Článek
Ceny bytů a domů letí nahoru. Nedaleko nás se prodává hodnotově stejný dům, jako je náš. Domníval jsem se, že ten náš má hodnotu tak 3,5 milionu a tenhle se prodává za 7 milionů. Z té ceny jsem šel, jak se říká, do kolen, ale opět nedaleko nás za tratí se staví řadová výstavba a nejlevnější domy budou mít cenu právě těch 7 milionů.
Pokud se podíváte na statistiku, zjistíte, že za onoho opovrhovaného socialismu se stavělo daleko víc. Šeptanda navíc kritizovala komunistický režim, že prodává dřevo do ciziny a že se vybudoval těžký průmysl, který není zase tak moc přínosný.
Od sametové revoluce uplynula hezká řádka let a ono se vlastně vůbec nic, ale nic nezměnilo. Kamiony našeho dřeva mizí za hranicemi a my čekáme, kdy doženeme Rakousko. Odpověď je jednoduchá: „Nikdy, pokud nebudeme prodávat finální výrobky.“
Zpracování dřeva nám v tomhle směru může pomoci. Budeme moci nabídnout na trh finální výrobky. Začít můžeme výstavbou státní firmy na zpracování dřeva a to tak, aby ani tříska nekončila za hranicemi. Dřevo je totiž jedinečná surovina. Dřevo nemá odpad - i ta poslední tříska či pilina, pokud se nezpracuje ve finální výrobek, může se spálit. Nevznikne odpad, ale velmi hodnotné hnojivo. Dřevo je zkrátka malý zázrak.
Státní firma může daleko víc rozhýbat výstavbu rodinných domů ze dřeva. Cenově jsou dostupnější, a hromadná, dá se říci panelová výroba, může tento projekt ještě více zlevnit. Navíc kapacity, které byly nyní výstavbou vázány, se uvolní pro státní a družstevní výstavbu bytů. Proč preferuji státní firmu? Za uplynulých 35 let věci zůstaly poněkud zamrzlé. Pro výstavbu domů státní firma nemusí generovat vysoký zisk a my potřebujeme především levné, tedy dostupné bydlení.
Naše města mají volné prostory bývalých továren. Nemuseli bychom tedy stavět na zelené louce, nemuseli bychom ničit další ornou půdu. Neodsuzujme společné továrny jako socialistický přežitek. Naši předkové měli společné majetky a dokázali je spravovat. My jsme snad pokročili již výše, a co dokázali oni, my též zvládneme.
Pokud nebudeme dodávat na trh finální výrobky, nikdy našeho souseda Rakousko nedoženeme. Po dřevostavbách můžou následovat další dřevěné výrobky. Však si rozumíme.
Do projektu se nemusíme bezhlavě vrhnout. Zvažme vše pro a proti. Diskutujme. Hlavně však počítejme. Je snad ekologické odvézt dřevo jinam namísto domácího zpracování a vývozu již hotových výrobků? Na dosah máme levnější bydlení a zároveň i naprostou změnu naší výroby z montovny ve finální výrobu. Domy, nábytek, hračky, přířezy - prostě vše, co nám dřevo poskytuje. Máme možnost věci napravit, a tak ji opět nepromeškejme.
Do výroby je možné zapojit i lidi zdravotně postižené, popřípadě i ty, co marně práci hledají.
Hledejme náhradu za montovny na 111 %.
