Ruských atomovek se bát nemusíme

Je hned několik důvodů, proč se ruského atomového útoku nemusíme bát:

Pojďme se na to podívat podrobněji.

V padesátých letech se Sovětský svaz a USA předháněly, kdo bude mít víc jaderných hlavic — a silnějších. Nehonily se tím pouze za ničivými válečnými zbraněmi, ale také za zbraněmi propagandy. Rychle totiž zjistily, že strach z atomovek sjednocuje obyvatelstvo a v nepříteli vytváří strach. Proto zpravodajství, naučné pořady a cvičení pro případ jaderného útoku děsily občany na obou stranách železné opony.

V Sovětském svazu však vyvolávání strachu z jaderné zkázy dovedli k dokonalosti. Koncem padesátých let při přehlídkách na Rudém náměstí předváděli atrapy velkých mezikontinentálních raket, jaké neměli ani nebyli schopni sestrojit.

Zatímco přítomní vyslanci zemí NATO vyděšeně přemýšleli, co to znamená pro jadernou rovnováhu, Sověti je s maketami zezadu objížděli, aby jim je ukázali znovu a aby Nikita Chruščov mohl řečnit o tom, že takové zbraně „vyrábějí sériově jako párky“.

Američané se pak začali bát konce světa a investovali obrovské prostředky, aby zdánlivý sovětský náskok dohnali. Netušili, že naletěli divadlu, protože Sovětský svaz má ve skutečnosti pouze čtyři mezikontinentální rakety, teprve vytváří kapacity pro jejich výrobu a případnou jadernou válku by zatím drtivě prohrál. Dostatek raket pro rozsáhlý jaderný úder nebo účinnou odvetu postupně vyrobil v průběhu šedesátých a sedmdesátých let.

Ten přístup k „jaderné propagandě“ po něm zdědila Ruská federace. Proto v roce 2020 zveřejnila nové záběry testovacího výbuchu mamutí Car-bomby, proto ruští papaláši pořád řeční o jaderné válce a „preventivních úderech“ na evropská města v televizi. Jejich vůdce Putin nám od invaze v roce 2022 jaderným útokem pohrozil už čtyřicetkrát.

Naznačoval, že když budeme Ukrajině pomáhat, rozpoutá třetí světovou válku. Nastavil několik podmínek, za kterých by to udělal. Nikdy ale hrozbu nesplnil: ani když Ukrajina dostala stíhačky F-16, ani když Ukrajinci pronikli do Kurské oblasti, ani když začali raketami a drony útočit hluboko v ruském území.

Je stále patrnější, že atomovky ve skutečnosti použít nechce a nehodlá. Jsou mu mnohem užitečnější jako nástroj propagandy než jako vojenská zbraň. Hrozbami oddálil podporu Ukrajiny i ukrajinské útoky na ruské území; ze zastrašování nadále těží.

Kdyby atomovky použil, přišel by o mnohem víc než jen o odstrašovací sílu.

Řekněme, že by jadernými zbraněmi zaútočil pouze na Evropu a že by Evropě nepomohly USA. Obě evropské jaderné mocnosti by podle doktríny zaručeného vzájemného zničení ihned odpálily celý svůj arzenál. Do 30 minut by z britských ponorek vyletělo 120 balistických raket s jadernými hlavicemi a z francouzských ponorek dokonce 240. Francie by mohla odpálit dalších 50 raket v řádu hodin.

Na Rusko by celkem letělo 410 raket s jadernými hlavicemi, z nichž by Rusové sestřelili pouze minimum. Z mapy by vymazaly významné vojenské základny a velká sídla. Nezničily by Rusko jako takové, jen jeho schopnost fungovat a vystupovat jako velmoc. Éra Vladimira Putina by skončila.

Definitivně by se stal nejhorším vládcem Ruska v historii, ale také vyvrhelem, kterého už by se zřekli i jeho dosavadní spojenci a fanoušci včetně Číny a Donalda Trumpa. To rozhodně nehodlá riskovat. Jeho cílem je budovat moc, ne se jí zbavit.

I kdyby se ale ruský diktátor v nějakém záchvatu šílenství k jadernému útoku odhodlal, ještě to neznamená, že by k němu skutečně došlo.

Odpal jaderné zbraně není výhradním rozhodnutím prezidenta Ruské federace. Proces použití strategických jaderných zbraní je chráněn proti náhodnému odpalu i rozhodnutí jediného muže — šílence. Museli by mu ho posvětit dva další lidé.

Jaderný konflikt je silná káva i pro patolízaly, kterými se Putin obklopil. Stáli by před rozhodnutím, zda se podílet na vraždě milionů lidí a vlastním zničení. Navíc by měli skvělou příležitost převzít moc. Pokud by totiž v takové situaci tyrana odstranili, tleskalo by jim Rusko i celý svět jako spasitelům.

