Článek
V zemi rozervané válkou, kde se lidská práva často ztrácí v prachu bitevních polí, zazářila osobnost, která věřila v sílu slova, vzdělání a porozumění. Hevrin Chalafová, kurdská politička, inženýrka a vizionářka, se stala symbolem naděje pro tisíce lidí v severní Sýrii. Její životní cesta začínající 15. listopadu 1984 i její tragická smrt, zůstávají mementem odvahy a krutosti.
Hevrin se narodila v městečku Dêrika Hemko (al-Malikíja), v oblasti známé jako Rojava kurdská část severní Sýrie. Vyrůstala v rodině hluboce zakořeněné v kurdském národním hnutí. Její matka Suád byla aktivistkou, která se osobně setkala s kurdským vůdcem Abdullahem Öcalanem. Čtyři její sourozenci, včetně sestry Zozan, padli v boji za kurdskou svobodu. Tato osobní historie Hevrin formovala. Místo zbraní si zvolila vzdělání a politiku. Vystudovala stavební inženýrství na univerzitě v Aleppu, ale její skutečnou vášní bylo budování společnosti, kde by se různé národy a náboženství mohly spojit v mírovém soužití.
Politická dráha a vize
Hevrin Chalafová byla klíčovou postavou při budování občanských struktur v Rojavě – autonomní oblasti vzniklé během syrské občanské války. V roce 2018 se stala generální tajemnicí strany Budoucnost Sýrie (Future Syria Party), která prosazovala sekulární, demokratickou a multietnickou vizi státu.
Její práce zahrnovala: dialog mezi Kurdy, Araby, Asyřany a dalšími komunitami, podporu ženských práv a rovnosti, budování institucí nezávislých na režimu Bašára Asada i islamistických milicích.
Byla hlasem smíření v regionu, kde se nenávist a pomsta staly běžnou měnou.
Brutální poprava
Dne 12. října 2019, během turecké vojenské operace „Pramen míru“, byla Hevrin na cestě mezi Hasakou a Kámišlí, když její vůz zastavila milice Ahrar al-Sharqiya, napojená na Turecko. Následovalo jedno z nejbrutálnějších zvěrstev syrského konfliktu.
Podle pitevní zprávy a svědectví: byla vláčena za vlasy, což způsobilo skalpace lebky. Utrpěla četné střelné rány, včetně zásahů do hlavy, zad a končetin. Byla bita tupými i ostrými předměty, měla zlomené kosti a potrhané svaly. Její tělo bylo znásilněno, zohaveno a ponecháno na silnici. Pachatelé si čin natočili a zveřejnili
Její matka Suád, která tělo identifikovala, popsala, že z dcery „zbyl jen kus masa obalený látkou“. Její výpovědi se staly bolestivým svědectvím o nelidskosti války.
Mezinárodní reakce a geopolitika
Vražda Hevrin Chalafové vyvolala vlnu odsouzení. Spojené státy označily čin za válečný zločin. Organizace pro lidská práva volaly po vyšetření a potrestání viníků. Turecko čelilo kritice za podporu milic, které se dopouštějí vážných zločinů. Přestože byly na některé velitele milic uvaleny sankce, mnozí zůstali nepotrestáni. Jeden z údajných pachatelů byl dokonce později oceněn na turecké univerzitě, což vyvolalo další vlnu pobouření.
Hevrin a ženské hnutí v Rojavě
Hevrin Chalafová byla součástí širšího ženského emancipačního hnutí v Rojavě, kde ženy hrají klíčovou roli v politice, armádě i občanské společnosti. V regionu vznikly ženské milice (YPJ), ženské rady a kvóty pro zastoupení žen v institucích.
Hevrin byla přesvědčena, že bez svobody žen není svobody vůbec. Její smrt se stala symbolem nejen kurdského odporu, ale i boje za ženskou důstojnost v patriarchální společnosti.
Odkaz, který přetrvává
Hevrin Chalafová zůstává v paměti jako žena, která se nebála postavit chaosu s vizí míru. Její smrt nebyla jen tragédií, byla výkřikem do světa, že i v nejtemnějších časech existují lidé, kteří věří v lepší budoucnost.
Její matka to shrnula slovy: „Nelituju, že se dala na politiku. Doufám, že svět uvidí její příklad a mnohé to povzbudí.“
