Článek
Republikán Theodore Roosevelt se stal prezidentem USA v roce 1901, když z pozice viceprezidenta nastoupil za zavražděného prezidenta Williama McKinleyho. Jako prezident byl vnímán pozitivně, odsloužil dvě volební období, a i po odchodu z Bílého domu si udržel obrovskou popularitu.
Jako svého nástupce doporučil Williama Howarda Tafta a tomu pomohl k vítězství. Po volbách se ale ukázalo, že Taft bude samostatný a nenechá si od něj do svých rozhodnutí mluvit. Navíc se začal projevovat konzervativněji než pokrokový Roosevelt. Ten to od Tafta vnímal jako zradu.
Republikánské primárky
Proto se před dalšími volbami rozhodl proti Taftovi kandidovat v republikánských primárkách. Zcela zastínil původního kandidáta pokrokového křídla, v primárkách ale přesto drtivě prohrál. Republikánští voliči chtěli ctít ústavní zvyklost, že prezident slouží nanejvýš dvě volební období. Tu založil už první prezident USA George Washington.
Hlas je jako puška. Jeho užitečnost odvisí od toho, jak jej použijete.
Pokroková strana
Roosevelt se neúspěchem nenechal odradit a spolu s dalšími progresivními republikány založil Pokrokovou stranu. Ta kandidovala do parlamentu a sám vyhlásil kandidaturu na prezidenta. Sliboval prosadit například práva žen, sociální pojištění, osmihodinovou pracovní dobu, nemocenskou, registraci lobbistů a prvky přímé demokracie.
Kampaň působila velmi úspěšně. Dařilo se mu k sobě lákat voliče republikánů. Jeho šance rostly.
Problémem ale bylo, že Demokratická strana do boje vyslala Woodrowa Wilsona. Ten také připravil pokrokový program. Plán přetáhnout pokrokové voliče demokratů se proto Rooseveltovi nezdařil. Tématem kampaně přestala být otázka, zda realizovat progresivní reformy, ale jak je realizovat.
Konejte. Využijte přítomný okamžik. Člověk nemá být jako škeble.
Atentát
14. října 1912 na Roosevelta vystřelil pomatený atentátník John Shrank a trefil jej do hrudi. Kulku zpomalil průlet ocelovým pouzdrem na brýle a přehnutým padesátistránkovým textem proslovu Věc pokroku je větší než kdokoliv z nás. Uvízla Rooseveltovi v prsním svalu.
Roosevelt se z bolesti nezhroutil. Zabránil lynčování atentátníka a ptal se ho, proč to udělal. Ten odpovědět nedokázal. Jednak byl v šoku, jednak možná ani nebyl schopen pojmenovat důvody, proč se kandidáta na prezidenta pokusil zabít. Když Roosevelt nedostal odpověď, přikázal, ať ho odvedou. A začal se věnovat sám sobě.
Jako zkušený lovec měl dostatečnou znalost anatomie, aby věděl, že když nekašle krev, kulka nezasáhla plíce. Přes bolest a krvácení z hrudníku proto odmítl ošetření v nemocnici a přednesl svůj projev. Mluvil devadesát minut.
Stal se hrdinou. Veřejnosti imponovala jeho statečnost i to, že zabránil lynči atentátníka. Republikán William Howard Taft a demokrat Woodrow Wilson gentlemansky přerušili kampaň a počkali, až se Theodore Roosevelt dá do pořádku.
Volební výsledky
Popularita způsobená atentátem ani gentlemanství protivníků Rooseveltovi nestačily. Roosevelt obdržel důvěru 4,1 milionu voličů, což představovalo 27 % všech odevzdaných hlasů a 88 volitelů. Tím rozdrtil Tafta, který s 3,5 miliony voliči, tedy 23 % hlasů, dosáhl pouze na 8 volitelů. Jako pomsta republikánům to bylo slušné. Jenže Woodrow Wilson obdržel 6,3 milionu hlasů. Podpora 42 % voličů mu zajistila hlasy 435 volitelů a drtivé vítězství ve volbách.
Konec Pokrokové strany
Ve volbách do parlamentu pak Pokroková strana zcela propadla. Nikdy se jí nepodařilo vybudovat infrastrukturu, která by jí umožnila stát se konkurenceschopnou. Nikdy nezískala žádné poslance a v roce 1920 zanikla.
Theodore Roosevelt zemřel ještě o rok dříve. Bylo mu pouze 60 let. Je možné, že k jeho smrti přispělo, že mu lékaři raději nevyňali atentátníkovu kulku z prsou.
Zůstává jedním z nejlépe hodnocených prezidentů USA a také nejmladším jejich prezidentem vůbec (tato pozice bývá nesprávně přisuzována J. F. Kennedymu).
Většinový systém
USA mají většinový systém, který nepřeje novým stranám a nezávislým kandidátům. Od svého vzniku USA pozvolna směřovaly k systému dvou stran, který začal fungovat od šedesátých let 19. století. Od té doby je Theodore Roosevelt jediným kandidátem třetí strany, který ve volbách dopadl lépe, než kandidát velké strany.
Systém dvou stran vede k paradoxům jako je ten letošní, kdy si velká část společnosti z dvou kandidátů neumí vybrat, ale alternativu nemá.
Ozývá se stále více hlasů po změně směrem k poměrnému systému. Potíž je, že by s ní musely souhlasit právě ty dvě velké strany, které se díky většinovému systému střídají u moci už přes 160 let.
Paralely s atentátem na Trumpa
Několik dnů po atentátu na Donalda Trumpa se hovořilo o tom, kolik podobností nese s atentátem na Theodora Roosevelta.
Oba se stali terčem atentátu jako kandidáti, kteří už dříve prezidentský úřad vykonávali. Oba z nich atentát pouze náhodou přežili. Oba jsou tahouny svých stran a kampaní. Oběma pak událost přinesla body u veřejnosti. Tím však podobnost končí.
Charakter je dlouhodobě rozhodujícím faktorem úspěchu v životě lidí i národů.
Roosevelt byl v době atentátu o více než 20 let mladší a byl morální autoritou. Přesto mu jako kandidátovi třetí strany ani nárůst popularity způsobený atentátem nemohl stačit k vítězství.
Naopak starý křivácký Donald Trump je sice teoreticky o hodně slabší kandidát než Roosevelt, ale místo zakládání nové strany si přes debakl v roce 2020 ponechal vliv v Republikánské straně. Dokonce celé čtyři roky pracoval na tom, aby jej posílil.
Díky tomu může nárůst popularity způsobený atentátem přetavit v rozhodující výhodu a vyhrát volby. Zda se mu to povede, zjistíme až za několik měsíců.