Článek
Původ těchto postaviček má však k pouhé turistické atrakci daleko. Vratislavští trpaslíci se zrodili jako geniální zbraň absurdního humoru a nenásilného odporu proti komunistické totalitě. Za vším stál student dějin umění Waldemar Fydrych, známý pod přezdívkou „Major“, a jeho happeningové hnutí Pomerančová alternativa (Pomarańczowa Alternatywa).
Původ hnutí: Od holandského Provo k socialistickému surrealismu
Hnutí Pomerančová alternativa se zrodilo v roce 1980 na Vratislavské univerzitě vydáváním stejnojmenného časopisu, což se časově shodovalo s počátky nezávislého odborového hnutí Solidarita (Solidarność).
Pomerančová alternativa čerpala z tradic dadaismu a surrealismu, avšak její přímou inspirací bylo nizozemské protikulturní hnutí Provo z poloviny 60. let. Hnutí Provo využívalo provokativní přímé akce, absurdní humor a happeningy k tomu, aby probudilo společnost z politické apatie.
Waldemar Fydrych převedl tyto myšlenky do polské reality a sepsal Manifest socialistického surrealismu. Tvrdil v něm, že komunistický systém v Polsku se stal tak absurdním, až se sám proměnil v osobité umělecké dílo.
Jak vznikla přezdívka „Major“?
Fydrych získal svou přezdívku během odvodu do armády. Aby se vyhnul povinné vojenské službě, přišel před odvodní komisi v uniformě s označením majora, sám sebe tak oslovoval a členům komise říkal „plukovníci“ s tím, že zapáleně trvá na svém odvodu. Komisi přesvědčil o své nezpůsobilosti a recesistická přezdívka mu již zůstala.
Dialektika malby: Jak trpaslík porazil cenzuru
Po vyhlášení válečného stavu v roce 1981 stanula proti komunistickému režimu tradiční opozice. Fydrych však odmítal přejímat vážnost a patos režimu a rozhodl se bojovat čistou absurditou.
První grafity trpaslíka namaloval Fydrych společně s Wiesławem Cupałou v noci z 30. na 31. srpna 1982 ve vratislavských čtvrtích Biskupin a Sępolno. První kresby se nesly v tomto duchu:
- Režimní milice nejdříve přemalovala opoziční nápis bílou barvou, čímž na zdi vytvořila velkou skvrnu.
- Aktivisté na tuto skvrnu namalovali pohádkového trpaslíka s čepičkou a kytičkou.
Fydrych to popsal jako „dialektickou malbu“: Tezí byl protirežimní nápis, antitezí byla skvrna vytvořená policií a syntézou se stal trpaslík. Pokud by policie přemalovala trpaslíka, vytvořila by jen další skvrnu pro nového trpaslíka. Během 80. let se po celém Polsku objevilo přes 1 000 těchto postaviček.
Režim v pasti: „Za co zatýkáte toho trpaslíka?!“
Vyvrcholení akcí Pomerančové alternativy přišlo v druhé polovině 80. let v podobě masových pouličních happeningů.
Nejslavnější z nich – „Pochod trpaslíků“ – se odehrál 1. června 1988 na Den dětí. Do centra Vratislavi vyrazilo více než 10 000 lidí v oranžových trpasličích čepičkách. Průvod procházel městem, tancoval a skandoval absurdní hesla jako:
- „Svobodu pro trpaslíky!“
- „Chleba bez másla!“
- „Není svobody bez trpaslíků!“
Komunistická policie byla v pomyslné pasti. Když policisté začali účastníky zatýkat a strkat do autobusů, přihlížející dav volal: „Za co zatýkáte ty trpaslíky?!“ Absurdita systému byla odhalena v plné nahotě - jak může brát někdo vážně systém, který vás zatkne za účast na shromáždění trpaslíků?
Deník The New York Times později výstižně napsal:
„Solženicyn zničil komunismus morálně, Kołakowski filozoficky a Pomerančová alternativa esteticky.“
Fydrychovo jméno bylo za jeho přínos v roce 2013 zařazeno v publikaci Surrealism – 50 Works of Art You Should Know mezi 50 nejvýznamnějších světových surrealistů vedle jmen jako Pablo Picasso, Marcel Duchamp či Salvador Dalí.
Od revoluce k soudní síni: Komu patří trpaslík?
Po pádu režimu se Vratislav rozhodla k této historii přihlásit:
- V roce 2001 byl na ulici Świdnicka odhalen monumentální pomník „Papa Krasnal“ (Otec Trpaslík) od sochaře Olafa Brzeského.
- Od roku 2005 začalo město do ulic instalovat malé bronzové figurky trpaslíků (první z nich vytvořil sochař Tomasz Moczek). Město postupně instalovalo 292 oficiálních bronzových soch trpaslíků, které přímo neodkazují na původní politické hnutí.
Postupně však došlo k právnímu sporu. Waldemaru „Majorovi“ Fydrychovi vadilo, že město Vratislav komerčně využívá jeho autorský motiv trpaslíka v oranžové čepici s kytičkou na propagačních předmětech a v aplikacích bez jeho souhlasu.
Spor o autorská práva skončil v dubnu 2014, kdy soud rozhodl ve prospěch Fydrycha. Soud potvrdil, že kresba trpaslíka je jeho autorským dílem. Město Vratislav muselo komerční užívání tohoto konkrétního motivu ukončit a autorovi se oficiálně omluvit.
Dnes ale bronzoví trpaslíci v ulicích Vratislavi slouží nejen jako vyhledávaná turistická atrakce, ale především jako trvalá připomínka doby, kdy absurdní humor a hravost pomohly porazit totalitní režim.
Zajímají vás nevšední příběhy z protikomunistického odboje? Přečtěte si rovněž článek o počátcích českého trollingu na stránkách Rudého práva.
Zdroje:
Kenney Padraic: Karneval revoluce. Střední Evropa 1989.
SZOSTKOWSKA, Agata. „An illegal meeting of dwarfs“ The Orange Resistance in Communist Poland. Communications Unlimited [online]. 15.6.2018 [cit. 2026-10-12]. Dostupné z: https://www.communications-unlimited.nl/an-illegal-meeting-of-dwarfs-the-orange-resistance-in-communist-poland/
