Článek
„Vědci se neshodnou na příčinách změny klimatu“
Naopak, 98,7 % vědců a 100 % recenzovaných vědeckých prací se shoduje, že hlavní příčinou současného oteplování je činnost člověka. Míra této shody je příliš jednoznačná, než aby šlo o omyl nebo lež.
Z manipulace musíme podezírat naopak ty „odborníky“ a influencery, kteří takto jednoznačně potvrzené vědecké poznání zpochybňují. Vědomky nebo nevědomky pracují pro bezohlednou lobby fosilních paliv. S oblibou ukazují falešné či vhodně ořízlé grafy. Také šíří náledující dezinformace a omyly.
„Oteplování je projev přirozených cyklů změn sluneční aktivity“
Intenzita slunečního záření se v posledních desetiletích snižuje. Pokud by to bylo hlavní příčinou klimatické změny, planeta by se mírně ochlazovala — průměrné teploty ovšem naopak stoupají.
„Proč se nenaplnila varování vědců z 90. let?“
První varování před změnou klimatu zaznívala už v polovině 20. století a objevila se i dříve, nejslyšitelnější ale byla v 90. letech. Tehdy jsme poprvé mluvili o modelech, podle kterých hrozilo zatopení některých ostrovů a pobřeží nebo vznik pouští. Na to dnes popírači změn poukazují a ptají se, proč se ona varování nenaplnila.
Důvody jsou dva — varováním jsme zčásti naslouchali a začali se v užívání fosilních paliv výrazně mírnit. Díky tomu se nám podařilo nástup klimatické změny zpomalit, takže čelíme jednomu z jejích mírnějších scénářů.
Druhý důvod je poněkud smutnější. Zatím čelíme pouze těm mírnějším projevům klimatické změny. Opravdové problémy se začnou projevovat někdy v polovině tohoto století.
„Klimatická změna vždy probíhala přirozeně, takže se nemusíme bát“
Dříve se klima skutečně měnilo kvůli přirozeným faktorům, současná rychlost oteplování je ale bezprecedentní, asi 10× vyšší než na konci dob ledových. Způsobuje ji převážně člověk svou aktivitou — třeba spalováním fosilních paliv.
A může způsobit, že podmínky na planetě pro nás přestanou být únosné.
„Podívejte se z okna, vždyť tam mrzne!“
Tento „zimní omyl“ se vrací každý rok — vždycky se najde někdo, kdo poukáže na to, že když padá sníh, tak se přece planeta neotepluje. To je samozřejmě hloupost.
Průměrná teplota na celé planetě průběžně roste, ale to neznamená, že bude všude pořád horko. Zatím jsou projevem klimatické změny především mírně teplejší zimy a extrémní události, jako jsou vlny veder.
„Víte, kolik toho oxidu uhličitého je? Jen 420 částic na milion a oni kvůli tomu prudí!“
Účelem této dezinformace je vyvolat zdání, že CO₂ je tak málo, že nám ani nemůže vadit. I malé množství CO₂ má obrovský vliv, protože působí jako skleníkový plyn, který uvnitř atmosféry zachycuje teplo — sklo na skleníku také nemusí být tlusté, aby vevnitř drželo teplo…
Současná koncentrace přes 420 ppm je zdaleka nejvyšší za dobu existence člověka a dál rychle roste.
„Dřív bylo oxidu uhličitého mnohem víc“
V době, kdy byl poměr CO2 v atmosféře výrazně vyšší než dnes, ještě na planetě nežil člověk. Proto tehdejší podmínky nejsou pro naše úvahy příliš důležité. Nejsme dinosauři, kterým oteplování při koncentracích až 2000 ppm CO2 vyhovovalo a udělalo z nich vládce planety.
Na rozdíl od dinosaurů máme města a zemědělství, která potřebujeme před klimatickou změnou chránit. A máme také vyšší myšlení, díky kterému dokážeme předejít vyhynutí — nechceme přece jako dinosauři dopadnout.
„Pár stupňů navíc nám neublíží“
Ale ublíží. Průměrný nárůst o pouhé 1–2 °C může způsobit dramatické změny, jako je tání ledovců a stoupání hladiny oceánu, nebo ztráty biodiverzity — rychlého úbytku druhů.
Zatím vidíme především vlny veder, které zabíjejí tisíce lidí nebo přispívají k rozsáhlým požárům.
„Lidstvo se vždy přizpůsobilo změnám klimatu, takže se přizpůsobí i tentokrát“
Předchozí změny klimatu byly pozvolnější a mírnější. Našim předkům stačilo měnit své zvyklosti v průběhu celých generací.
Současná rychlost klimatické změny ohrožuje ekosystémy i infrastrukturu rychleji, než se lidstvo dokáže přizpůsobit. Vede to k masivním migračním vlnám a ekonomickým ztrátám. Pokud bychom se klimatické změně nesnažili předcházet, budeme se jí muset mnohem víc přizpůsobit.
„Vědci se pletli, proto tiše změnili termín ‚globální oteplování‘ na ’klimatická změna’“
Od pojmu „globální oteplování“ vědci neupustili. Oteplování je příčina změny klimatu, o které dnes více mluvíme. Komunikace vědecké komunity se vyvíjí především tak, aby ji veřejnost byla schopna co nejlépe pochopit.
„Je příliš pozdě – už to nezastavíme“
I když některé dopady klimatické změny jsou už nevyhnutelné, rychlé snížení emisí může omezit oteplování a zabránit nejhorším scénářům. Každé váhání zvyšuje rizika.
Nejenže víme jistě, že klimatická změna probíhá a že ji svou činností způsobujeme my. Stejně jistě víme, že ji dokážeme zmírnit a nakonec i zastavit. Čím dříve začneme, tím menším následkům budeme my a naši potomci čelit.
„Lidstvo se na opatřeních nikdy neshodne“
Už jsme se jednou všichni shodli — v roce 1987 na opatřeních, která měla uzavřít ozonovou díru. Montrealský protokol tehdy schválily všechny státy světa, přestaly používat freony, halogeny a další látky. Díky tomu se ozonová vrstva obnovuje; někdy v polovině století bude jako nová.
Dnes jsou překážkou domluvy na řešení změny klimatu především dezinformace, kvůli nimž si lidé volí zástupce, kteří boj s klimatickou změnou sabotují. Nejvýraznějším takovým politikem je Donald Trump, u nás pak především Motoristé sobě — strana, která na popírání klimatu stojí.
„Planeta to zvládne i bez nás“
Země není na lidech závislá. Dokonce není ani živá. Je to vesmírné těleso, na jehož povrchu shodou okolností vznikl život a také lidé. Vůbec jí nezáleží na tom, jestli na jejím povrchu bude člověk nebo jakýkoliv jiný život. Ani jí na tom záležet nemůže.
Pokud všemu necháme volný průběh, nebudeme ničit planetu jako takovou, ale pouze prostředí, které potřebujeme k životu. A pokud ho budeme ničit dost dlouho, už k našemu životu nebude vhodné. To by znamenalo, že vyhyneme.
Takže ano, planeta to nějak zvládne i bez nás — ale opravdu chceme planetu bez nás?
