Článek
Během války přišla Ukrajina o desítky tisíc životů, miliony lidí musely opustit své domovy a rozsáhlé oblasti země byly obsazeny Ruskem. Nyní se však Zelenskyj ocitá v situaci, kdy musí čelit americkému prezidentovi, jenž ho viní z rozpoutání války a zároveň požaduje polovinu ukrajinského nerostného bohatství jako podmínku další pomoci.
Trumpovy kroky naznačují zásadní změnu v zahraniční politice USA. Mluví o mírové dohodě, která by mohla splnit většinu požadavků Vladimira Putina, což vyvolalo obavy nejen v Kyjevě, ale i mezi západními spojenci. Trumpova rétorika, kdy označuje Zelenského za „diktátora“ a neviní Putina z destrukce Ukrajiny, výrazně oslabila důvěru Kyjeva v jakékoli vyjednávání.
Ukrajinští politici i analytici se shodují, že Zelenskyj musí situaci řešit diplomaticky. Předseda ukrajinského parlamentního výboru pro zahraniční politiku Oleksandr Merežko upozorňuje, že ať jsou okolnosti jakékoliv, Ukrajina si nemůže dovolit veřejný konflikt s Trumpem. „Musíme být chytřejší. Musíme si získat Trumpovu důvěru a respekt, což je nyní extrémně obtížné, ale ne nemožné,“ říká.
Obchodní styl vyjednávání
Trumpova zahraniční politika se opírá o obchodní transakce a vztahy s Ruskem vnímá jako hru mocností, kde menší státy musí dělat ústupky. To vyhovuje Putinovu vidění světa a obě strany tak mohou být přirozenými partnery. Trump například požadoval, aby Ukrajina podepsala dohodu, podle níž by USA získaly 50 % ukrajinských nerostných zdrojů výměnou za další podporu. Když Zelenskyj tuto nabídku veřejně odmítl, Trumpova administrativa reagovala podrážděně a požadovala, aby ji přijal okamžitě.
Někteří experti se domnívají, že kdyby Zelenskyj přijal tento obchodní přístup dříve, mohl si Trumpovu přízeň získat. Podle bývalé ukrajinské náměstkyně ministra zahraničí Lany Zerkal byla ostrá kritika Trumpa „rozhodně chyba“. Evropští politici radili Zelenskému, aby Trumpovy útoky ignoroval a jednal s ním pragmaticky.
Připravena dohoda?
Navzdory ostrým slovům to vypadá, že jednání o těžební dohodě mezi USA a Ukrajinou pokračují. Důležitým signálem byl i nedávný Trumpův telefonát s Putinem ohledně konce války – ještě předtím, než mluvil se Zelenským. Trump zároveň vyzval k volbám na Ukrajině, což je častý argument Kremlu.
Historické napětí
Napětí mezi Trumpem a Zelenským není nové. Už v roce 2019 Trump požadoval, aby Ukrajina poskytla kompromitující informace o Bidenově rodině výměnou za vojenskou pomoc, což vedlo k jeho prvnímu impeachmentu. Když v roce 2022 začala ruská invaze, Trump ji označil za „geniální tah“ Putina.
Po Trumpově návratu k moci se Zelenskyj pokusil vztahy napravit. Otevřeně prohlásil, že je ochoten jednat o konci války, a po prosincové schůzce v Paříži Trumpa pochválil jako „neochvějného“ lídra. Krátce poté na sociálních sítích napsal, že „Putin se bojí jen Trumpa a možná Číny“.
Putin však Trumpovi projevuje větší vstřícnost. V několika rozhovorech se o něm vyjádřil s respektem a v lednu podpořil Trumpovo tvrzení, že volby v roce 2020 byly zmanipulované. Ruský prezident zároveň naznačil, že pokud by byl Trump tehdy prezidentem, válka by možná nikdy nezačala.
Co dál?
Někteří ukrajinští politici obviňují Zelenského z toho, že se na Trumpův návrat dostatečně nepřipravil. „Měl se více zaměřit na komunikaci s republikány, získat si jejich důvěru a vysvětlit jim ukrajinskou situaci,“ říká opoziční poslanec Volodymyr Ariev.
Přesto se situace podle evropských diplomatů dá ještě zachránit. Pokud by Zelenskyj souhlasil s dohodou o nerostném bohatství výměnou za jasné bezpečnostní záruky, vztahy s Trumpem by se mohly stabilizovat. Jak upozorňuje jeden z ukrajinských činitelů, Kyjev potřebuje jistotu, že jakákoliv dohoda s USA mu zajistí ochranu před Ruskem, které se netají úmyslem pokračovat v agresi.
Budoucnost Ukrajiny tak závisí na tom, jak obratně Zelenskyj dokáže manévrovat mezi Trumpem, spojenci v Evropě a stále agresivnějším Ruskem.
