nepodepsaná smlouva

Co je jisté: délka 15 až 20 let, objem kolem 1,4 miliardy kubíků ročně (v březnu Havlíček uváděl i 1,5 miliardy) a podpis na začátku příštího roku. Zbytek veřejně nezazněl. Ministerstvo ani ČTK neuvádějí, kdo plyn prodá, za jakou cenu a za jakých podmínek.

Kupovat má s největší pravděpodobností ČEZ. Ekonomický deník na začátku listopadu s odvoláním na dva nejmenované zdroje napsal, že ministerstvo připravilo návrh státní podpory dovozu amerického plynu. Stát by podle něj mohl nahrazovat část nákladů dlouhodobě zasmluvněného LNG, včetně kapacit na zkapalnění a lodí. Kolik by to stálo, nikdo neřekl. ČEZ návrh nekomentoval.

Havlíček už v březnu uvedl, že ČEZ jedná s americkými exportéry Cheniere, Venture Global a Sempra. Se kterým z nich se nakonec dohodl, zatím oficiálně známo není.

Plyn na dvacet let, brána na necelý rok

Americký plyn nedorazí do Česka po moři. Tanker ho musí vyložit v evropském terminálu, kde se znovu zplyní a potrubím pokračuje dál. Česko k tomu od roku 2022 využívá terminál v nizozemském Eemshavenu. Ten zvládne 8 miliard kubíků ročně, z toho až 3 miliardy mohou mířit do Česka.

Pronájem ČEZ v Eemshavenu ale podle mluvčího firmy Romana Gazdíka končí v září 2027. Vláda proto v lednu pověřila ČEZ, aby se přihlásil do aukce o kapacity na další roky. Havlíček tehdy varoval, že v roce 2028 a možná i 2029 by Česko nemuselo mít ani Eemshaven, ani náhradní terminál v německém Stade, jehož stavba nabírá zpoždění.

Provozovatelé terminálu Gasunie a Vopak mezitím podmíněně rozhodli o jeho provozu v letech 2028 až 2036. Kolik kapacity si v něm Česko zajistilo, ale úterní zpráva ministerstva neuvádí. Paradox je zřejmý: plyn má Česko slíbený na desetiletí, místo pro jeho vykládku má veřejně potvrzené jen do září příštího roku.

Kolik to znamená, ukazuje dosavadní provoz. Od otevření terminálu do konce roku 2025 přivezlo do Eemshavenu pro Česko 72 lodí celkem 6,44 miliardy kubíků, tedy zhruba roční spotřebu země.

Dlouhá smlouva je pojistka, ne sleva

Dlouhodobé kontrakty na americký LNG se v praxi obvykle odvozují od ceny na americkém uzlu Henry Hub. K ní se přičítá poplatek za zkapalnění, doprava přes Atlantik a zpětné zplynování v Evropě. Jestli to platí i pro českou smlouvu, ministerstvo neřeklo.

Výhoda takové ceny je v tom, že se hýbe jinak než evropská burza. Když Evropu zasáhne šok, jako letos po americko-izraelských útocích na Írán koncem února, americká cena nemusí vyletět stejně. Hormuzským průlivem, který válka ochromila, běžně proplouvá asi pětina světového LNG.

Funguje to ale i obráceně. Pokud evropská cena za pár let spadne pod úroveň zafixovanou ve smlouvě, bude odběratel platit víc, než by zaplatil na burze. Kdo případný rozdíl ponese, zda ČEZ, stát, nebo nakonec zákazníci, zatím nikdo neřekl.

Faktury firem přitom po energetické krizi zlevnily. Podle Eurostatu platily firmy s ročním odběrem 10 000 až 100 000 GJ v prvním pololetí 2026 v průměru EU kolem 0,06 eura za kWh, o 6,7 % méně než před rokem. České firmy zaznamenaly ve druhém pololetí 2025 největší meziroční pokles v celé Unii, o 14,6 %.

Co udělat hned, pokud platíte za plyn

Smlouva s USA vaši fakturu teď nezmění. O ceně v příštích měsících rozhoduje vaše fixace u dodavatele, regulovaná distribuce, kterou určuje ERÚ, a daně.

Zjistěte, kdy vám končí fixace. Obnovovací nabídka stávajícímu zákazníkovi bývá horší než nabídka pro nové. Porovnejte ji dřív, než se smlouva automaticky prodlouží.

Pokud vedete firmu, nakupujte po částech. Zafixovat část spotřeby na rok či dva a zbytek nechat navázaný na trh snižuje riziko, že koupíte všechno v nejhorší chvíli.

Počítejte rozpočet na rok 2027 ve dvou variantách. S dnešní cenou a s cenou o čtvrtinu vyšší. Cena na české burze OTE byla 10. listopadu 84 eur za MWh, na začátku roku kolem 30 eur.

Pokud nejste plátce DPH, nesete 21 % daně z faktury za plyn celou. Plátce si ji odečte.

Rozhodne podpis a přístav

Do podpisu v prvním čtvrtletí 2027 se ukáže, jestli smlouva obsahuje povinnost odebrat plyn, i když nebude potřeba (tzv. take-or-pay), a jak je nastavená cena. Za patnáct až dvacet let se přitom spotřeba plynu v Česku může výrazně změnit.

Stejně důležité bude, kde plyn přistane. Dodávky z Ameriky může mít Česko jisté na dvacet let. Přístav, kde je vyloží, má zatím veřejně potvrzený jen do září příštího roku.

Zdroje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz