Článek
Historici, dá se říci, opět zklamali. O II. světové válce jsme informováni ze všech stran a nejlépe tam, kde lze dosáhnout na vysokou čtivost, či sledovanost předkládané věci.
Hledal jsem, pátral jsem, ale marně. Jediné co jsem zjistil, že informace o koncentračních táborech a táborech vůbec, nejsou uváděny v míře, jaké si zaslouží.
Až z jednoho dokumentárního filmu jsem se dozvěděl, že táborů různého druhu, tj. koncentračních, sběrových, pracovních bylo 42 500. Tak přesně zaokrouhlené číslo je až neskutečné.
Na počátku tábory hlídaly jednotky SA, které byly později vyměněny za SS. V SS postupně sloužilo 910 000 vojáků. Kolik jich bylo dozorci v koncentračních táborech? A kolik jich bylo potrestáno? Sporadicky se dovídáme o trestech, ale celkové číslo chybí. Vůbec celá tahle historie není dobře zdokumentována, chybí zkrátka čísla všeho.
Tak jsem v klidu opět pozoroval „Jedno krásné letní odpoledne“, u čehož se tak krásně přemýšlí, abych nakonec dospěl k závěru, který pro nás pro všechny nedopadl zase tak dobře.
Domnívám se, že celé to mlčení způsobuje fakt, že na těchto zločinech se podíleli i občané daných států. Sběrné tábory byly takto hlídány a německé síly pak mohly být nasazeny na důležitější úkoly. U nás Romský sběrný tábor hlídali čeští četníci. V jiných zemích tomu nebylo zcela jistě jinak. Tahle fakta se nehodí k pravdě o koncentračních táborech a tak se o věci raději nehovoří.
Můžeme o věci mlčet, ale nakonec sami před sebou neutečeme. Pokud nechceme, aby se v budoucnu takové věci opakovali, tak o nich prosím hovořme.
Vypišme každý tábor a vše co o jeho historii víme.
Pravda, poznání, rozřešení si to zaslouží. Nemůžeme najít klid, dokud se plně s minulostí nesrovnáme, tedy nevypořádáme. Dnešní mlčení není ku prospěchu věci. Pokud si nedokážeme říci možná i smutnou pravdu z naší minulosti, pak nás zřejmě zářná budoucnost nečeká.
Dnes, tolik let po válce, bude těžké, skoro nemožné, zmapovat a říct celou pravdu o koncentračních táborech, ale dlužíme to, jak obětem, tak i jejím rodinným příslušníkům a hlavně sami sobě a těm co přijdou po nás.
Historie má mnohdy snahu se opakovat. My si jistě nepřejeme návrat zla, které jsem vzpomínal, proto apelujme na historiky, ať důkladně zmapují tuhle zlou, temnou dobu II. světové války. Ti dnešní mají možnost napravit, co doposud zůstalo pro nás utajeno o temné pravdě zadržování, které přešlo v prosté vraždění. Tu pro názor, tu pro původ.
Možná se někteří z vás domnívali, že zde v tomto článku se dozvíte něco nového z historie právě koncentračních táborů a já vás zklamal. Dovolil jsem si jen upozornit na fakta, že i po usilovném pátrání mi nejsou známy a že si s celým tím problémem vlastně nevím rady. Je to smutné, ale je tomu tak. Napsal jsem tenhle článek s doufáním, že jej přečte někdo, kdo si s tím bude vědět poradit a my se konečně dočkáme celé pravdy.
Ostatně soudím, že mír je víc než válka.
Naší povinností je hledání pravdy na 111 %.
