Četník ze Saint Tropez: pohled zpět do zákulisí

Rtuťovitý a hodně zmatkující strážník z horské vesničky Ludovic Cruchot (Louis De Funès) je převelen na francouzskou riviéru do oblíbeného letoviska Saint Tropez, kde se pokusí zavděčit svým nadřízeným, získat si respekt u kolegů strážníků, zvládnout svou dospívající dceru a ještě se zamilovat.

LLouis Germain David de Funès de Galarza pocházel ze španělské šlechtické rodiny a ano. Nejoblíbenější francouzský herec s uměleckým jménem Louis De Funès (Fantomas) vlastně nebyl původem Francouz! Ostatně Jean Reno, také není úplně Francouz a na mezinárodní scéně neměl dlouhá léta konkurenci jako typický představitel drsňáků ze země galského kohouta. Louis De Funès s herectvím koketoval už od třicátých let, ale poprvé před kamerou se objevil až v roce 1946. Jenže čekání na první hlavní roli trvalo dlouhých čtrnáct let.

A jak správně tušíte jeho první hlavní role byl strážmistr Ludovic Cruchot, v češtině Ludvík, v nesmrtelné filmové komedii Četník ze Saint Tropez, kterou dodnes diváci milují a jsou schopní z ní dodnes přeříkávat filmové hlášky. Louis de Funès ve filmu původně hrát vůbec neměl. Role byla totiž nabídnuta jeho mnohem hvězdnějším kolegům Darry Cowlovi a Francisu Blanchovi, ale režiséra s Funésem pojilo přátelství, takže ho nakonec prosadil i u producentů.

Komedie o potrefených policajtech vzniká ročně spoustu a Francie pochopitelně není výjimkou. Nic nenasvědčovalo tomu, že by z Četníka mohl být úspěšný film. Z toho důvodu se také zdráhal přijmout roli tehdy už podstatně známější Michel Galabru. Ten se netajil, že se mu do horkého letoviska nechtělo, prožil tam totiž v minulosti nepříliš povedenou dovolenou s manželkou a řekl, že radši tráví léto v Paříži, než si někde nechat pálit zadek horkým pískem. Nakonec ho přesvědčilo obsazení právě Funèse, protože správně vytušil jeho komický potenciál a samozřejmě manželka, která řekla, že vydělávat se musí.

Nápad na tuto komedii dostal scenárista snímku poté, co byl v Saint Tropez a nějaký zloděj mu ukradl filmovou kameru, se kterou si natáčel dovolenou. Díky tomu musel navštívit četnickou stanici a po spatření strážníků okamžitě zasedl a napsal tuto komedii. Ta se nakonec dostala na stůl kanceláře Jeana Giraulta. Girault se uchytil jako scenárista komedií se svým kamarádem z dětství Jacquesem Vilfridem. Díky své účasti na povídkovém filmu Děti štěstěny (Les Veinard) z roku 1963 se seznámil s Louisem de Funèsem, kterého ve velice rychlém sledu obsadil do několika komedií. Právě Četník ze Saint Tropez se ukázal jako pomyslná trefa do černého.

Muselo to být vpravdě bláznivé natáčení, ale o to srdečnější, protože režisér Jean Girault film natáčel uprostřed sezóny a všechny své známé a přátele, kteří byli tehdy v Saint Tropez na dovolené obsadil do komparsu. Díky tomu ve filmu uvidíte obrovskou plejádu slavných Francouzů v čele s režiséry Claudem Chabrolem a Rogerem Vadimem, epizodní role pak přijali další dovolenkáři herec Patrick Laffont v roli mladého playboye a herec a zpěvák Fernand Sardou si s gustem střihl venkovana na traktoru. V létě roku 1964 nebylo těžké v Saint Tropez potkat celebritu. Ve vilách ve čtvrtích Salis a Saint-Pierre pořádali movití Francouzi opulentní večírky, v kavárně Des Arts a v bistru Boules na náměstí Place des Lices posedávali u vínka Jean Paul Sartre nebo Françoise Sagan a před vilou La Mattrague každou noc hlídkovali bulvární novináři, protože patřila Brigitte Bardot.

A Girault obsadil pochopitelně i tamější četníky, aby hráli sami sebe, takže až vyrazíte někdy na Riviéru zkuste před četníky třeba jen charakteristicky zagestikulovat dvěma prsty před očima a mám potvrzeno, že to dodnes mezi nimi funguje. Ačkoli filmaři postavili četnickou stanici ve filmových ateliérech, nakonec přeci jen trávili většinu času v reálném městě, i to je důvod proč je četnická stanice nejfotografovanější četnickou stanicí vůbec a už několik let slouží jako muzeum filmu a četnictva, kde můžete vidět kostýmy z filmu, stejně jako nesmrtelné fotografie jiné hvězdy, jež proslavila toto místo, kterou je samozřejmě již zmíněná Brigitte Bardot. Zde se sluší vzpomenout na Michela Galabru, který během natáčení tohoto filmu zaslechl oknem svého hotelového pokoje následující větu místního obyvatele:,,Teď tady točí nějaký film. Ale žádné hvězdy v něm nehrají.“

Slavný písničkový evergreen Doulie Doulie Saint Tropez vznikl přímo pro film a nazpívala ho i filmová herečka obsazená do filmu Geneviéve Grad. Písnička má od té doby mimochodem několik celkem úspěšných cover verzí.

Diváci si Cruchota v podání Louise de Funèse zamilovali. Geniálně totiž ztvárnil toho nafoukaného četníka, který neustále křičel, legračně koulil očima a neustále se utvrzoval ve své vlastní dokonalosti, ačkoli bylo všem nad slunce jasné, že k takovému stavu má hodně daleko. Přiznaným vzorem Funésova expresivního herectví bylo komické duo Laurel a Hardy.

Četník se stal absolutním hitem a v daný rok ho navštívilo ve Francii naprosto neskutečných 7,8 milionů diváků. Je tedy nabíledni, že producenti zavětřili pokračování a v následujících letech vznikly filmy Četník se žení, Četník a mimozemšťané, Četník a četnice, Četník v New Yorku a Četník ve výslužbě. Michel Galabru o úspěchu Četníka řekl:

Film má dabing z roku 1967, kdy byla premiéra v kinech s geniálním Františkem Filipovským. Od té doby se televize rozhodly film nikoli předabovat, ale různě upravovat a vznikl z toho místy celkem zajímavý guláš, který si mohou zájemci přečíst na portálu dabingforum.cz, kde sdílí názory milovníci českého dabingu.

TVŮRCI, HERCI, FORMÁTY:

Francie/Itálie 1964, Gendarme de Saint-Tropez, režie: Jean Girault, scénář: Jean Girault a Jacques Vilfrid, kamera: Marc Fossard, hudba: Raymond Lefebre, střih: Jean Michel – Gautier, Jean Fayte, hrají: Louis de Funès, Michel Galabru, Geneviéve Grad, Jean Lefebre, France Rumilly

90 minut, 2.35:1, 35 mm, barevný

SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY:

SLANINA, Ondřej. Slavná románská filmová klasika. Praha: Charon media, 2021. ISBN 978-80-90497-54-2.

Dabingforum.cz. Četník ze Saint Tropez. [Online]. Dostupné z: Dabingforum.cz (profil filmu a přehled českého dabingu).