Článek
Je odpoledne 9. října 2012. Malebným údolím Swat v Pákistánu projíždí školní autobus, kterým se žačky vrací domů do města Mingora. Je nádherný den.
Náhle na silnici před autobus vstoupí dva ozbrojení muži a mávají, aby zastavil. Řidič uposlechne. Jeden z mužů si pistolí vynutí vstup dovnitř a vyděšeným dívkám pokládá jedinou otázku: „Která z vás je Malála Júsufzajová?“
Dětská aktivistka
O několik let dříve se Taliban oblasti zmocnil a zavedl mnoho nařízení, mimo jiné zákaz televize, hudby a, co je pro náš příběh důležité, zákaz školní docházky dívek. Jedenáctiletá Malála se rozloučila se spolužáky. Hluboce ji to zasáhlo. Její otec je učitel a aktivista za právo dívek na vzdělání, takže si na svůj věk mimořádně dobře uvědomovala, co zákaz pro ni a ostatní dívky znamená — odepření základního lidského práva a odsudek k životu jako domácí puťka. Rozhodla se proti němu bojovat a nebála se o tom mluvit na veřejnosti.
Brzy poté začala prostřednictvím urdské mutace BBC pseudonymně blogovat o životě pod vládou Talibanu a překážkách vzdělání, které představuje. Psala ručně, její texty přepisoval reportér a mailem je zasílal do redakce.
Malála v blogu popisovala, jak se i s dalšími dívkami tajně vzdělává a využívá přitom sporadické přítomnosti Talibanu v oblasti. Svou odvahou a květnatým jazykem si získala široké publikum.
V roce 2012 vládní jednotky oblast osvobodily. Došlo k obnově plnohodnotné školní docházky. A také k prolomení Malálina pseudonymu.
Právě to vedlo k útoku na ni.
Udolí Swat v Pakistánu. Za kopcem údolí Mingora.
Atentát na patnáctiletou dívku
V autobuse je ticho a dívky jsou bledé hrůzou. Vousatý ozbrojenec se ptá znovu: „Která z vás je Malála Júsufzajová?“
Žádná odpověď.
„Jestli se nepřiznáš, postřílím vás všechny!“
V tu chvíli se jedna z dívek bezděčně podívá na Malálu. „Ahá!“ zubí se Talibanec. Udělá krok vpřed, zamíří mladičké aktivistce na hlavu a zblízka vystřelí. Kulka do lebky vnikne nad levým okem, prolétne skrz a uvízne v rameni. Dívka se v sedadle zhroutí.
Atenátník vystřelí ještě několikrát — snad chce pojistit smrt oběti, snad zastrašit ostatní. Zraní dvě další dívky. Pak vystoupí ven a spolu s komplicem mizí. Věří, že Malála je mrtvá nebo umírá.
Řidič šlápne na plyn a autobus v rekordním čase dorazí do nemocnice. Tam Malálu stabilizují, ale zachránit ji nemohou. Helikoptéra ji převeze na americkou základnu, kde ji dostanou z nejhoršího. Pak její bezvědomé tělo putuje i s celou rodinou letadlem do Birminghamu v Británii. Tam se 10 dní po atentátu Malála konečně probírá.
Sestry jí vypráví, co se stalo. To už se za ni modlí lidé po celém světě.
Globální aktivismus a Nobelova cena
Atentát měl umlčet Malálu a zastrašit každého, kdo by ji následoval. Místo toho vyvolá všeobecné rozhořčení, dokonce i v muslimském světě: krátce poté 50 kleriků na atentátníky vyhlásí fatvu. Deník Deutsche Welle Malálu označí za nejslavnější náctiletou světa.
Co je důležitější, Malálu atentát utvrzuje v přesvědčení, že musí bojovat. Po skončení rekonvalescence v roce 2014 by mohla tajně žít v novém domově v Británii, ale to nechce. Místo toho se stává globální aktivistkou a zakládá nadaci, která dívkám všude na světě pomáhá dosahovat lepší budoucnosti, o které sní.
Ještě v prosinci toho roku obdrží Nobelovu cenu míru. Dodnes je nejmladší laureátkou Nobelovy ceny v dějinách. Zůstává ovšem pilnou studentkou, dokončí střední školu a v roce 2018 nastoupí na univerzitu v Oxfordu. Aktivismu a charitativní práci se věnuje denně po škole.
Vydává knihu Já jsem Malála. Vznikne o ní film, který se dostává do užšího seznamu nominací na oscara. Obdrží také Sacharovu cenu.
Dnes ve svých 27 letech cestuje po celém světě a setkává se s dívkami, které jsou postižené chudobou, válkou, nuceným manželstvím nebo diskriminací. Pomáhá jim a podporuje je. A inspiruje svým příběhem.
Svůj příběh nevyprávím, protože by byl jedinečný, ale protože je příběhem mnoha dívek.
Zdroje: Malala.org. Malala Yousafzai. Malala Yousafzai: I am Malála, 2015. Creative Commons Attribution 2.0
