Článek
Asi 5000 demonstrantů se pod vedením aktivisty Herberta Wagnera shromáždilo před sídlem velitelství východoněmecké tajné policie Stasi (obdoby československé StB). Jejich cílem bylo zabránit skartaci svazků mocné organizace.
Vnikli dovnitř a sídlo obsadili. V atmosféře nadšení osvobodili politické vězně a pátrali po svazcích Stasi.
Některé místnosti archivu už ale našli prázdné a materiály z nich už zachránit nemohli. Skončily totiž zčásti v drtičce odpadu, zčásti v kotelně. Vedle drti a popela ale objevili obrovské množství dosud neskartovaných svazků a spoustu úředních materiálů.
Na dobových záběrech se nad výplatními páskami baví tím, že agenti Stasi měli podprůměrné platy.
Pak se část lidí vypravila i k drážďanskému sídlu KGB. Popis události a především se počet lidí liší podle toho, jestli historku vypráví Němci, nebo Rusové (uvádím Putinovu verzi přikrášlenou ruskými kvazinovináři).
Demonstranti v sídle Stasi ustanovili „občanskou stráž,“ do které se hlásili především osvobození vězni. Stráž v budově hlídala několik týdnů a archiv chránila. Svazků tam bylo tolik, že vyrovnané do řady za sebou by měřily osm kilometrů. Jejich zkoumání proto trvalo velmi dlouho. Až po skoro 30 letech, v roce 2018, v nich jeden badatel objevil průkaz majora Stasi Wladimira Putina.
Setkání před sídlem KGB podle Němců
Asi 15 lidí se rozhodlo vyrazit k sídlu KGB, aby ho „uzavřeli.“ Když dorazili k vile na Angelikastraße 4, strážce od brány uprchl. Současně však proti nim vyšel jiný muž, důstojník menšího vzrůstu, ve kterém o několik let později poznali Vladimira Putina.
Řekl jim: „Nesnažte se vstoupit na tento pozemek. Mí soudruzi jsou ozbrojeni a mají oprávnění v případě nouze použít zbraně.“
Demonstranti se rozhodli neriskovat a odešli.
Příběh podle Putina, zveličený ruskými médii
K sídlu KGB přišel dav asi 5000 demonstrantů. Několik opilých lidí s lahvemi piva v rukou přelezlo plot na zahradu vily. Sedmatřicetiletý Putin k bráně proti vyšel sám k bráně, ozbrojen pistolí. Musel použít veškeré své přesvědčovací schopnosti, aby dav přiměl odejít.
„Toto je svrchované sovětské území. Stojíte na našich hranicích. Zastřelím kohokoliv, kdo je překročí.“
„Máš jenom pistoli,“ namítli demonstranti.
„Mám kulky pro jedenáct z vás a jednu pro sebe.“
Dav se začal rozcházet. Někdo se ještě ptal: „Nějak moc dobře umíš německy, kdo jsi?“
„Tlumočník.“
Trauma
Po setkání se Putin vrátil dovnitř, telefonoval místní posádce sovětské armády a žádal ochranu. Dozvěděl se však, že „bez rozkazů z Moskvy nemůžeme nic dělat – a Moskva mlčí.“ Ta slova jím otřásla. Po letech potlačování disentu teď měl nečinně sledovat, jak disent obrací situaci v zemi, a pálit archivní materiály.
Později, když se sám stal „Moskvou,“ začal potlačovat veškerou opozici a dělá to dodnes. Je pravděpodobné, že se pod vlivem traumatu z událostí v Německu roku 1989 snaží zabránit dalšímu pádu ruského impéria.
Super spy or paper pusher? How Putin’s KGB years in East Germany helped shape him. Vladimir Putin's formative German years. Showdown in Dresden and the Putin Myth. In Dresden, Putin is more than a fading memory. Putin: Z první ruky, Natalija Gevorkjan , Andrej Ivanovič Kolesnikov , Natalya Aleksandrovna Timakova , Vladimir Vladimirovič Putin, Práh, 2000. Dezinformační zdroje (ruská média) neodkazuji.
