Hlavní obsah
Věda a historie

Proč zatýkáte toho trpaslíka? Absurdní protikomunistický odboj ve Wrocławi

Foto: Filip Jiroušek/vlastní fotografie

Jeden z trpaslíků v ulicích polské Vratislavi

Každý, kdo dnes navštíví polskou Vratislav, na ně dříve či později narazí. Město je protkané desítkami bronzových trpaslíků. Jedou na motorce, hasí požár nebo pijí kávu. Jaká je ale jejich historie?

Článek

Původ těchto postaviček má však k pouhé turistické atrakci daleko. Vratislavští trpaslíci se zrodili jako geniální zbraň absurdního humoru a nenásilného odporu proti komunistické totalitě. Za vším stál student dějin umění Waldemar Fydrych, známý pod přezdívkou „Major“, a jeho happeningové hnutí Pomerančová alternativa (Pomarańczowa Alternatywa).

Původ hnutí: Od holandského Provo k socialistickému surrealismu

Hnutí Pomerančová alternativa se zrodilo v roce 1980 na Vratislavské univerzitě vydáváním stejnojmenného časopisu, což se časově shodovalo s počátky nezávislého odborového hnutí Solidarita (Solidarność).

Pomerančová alternativa čerpala z tradic dadaismu a surrealismu, avšak její přímou inspirací bylo nizozemské protikulturní hnutí Provo z poloviny 60. let. Hnutí Provo využívalo provokativní přímé akce, absurdní humor a happeningy k tomu, aby probudilo společnost z politické apatie.

Waldemar Fydrych převedl tyto myšlenky do polské reality a sepsal Manifest socialistického surrealismu. Tvrdil v něm, že komunistický systém v Polsku se stal tak absurdním, až se sám proměnil v osobité umělecké dílo.

Jak vznikla přezdívka „Major“?

Fydrych získal svou přezdívku během odvodu do armády. Aby se vyhnul povinné vojenské službě, přišel před odvodní komisi v uniformě s označením majora, sám sebe tak oslovoval a členům komise říkal „plukovníci“ s tím, že zapáleně trvá na svém odvodu. Komisi přesvědčil o své nezpůsobilosti a recesistická přezdívka mu již zůstala.

Dialektika malby: Jak trpaslík porazil cenzuru

Po vyhlášení válečného stavu v roce 1981 stanula proti komunistickému režimu tradiční opozice. Fydrych však odmítal přejímat vážnost a patos režimu a rozhodl se bojovat čistou absurditou.

První grafity trpaslíka namaloval Fydrych společně s Wiesławem Cupałou v noci z 30. na 31. srpna 1982 ve vratislavských čtvrtích Biskupin a Sępolno. První kresby se nesly v tomto duchu:

  1. Režimní milice nejdříve přemalovala opoziční nápis bílou barvou, čímž na zdi vytvořila velkou skvrnu.
  2. Aktivisté na tuto skvrnu namalovali pohádkového trpaslíka s čepičkou a kytičkou.

Fydrych to popsal jako „dialektickou malbu“: Tezí byl protirežimní nápis, antitezí byla skvrna vytvořená policií a syntézou se stal trpaslík. Pokud by policie přemalovala trpaslíka, vytvořila by jen další skvrnu pro nového trpaslíka. Během 80. let se po celém Polsku objevilo přes 1 000 těchto postaviček.

Režim v pasti: „Za co zatýkáte toho trpaslíka?!“

Vyvrcholení akcí Pomerančové alternativy přišlo v druhé polovině 80. let v podobě masových pouličních happeningů.

Nejslavnější z nich – „Pochod trpaslíků“  – se odehrál 1. června 1988 na Den dětí. Do centra Vratislavi vyrazilo více než 10 000 lidí v oranžových trpasličích čepičkách. Průvod procházel městem, tancoval a skandoval absurdní hesla jako:

  • „Svobodu pro trpaslíky!“
  • „Chleba bez másla!“
  • „Není svobody bez trpaslíků!“

Komunistická policie byla v pomyslné pasti. Když policisté začali účastníky zatýkat a strkat do autobusů, přihlížející dav volal: „Za co zatýkáte ty trpaslíky?!“ Absurdita systému byla odhalena v plné nahotě - jak může brát někdo vážně systém, který vás zatkne za účast na shromáždění trpaslíků?

Deník The New York Times později výstižně napsal:

„Solženicyn zničil komunismus morálně, Kołakowski filozoficky a Pomerančová alternativa esteticky.“

Fydrychovo jméno bylo za jeho přínos v roce 2013 zařazeno v publikaci Surrealism – 50 Works of Art You Should Know mezi 50 nejvýznamnějších světových surrealistů vedle jmen jako Pablo Picasso, Marcel Duchamp či Salvador Dalí.

Od revoluce k soudní síni: Komu patří trpaslík?

Po pádu režimu se Vratislav rozhodla k této historii přihlásit:

  • V roce 2001 byl na ulici Świdnicka odhalen monumentální pomník „Papa Krasnal“ (Otec Trpaslík) od sochaře Olafa Brzeského.
  • Od roku 2005 začalo město do ulic instalovat malé bronzové figurky trpaslíků (první z nich vytvořil sochař Tomasz Moczek). Město postupně instalovalo 292 oficiálních bronzových soch trpaslíků, které přímo neodkazují na původní politické hnutí.

Postupně však došlo k právnímu sporu. Waldemaru „Majorovi“ Fydrychovi vadilo, že město Vratislav komerčně využívá jeho autorský motiv trpaslíka v oranžové čepici s kytičkou na propagačních předmětech a v aplikacích bez jeho souhlasu.

Spor o autorská práva skončil v dubnu 2014, kdy soud rozhodl ve prospěch Fydrycha. Soud potvrdil, že kresba trpaslíka je jeho autorským dílem. Město Vratislav muselo komerční užívání tohoto konkrétního motivu ukončit a autorovi se oficiálně omluvit.

Dnes ale bronzoví trpaslíci v ulicích Vratislavi slouží nejen jako vyhledávaná turistická atrakce, ale především jako trvalá připomínka doby, kdy absurdní humor a hravost pomohly porazit totalitní režim.

Zajímají vás nevšední příběhy z protikomunistického odboje? Přečtěte si rovněž článek o počátcích českého trollingu na stránkách Rudého práva.

Zdroje:

Kenney Padraic: Karneval revoluce. Střední Evropa 1989.

SZOSTKOWSKA, Agata. „An illegal meeting of dwarfs“ The Orange Resistance in Communist Poland. Communications Unlimited [online]. 15.6.2018 [cit. 2026-10-12]. Dostupné z: https://www.communications-unlimited.nl/an-illegal-meeting-of-dwarfs-the-orange-resistance-in-communist-poland/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz