Článek
Naše lidské dění je neustále provázeno zápasy s touhou stát se prvním, stát se alfa. Používají se všechny dostupné prostředky včetně použití, lépe řečeno zneužití, dominového efektu.
Kostky domina poskládané pevně v řadě stojí zdánlivě nehnutě. Stačí správný impuls, který spustí řetězovou reakci a celá stavba z domina se postupně zřítí. Tenhle efekt jsme mnozí zažili v roce 1989 při pádu socialismu v našem Československu. Stavba, zdánlivě silná, se zřítila, jako domeček z karet. Dnes žijeme nové životy s myšlenkou stabilního stálého života, kterému žádný dominový efekt nehrozí, což se jeví problematicky pošetilé.
Mýlit se je lidské.
Jsme obklopeni stavbami z domina jak v osobních, tak společenských vztazích. Opět se dostáváme k poznání prvopočátku dění u všeho.
Prvopočátek nám může ukazovat nejenom důvod našeho pádu, ale též příčinu našeho úspěchu. Vše si můžeme demonstrovat na malém příkladu.
Vzpomeňte si kdy jste poprvé oslovili svého partnera a co jste udělali pro to, abyste jej získali. Mnohým z nás se naopak vztah rozpadl. Tu v důsledku nadměrného pití, nevěry či jinak. Vztah byl zachráněn návratem k normálu. V případě nevěry u mnohých zapůsobili pro udržení vztahu děti, které postižený partner nechtěl opustit. Vše nakonec řešil tím, co se mu dostalo od do té doby milované osoby. Nevěrou. Dominový efekt, jako když vyšije, kdy se nakonec zjistí, že tohle není to nejlepší řešení: „Vzdychal takhle Icik. Uviděl ho přítel a tak se ho zeptal cože ho to trápí. Ále pan hrabě mi chodí za ženou. Tak to je strašné a co ty nato? Já mu též chodím za ženou. No dobře, ale on má s tou mojí čtyři syny. Tak to je strašné a co ty nato? Nu já s ní mám taky čtyři syny. Tak to je dobré, to jste si kvit. Jaké kvit? Já mu dělám hrabata a on mně dělá židy!“
I takový může být úhel pohledu.
V osobním životě na nás zkrátka číhají mnohé nástrahy. V našich rukách je pak jejich řešení. Nenechme si svůj život zničit pod pádem domina, které mnohokrát sami spustíme.
V ekonomickém světě na prvém místě je dluh.
Dluh prorůstá naší společností jako rakovina a jako taková se i zachová. Vše doposud stojí na svém místě. Stavby jsou pevné jako z oceli, jen ten dominový efekt visí ve vzduchu a číhá. Dluh nás už drží za nohu a začíná nás pomalu, ale určitě stahovat pod hladinu. Prozatím ještě nepolykáme andělíčky, pořád jsme v naději dobrých zítřků.
Jaká je pravda?
Jaká je skutečnost?
Náš osobní dluh je naší chybou, ale co dluh státu?
Jsme zodpovědní i za dluh státu?
Spoluzodpovědní určitě i když to nejsme my, kdo přímo rozhodoval. My jsme však volili ty, kteří nás nyní vedou cestou dluhu.
Změna nepřijde sama. Musíme hledat prvopočátek problému než se domino zřítí.
Co nemáme?
Peníze.
Proč?
Špatně vybíráme daně.
Nyní je platný výběr podle sídla firmy. Daně je nutno vybírat tam, kde se peníze vydělaly.
Volit máme jen ty strany, které tuhle změnu prosadí.
Pokud nenaplníme patřičně státní pokladnu, nejme schopni dosáhnout vyrovnaného rozpočtu. My potřebujeme nyní přebytkový, abychom postupně zaplatili naše dluhy.
Dovolil jsem si poukázat na problém číslo 1.
Nemusíme ho řešit. Můžeme čekat a pak se jen hrdinně dívat co dokáže dominový efekt vyvolaný námi vyrobeným dluhem. Drtivé cunami s uvědoměním obklopení dominovým efektem.
Takhle usínáme, takhle se probouzíme, takhle zkrátka žijeme.
Proč?
Dluh nás pohltí dominovým efektem na 111 %.
