Článek
Dvojí kvalita. Tenhle termín známe všichni. Vyhlášený výrobek prodávaný se stejným názvem ve stejném obalu jen s pozměněným složením. Kvalitní suroviny jsou nahrazeny levnějšími surovinami a vše je zamluveno, že obyvatelé dané země tomu tak chtějí. Stát dělá mrtvého brouka, nevidí, neslyší. Opravdu potřebujeme takový stát? Chceme v takové společnosti žít?
Jsme svědky, že řeči se vedou a voda teče. Dvojí kvalita výrobců má jasně navrch, vždyť peníze přeci nesmrdí a o ty jde vždy na prvním místě. Kde je nějaká čest a jméno výrobce? Tak podvod (jinak se to nazvat nedá) bují vesele dál a stát, ten ochránce obyvatel mlčí. Možná jen nepřestal být ochráncem, ale zcela evidentně chrání nepoctivé výrobce. Jestliže výrobek nemá shodné složení, není to shodný výrobek, je to jiný výrobek. V tomhle se snad shodneme. Pokud se tedy jedná o jiný výrobek, proč se tváří a chová jako své první já?
Jde mu o peníze, které svému výrobci přináší, o nic jiného nejde. Řeči o jiných chutích v jiných zemích je jenom plnění prostoru slovy. Lež vršená na lež obhajuje okrádání zákazníků.
Můžeme se bránit?
Ano. Nebudeme výrobek kupovat. Kdo však ví u sporného výrobku, jaké je správné složení? Má tedy zasáhnout stát, ale ten nekoná.
Až nespokojenost veřejnosti může tento stav změnit. Pokud budeme volit politiky, kteří ochraňují výrobce proti spotřebitelům, spravedlnosti se nedočkáme. Musíme kontrolovat rozhodování politiků, abychom věděli, zda opravdu pracují pro nás.
Dovolím si navrhnout řešení, které může na dané téma otevřít diskuzi, ze které pak může vzejít i řešení a tím ukončení dvojí kvality výrobků.
Řešení nabízí ten dávný socialismus. Tehdy platily normy ČSN od Aše až po Košice výrobek musel mít stejné složení.
Stačí zavést normy EU. Výrobky od sebe rozlišuje název a složení. V EU je 27 zemí a tak se nabízí jednoduché řešení.
Na normovaném výrobku je napsán název, následuje: Složení: EU 08 000 000 111, dále je vypsáno složení. My víme, že výrobek je normován EU v zemi 08 s normou 000 000 111.
Jenom takto označený výrobek by bylo složité hledat. Jeho obal by tedy měl obsahovat např. zelenou barvu a cenovka by měla mít též zelenou barvu.
Když zákazník přijde do obchodu, tak mu barevné značení jasně označí normované potraviny. Zákazník vidí kolik normovaných potravin obchod má ve své nabídce. Ostatní potraviny mají též svůj název. Nesmí mít zelenou barvu obalu, ani cenovku (znak normované potraviny). U něj je psáno: Složení: 08 následuje složení surovin. Vidíme, z které je země a složení. Na nás je zda koupíme výrobek bez normy EU.
Zákazník by měl být tím, kdo bude rozhodovat zda si kvalitní výrobek koupí i za vyšší cenu. Není možné, aby kvalitní výrobek byl změněn a pak podvodně dále nabízen, kdy budí iluzi vysoké kvality. Tahle lež by neměla mít místo v regálu.
Musíme zkrátka výrobce přinutit, aby byl tím, čím je a nebyl tím čím není.
Stop dvojí kvalitě potravin na 111 %.
