Článek
Jsme zaplaveni rétorikou, že sice nám již důchody tak nerostou, ale stále a přeci jen rostou. Tak se podívejme věci, jak se říká, na zoubek.
Jaký je skutečný stav si objasníme pomocí dvou základních pojmů. Že nám důchody rostou, je pravdivá informace. Vše posuzujeme z nominálního hlediska a tam platí, že každá přidaná koruna je růst. Poslední velká valorizace, která nakonec byla zastavena i soudem, připravila v průměru každého důchodce o 1000 korun. Nedostal tedy 1700 korun, ale jen 700. Nu a právě těch 700 je navýšený nominální příjem. Důchod nevzrostl o 1700, ale vzrostl méně, tedy jen o 700 korun.
Aby důchod vzrostl, musel by být posouzen coby reálný příjem. Tedy co si za ty peníze reálně koupíme. Posuzovat každý důchod (stačilo by průměrný) je složité, rovněž se vytrácí přehlednost. Je zde však faktor, kterého lze využít. Stačí v % vyjádřit kolik činí důchod vůči platu (v průměrech). Tak nejlépe uvidíme skutečný stav věcí.
V roce 1989 byla mzda 3 169, důchod 1 598 tj. 50,426 %.
V roce 1991 byla mzda 3 792, důchod 2 176 tj. 57,383 %.
V roce 2018 byla mzda 32 051, důchod 12 418 tj. 38,744 %.
Zde na malém výčtu jsem ukázal, jak růst, tak i snižování důchodu. Rok 1989 je základ kdy euforie, že do tří let doženeme Rakousko, navýšilo důchody na krásných 57,383 %, aby ty postupně klesaly až 38,383 % v roce 2018.
V roce 2022 byl nevídaný nárůst díky valorizacím (vyvolané velkou inflací) na 49,955 %. Pokud důchody reálně klesaly, bylo vše v pořádku. Došlo k vyrovnání, a to ne k roku 1991 a stejně bylo zle. Růst se musel snížit i za cenu protiprávního jednání, kdy poslední valorizace byla snížena zpětně, přestože zákonné nároky vznikly. Soud, který rozhodoval o valorizacích, posvětil snížení důchodů. Nyní proběhl soud, kde se rozhodovalo o platech soudců a zde bylo shledáno snížení platů protiprávní. Spravedlnost má opravdu zavázané oči.
Na ukázku vývoje důchodů jsem uvedl jen tři roky. Pokud máte zájem shlédnout vše od roku 1989 po rok 2023, doporučuji si najít můj článek „Čísla hovoří aneb Výkřik proti chamtivosti II“. Zde se můžete podívat na platy, důchody, či procenta v jednotlivých letech. Vy, co chcete vědět víc, si můžete sami spočítat svoji skutečnost v %, tedy důchod svůj vůči průměrné mzdě daného roku.
Tyhle hrátky s čísly ve mně evokovaly jeden starý vtip, který náležitě ukazuje, jak pracuje propaganda.
Kennedy a Chruščov po vzájemném pošťuchování běželi stovku. Mladší Kennedy pochopitelně vyhrál. Americké noviny psaly Kennedy první, Chruščov poslední. Ruské noviny psaly Chruščov druhý, Kennedy předposlední.
Dnešek si s námi taky tak hraje. Doufám, že jste se pobavili při vysvětlování pojmů nominální a reálný. Hra se slovy může být i nebezpečná, zvláště když jsou lživá. Podsouvá nám tak něco, co není. Věta důchody vám sice nerostou vyšším tempem, ale stále rostou, je podvod. Cílená lež, kdy je zneužito slovíčkaření oproti jasným faktům. Ten, kdo takhle hovoří, zcela jasně ví co říká. Využívá jen neznalosti veřejnosti, s kterou si zcela nehezky pohrává.
Slova dokážou mnohé. Tady jsem si dovolil ukázat, že mohou být i zneužity. Nemusíte být velký počtář, abyste pochopili, že pokud odeberete každému důchodci měsíčně 1000 korun, dojdete k závratné sumě v miliardách. Pokud snížíte soudcům plat, tak v porovnání s důchodcovskou úsporou jste nedosáhli ničeho. Pravda je ale ukryta v principu. Jedni solidární být musí a druzí rovnější ne.
Dávejme si lepší pozor na slova. Žádejme podklady nejlépe takové, které lze srovnávat nebo dopadneme jak Kennedy s Chruščovem. Je zřejmé, že jsme úspěšně klamáni. Musíme se zamyslet jakou statistiku potřebujeme znát, abychom lépe poznali chod naší společnosti. Po zkušenosti z důchody si musíme jen dát pozor, abychom to, co budeme studovat, bylo opravdu k dané věci. Z fakty lze provádět opravdové divy. Vše nasvědčuje tomu, že si necháváme ukrást naši budoucnost. Je na čase říci, „NE“!
Rozlišujte reálný stav od nominálního na 111 %.
