Videomapa výbuchů atomových bomb. Jaderné velmoci jich odpálily přes 2000

Vědci a armády potřebovali zkoušet průběh výbuchu v praxi a zkoumat jeho účinky. Proto na testovacích střelnicích stavěli kulisy měst včetně modelů lidí v domech i ve sklepích. S testem byly někdy spojeny i manévry. Do prostoru výbuchu pak vstupovala armáda.

Velký význam mělo i testování stále silnějších bomb a také nových typů - nejprve bomb vodíkových, později neutronových.

Vyzkoušet bylo třeba i výbuchy v různých prostředích: na moři, pod vodou, ve vzduchu, pod zemí a dokonce i ve vesmíru.

Video stojí za shlédnutí celé. Většina lidí se na něj podívá několikrát. Mapu vytvořil Isao Hašimoto v roce 2003. Chybí v ní pozdější testy Severní Korey

Nejstarší jaderná velmoc v roce 1945 provedla první test vůbec a dva jediné ostré výbuchy v historii lidstva. V testování pokračovala už další rok.

Menší bomby USA odpalovaly v Oblasti 5 v Nevadě, větší u Marshallových ostrovů. Jejich prvenství je způsobeno největšími investicemi do vývoje a soupeřením se Sovětským svazem.

Sovětský svaz vývoj atomové bomby urychlil o několik let díky špionáži. Svým prvním testem v roce 1949 zahájil období křehké rovnováhy mezi jadenými mocnostmi.

Testoval převážně v Kazachstánu, ale nejsilnější bombu v historii, Cara, odpálil za polárním kruhem v Nové zemi.

Číně původně poskytl pomoc s vývojem Sovětský svaz, po roztržce ale vývoj dokončila v roce 1964 sama. Veškeré testy podnikla na svém území.

Jaderným arzenálem disponuje od roku 1960. Na rozdíl od předchozích tří velmocí své bomby nikdy netestovala na svém území, ale pouze v Africe a Tichomoří.

Britové svou první bombu otestovali už v roce 1952. Později uzavřeli smlouvu o společném testování s USA a díky tomu nejsou v našem žebříčku tak vysoko.

Nejtužší diktatura na světě otestovala jaderné zbraně v letech 2006, 2009, 2013, 2016 a 2017. Jsou pro ni především nástrojem vnitřní propagandy.

Ačkoliv je Severní Korea schopna bomby dopravit i na území USA, její arzenál představuje hrozbu spíše pro sousední Jižní Koreu a blízké Japonsko.

Atomovou bombu otestovala v roce 1974, další testy provedla až v roce 1998 v reakci na atomové testy sousedního Pákistánu.

Pákistán podnikl jaderné testy v roce 1998. Jeho hlavní motivací bylo vyrovnat se svému sousedu a nepříteli, Indii.

Ačkoliv nikdy neprovedl jaderný test a nikdy to nepřiznal, Izrael disponuje jadernými zbraněmi. Má pravděpodobně desítky hlavic.

Při rozdělení Sovětského svazu část jaderného arzenálu zůstala v těchto třech zemích. Výměnou za ruské garance jaderné zbraně Rusku odevzdaly.

JAR se svého jaderného arzenálu vzdala v roce 1993. V té době měla 9 jaderných bomb.

Už v padesátých letech měli obyvatelé planety i vlády států obavy jak z jaderné války, tak ze znečištění, které množství testovacích výbuchů produkovalo. Dnes už máme odhady, že jaderné testy zabily přibližně 65,5 milionu lidí. Většinou tím, že jim jaderné znečištění způsobilo rakovinu.

V roce 1963 došlo k podpisu Smlouvy o částečném zákazu zkoušek, díky které se testy postupně omezily na podzemní testování. To byl pokrok, ale jaderné znečištění vznikalo dál.

Smlouvou o nešíření jaderných zbraní z roku 1968 se země zavázaly jaderné zbraně nevyvíjet, v případě jaderných mocností jejich arzenál omezovat. Nepřipojily se k ní pouze Indie, Pákistán a Izrael. Severní Korea později smlouvu vypověděla. Všechny čtyři země dnes mají atomové zbraně.

Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek z roku 1996 podepsala většina států světa. S výjimkou Severní Koreje ji respektují.

Úplný zákaz jaderných zbraní nepřipustí jaderné velmoci a nepodpoří jej ani státy NATO včetně České republiky. Prozatím se tedy musíme spokojit s tím, že už neprobíhají testy a jaderné znečištění jsme omezili na minimum.

Zdroje: Smlouva o nešíření jaderných zbraní, Smlouva o zákazu jaderných zbraní, Jaderný program Jihoafrické republiky, Jaderný test, licence YT, CC BY-SA 2.0, CC BY-SA 2.5