Pokud by ale s útokem souhlasili, rozkaz by předali důstojníkům na ponorkách a základnách. Od těch můžeme čekat ještě větší zdrženlivost než od členů Putinovy věrchušky. Stanislav Petrov se v roce 1983 rozhodl nepředat dál hlášení o americkém jaderném útoku, protože je vyhodnotil jako falešné. Vasil Archipov v roce 1962 na sovětské ponorce vetoval hlasování o použití jaderného torpéda.

Díky jejich morálním zábranám nedošlo od roku 1945 k jadernému útoku. Tváří v tvář spoluodpovědnosti za konflikt, který může zabít stovky milionů nebo miliardy lidí, couvne i velmi disciplinovaný voják.

Kdyby ale rakety na Evropu i přesto vyletěly, zdaleka to neznamená, že by všechny vybuchly podle plánu.

Rusko tvrdí, že má největší jaderný arzenál na světě: celkem 5580 hlavic, z toho 1710 na raketách připravených k okamžitému odpálení. To je asi tolik, kolik údajně zdědilo po Sovětském svazu, a asi o polovinu víc, než kolik mají Spojené státy.

Jenže zatímco USA na své jaderné síly vynakládají v přepočtu skoro 2000 miliard korun ročně, Rusové jen 180 až 200 miliard, asi desetkrát méně.

Údržba materiálu je přitom velmi důležitá. Tritium, tedy plyn, který násobí sílu jaderné reakce, se rychle rozpadá. Je nutné jej měnit každých několik let. Radioaktivní záření poškozuje elektroniku; i tu je potřeba měnit. Jde ale většinou o staré součástky z doby studené války, které už nikdo nevyrábí a je třeba je navrhnout od počátku. To je pro Rusy obtížné, protože s rozpadem SSSR přišli o velkou část vědců-odborníků, kteří se stali občany jiných postsovětských republik.

Sebemenší chyba údržby přitom může vést k tomu, že hlavice přestane fungovat. To platí i o nenápadném škrábanci na povrchu, natož o výměně součástky. Vzhledem k zákazu jaderných testů ale není možné rakety vyzkoušet v praxi. Jejich funkčnost lze ověřit jedině velmi náročnými počítačovými simulacemi, které ale Rusko téměř jistě neprovádí.

Když začala invaze, ukázalo se, že velká část ruského arzenálu a zásob je ukradená nebo špatně udržovaná. Tankům scházely motory, ve skladech ale chyběly i celé tanky. Místo neprůstřelných vest a helem část vojáků dostala nekvalitní makety, což mnohé z nich stálo život. Celá armáda fasovala ošizené a roky prošlé jídlo, potýkala se s nedostatkem střeliva a zimního oblečení.

To všechno má jediný prostý důvod. Politici a generálové už nevěřili, že Rusko ještě někdy půjde do opravdu velké války, a tak dlouhé roky rozkrádali všechno, co se rozkrást dalo. Jak válka pokračuje, projevují se další a další případy. Guvernér Kurské oblasti rozkradl peníze na hraniční opevnění, jiní vykukové se obohatili o peníze na protivzdušnou obranu.

Proč bychom si měli myslet, že se totéž nedělo i s jaderným arzenálem? Vždyť ten je z veškerého vojenského vybavení zdaleka nejdražší na pořízení i na údržbu a také je nejméně vidět, protože podléhá největšímu utajení. To je pro zloděje ideální pole působnosti.

Pokud generál odpovědný za stav jaderných hlavic přestal měnit tritium, shrábl do kapsy stovky milionů korun ročně. A podobných příležitostí k obohacení má každý velitel jaderné základny spousty.

Nikdo takové krádeže neodhalí — až do chvíle, kdy hlavice dopadnou a selžou.

Je úplně přirozené, že nám nahánějí strach. Jaderné bomby by mohly zničit velká evropská města, ale taky způsobit mučivou smrt miliard lidí a možná i konec světa. Právě proto nám jimi Rusové hrozí.

Putin ale dobře ví, že že rozkaz k jadernému útoku jeho podřízení nemusí poslechnout. A nejspíš si uvědomuje také to, že jaderný arzenál musí být rozkradený podobně, jako zbytek Ruska. Ani on nedokáže říct, kolik hlavic by skutečně vybuchlo; zato dobře ví, že ty nepřátelské by následně vybuchly všechny.

Prostě nás jen blafuje úplně stejně, jako když básní o dávné ruské civilizaci, o silné ekonomice, o zabrání Pokrovsku nebo o raketách na termonukleární pohon. Mezitím ale vyhlašuje limit benzínu na osobu a do války posílá i vojáky na koních.

Celé Rusko je jedna obrovská Potěmkinova vesnice. Pamatujme na to, ať tomu bubákovi z Kremlu neskáčeme na špek, kdykoliv se nás snaží zastrašit.

Zdroje: Archiv autora | Vlad Vexler | BBC | Paul Warburg | Independent | Sipri | Přehled