Článek
Možná to dokážou mladí hráči Carlos Alcaraz a Jannik Sinner. Možná někdo úplně jiný. K tomu je ale daleko, minimálně několik let. Vraťme se v čase o kousek zpět.
Září 2002. Po čtyřech setech poráží ve finále v New Yorku na tenisovém US Open Pete Sampras svého velkého rivala Andre Agassiho. A co na to Sampras? V té době jednatřicetiletý hráč, obrovská ikona světového tenisu, dává bílému sportu sbohem a odchází na odpočinek. Stahuje se na pomyslném vrcholu.
Aby taky ne – na tenisovém trůnu strávil Sampras celkem 286 týdnů coby světová jednička. Absolutní rekord. A to není vše. Sampras odchází jako držitel 14 grandslamových titulů. Nevídaná věc. Z toho sedm pohárů jsou ty nejvzácnější – wimbledonské trofeje. A jako bonus, Pete Sampras dokázal šestkrát zakončit kalendářní rok jako světová jednička – další rekord!
Uf, tohle už nikdo nepřekoná. Tohle jsou zářezy, které nepůjdou smazat. Sampras zůstane rekordmanem nejspíš na věčné časy…
Omyl. Chyba. Všechno bude jinak. A přijde to brzy. Mnohem dřív, než si v roce 2002 mohl někdo vůbec představit. To, co se jevilo jako nepřekonatelný vrchol, již brzy rozbije napadrť trojice hráčů, která změní sportovní dějiny, stvoří takzvanou „Velkou trojku“ a postupně si přerozdělí (a společně přepíšou) ty největší tenisové rekordy, jaké tu kdy byly.
Jeden z nich je ale o malý kousek napřed. Má to logiku. Je starší. Ročník 1981. Zbývající dva jsou o pět, respektive šest let mladší.
Tím nejstarším je Roger Federer. Neuvěřitelný talent, možná ten úplně nejzářivější, jaký kdy v tenisu byl. Elegantní gentleman a fanoušky milovaný hráč, který rozdává úsměvy a pozitivní náladu kamkoliv vkročí. Diváci na tribunách z něj šílí a on – stejně bezprostředně jako sází esa, drtí soupeře přesným forhendem nebo je deptá svým pověstným jednoručním bekhendem. Tanečník na kurtu. Kreativní. Originální. Ladný a na pohled okouzlující, geniální hráč. Prostě – švýcarský maestro.
Krok za krokem, úspěch za úspěchem buduje fenomenální kariéru a odkaz, který nemá srovnání. Hrát umí na tvrdém povrchu, na antuce i na trávě. A začíná cílit na dosažení největších milníků historie tenisu. A dobude je!
První grandslam. Brzy po něm další tři. Zanedlouho jich je osm. Deset. Čtrnáct. Stejně, jako kdysi Sampras. Federer ale přidává další tři. A o pár let později ještě dva další. Nakonec, v roce 2018, vyhraje Federer svůj poslední – rekordní dvacátý grandslam. Šílenství je na vrcholu. Federer drží rekord i v počtu týdnů coby světová tenisová jednička, konečný součet se zastaví na čísle 310. A nejsou to rekordy jediné. Je jich celá řada. Sampras a mnozí další legendární hráči jako Lendl, Connors, Borg, McEnroe a další. Ti všichni nejsou zapomenuti. Jen byly jejich mnohé úspěchy překonány švýcarským titánem. Jenže…!
Federer není sám. Další dva nezdolní predátoři s tenisovou raketou se v éře Rogera Federera bijí stejně srdnatě a touží si patřičný díl slávy a úspěchu urvat pro sebe. Rafael Nadal a Novak Djokovič. Společně s Federerem vládne tato trojice světovému tenisu téměř dvě dekády. Druzí dva jmenovaní, speciálně Novak Djokovič, pomalu ale jistě Federera (k nelibosti jeho fanoušků) o rekordy připraví.
Poznámka: Roger Federer a Rafael Nadal kariéru profesionálních tenistů již ukončili. Djokovič je stále aktivním hráčem. Některé statistiky a čísla níže se pravděpodobně budou v budoucna u jeho jména měnit.
Klíčová čísla, která tvoří historii. A rekordy
* Grandslamové tituly: Federer jich vyhrál dvacet. Nadal dvaadvacet. Djokovič (zatím) čtyřiadvacet.
* Turnaj mistrů: Federer šest triumfů. Nadal žádný. Djokovič ovládl turnaj (zatím) sedmkrát.
* Počet týdnů jako světová jednička: Federer 310 týdnů. Nadal 209 týdnů. Djokovič 428 týdnů.
* Počet vyhraných turnajů kategorie Masters 1000: Federer 28. Nadal 36. Djokovič (zatím) 40.
* Počet let zakončených jako světová jednička: Federer 5. Nadal 5. Djokovič (zatím) 8.
* Počet turnajů ATP vyhraných celkem: Federer 103. Nadal 92. Djokovič (zatím) 101. Absolutní rekord drží Američan Jimmy Connors. Vyhrál 109 turnajů.
* Počet zlatých olympijských medailí ve dvouhře: Federer 0, Nadal 1, Djokovič (zatím) 1.
* Počet zlatých olympijských medailí ve čtyřhře: Federer 1. Nadal 1. Djokovič (zatím) 0.
* Počet vyhraných / prohraných zápasů ve dvouhře: Federer 1251 / 275. Nadal 1080 / 228. Djokovič (zatím) 1177 / 239.
V drtivé většině těchto statistik (kromě turnajů série Masters 1000) Federer vedl historické tabulky. Přesto o rekordní zápisy přišel. Nejčastěji se tak stalo díky opakujícím se, téměř strojovým úspěchům Novaka Djokoviče v uplynulých letech.
Existují ale rekordy, které – ač se Djokovič snažil sebevíc, legendární Švýcar udržel.
A vypadá to, že tyto rekordy obstojí v mužské tenisové dvouhře i v následujících letech. Překonat je – to budou pro tenisty doslova galeje. Ne, že by to bylo nemožné. Ale pravděpodobnost, že se tak někomu povede v následujících pěti až deseti letech, je téměř rovna nule.
Rekord č. 1: Wimbledonské tituly
Travnaté kurty All England Clubu ve Wimbledonu toho zažily hodně – Wimbledon je nejstarším tenisovým turnajem světa. První ročník se hrál již v roce 1877. Mezi muži existuje ale jen jeden hráč, který zde opakovaně dokázal vítězit a získávat tituly, jako (zatím) žádný jiný. Poprvé ovládl Roger Federer Wimbledon coby mladý, jednadvacetiletý hráč. Psal se rok 2003.
Tímto triumfem započal vítěznou šňůru, která ve Wimbledonu trvala neuvěřitelných 41 zápasů. Federer opanoval bez prohry v řadě ročníky 2003, 2004, 2005, 2006, 2007. Tuto veleúspěšnou sérii přerušil až v roce 2008 ve finále Wimbledonu Rafael Nadal. V roce 2009 zvítězil opět Federer a stejně tak v roce 2012. Poslední wimbledonskou korunu si Švýcar nasadil v roce 2017.
Nejslavnější turnaj světa ovládl celkem osmkrát. Tento rekord zatím nikdo nepřekonal.
Kdo je k překonání Federerova rekordu wimbledonských trofejí nejblíže?
Samozřejmě – Novak Djokovič. Srb ovládl wimbledonský turnaj sedmkrát a je jediným a stále hrajícím mužem na okruhu ATP, který může Federerův rekord v nejbližších letech ohrozit. Je to ale reálné? Spíše ne.
Djokovič nevyhrál grandslam od podzimu 2023. Jeho výkonnost postupně klesá. Na kurtu už to začíná být znát a úbytek tenisové formy připouští i hráč sám. V květnu 2027 mu bude 40 let. Kdysi téměř neporazitelný stroj na výhry začíná na kurtu působit unaveně. Ačkoliv stále podává skvělé výkony a je schopen se probojovat do semifinále nebo i finále největších turnajů světa – stopku v získání nejcennějších titulů, po kterých tolik prahne, mu umí vystavit mladí dravci Carlos Alcaraz a Jannik Sinner.
Šance, že by Djokovič ovládl Wimbledon ještě dvakrát, a tím získal Federerovo prvenství v počtu titulů, je téměř nepravděpodobná. Přesto – nejúspěšnějšího hráče všech dob není radno podceňovat.
Rekord č. 2: Počet týdnů v řadě bez přerušení, coby světová tenisová jednička
Překonat tento rekord je již zhola nemožné nejen pro Djokoviče, ale i pro většinu ostatních hráčů. Jakmile Federer usedl 2. února 2004 na trůn pro tenisového krále planety – bez přerušení tam zůstal neočekávaně dlouho. Déle než kdokoliv jiný.
Ačkoliv je Djokovič držitelem rekordu v součtu týdnů coby světová tenisová jednička (celkem 428 týdnů), v počtu týdnů bez přerušení se v tenisové historii probil „pouze“ na čtvrté místo. Bez přerušení byl Djokovič nejlepším hráčem světa 122 týdnů v řadě. Lepšího umístění dosáhl Ivan Lendl (157 týdnů v řadě), Jimmy Connors (160 týdnů v řadě) a Roger Federer.
Švýcarský maestro drží absolutní rekord – 237 týdnů v řadě bez přerušení coby světová tenisová jednička. To je více než čtyři a půl roku v kuse. Jedná se o rekord, který nebude prolomen minimálně do podzimu 2030, pakliže se Ital Jannik Sinner udrží na trůnu jako hráč číslo jedna po celou uvedenou dobu. Uvidíme, zda je to možné.
Rekord č. 3: Skrečované zápasy
Na profesionální okruhu ATP odehrál Roger Federer v mužské dvouhře celkem 1526 zápasů. Z toho 1251 vyhrál a ve 275 případech odešel jako poražený hráč. Ovšem – na rozdíl od svých největších rivalů, Federer odešel z profesionálního tenisu jako hráč, který nikdy neskrečoval rozehraný zápas. Nepředstavitelná věc. Ve všech svých prohraných zápasech dohrál utkání do konce. Navzdory frustraci nebo únavě, navzdory bolestem zad nebo opakovaně poraněnému koleni.
Je to rekord, kterého žádný z jeho dvou velkých rivalů nedosáhl. Kvůli zdravotním problémům museli i Djokovič a Nadal (ačkoliv ve velmi omezeném počtu) opustit tenisové kurty předčasně.
Tento rekord je natolik ojedinělým úkazem, že nemá - při takto vysokém množství odehraných zápasů, žádné srovnání nebo obdoby. Ve světě sportu je to doslova celosvětový unikát. Bezpochyby jde o úkaz, který by neměl zůstat opomenut při rekapitulaci úspěchů slavného tenisty.
Čtyřikrát během své hvězdné kariéry nenastoupil Roger Federer do utkání kvůli zranění. Stalo se tak ve všech případech před konáním zápasu. Nikdy během zápasu samotného.
Anketa
Zdroje:
