Článek
Itálie byla původně sice součástí Trojspolku, ale k válečnému konfliktu se v roce 1914 nepřidala.
Diplomaté ze strany Dohody toho chytře využili a Itálii nabídli získání předalpského Tyrolska, Rakouského přímoří a severní Dalmácie výměnou za přidání se na jejich stranu. Itálie měla o tato území zájem už delší dobu, a s nabídkou spojenců proto souhlasila.
Boje v Alpách měly být rychlé a Rakousko-Uhersko mělo kromě překvapení doplatit i na silnou italskou převahu. Nakonec bylo ale všechno jinak.
Vojáci italské horské pěchoty (Alpini) během bojů v roce 1915
Drsný boj v horském terénu
Rakušané se svých pozic nechtěli vzdát a odráželi jeden útok za druhým. V úmorných bitvách na řece Soči Italové utrpěli obrovské ztráty. Ani jedné straně situaci poté neusnadňoval nemilosrdný terén a drsné horské podnebí.
Šrapnely z děl představovaly mezi kameny až o 70 % vyšší smrtelné riziko než v půdní krajině. Italové také začali doplácet na nezkušenost mladých vojáků a přemrštěné plány velitelů.
Nutno podotknout, že ani Rakušanům se příliš nedařilo a konflikt se táhl měsíce s porážkami na obou stranách. Aby neštěstí nebylo málo, 13. prosince 1916 bylo stovky vojáků zasypáno lavinou.
Německé jednotky u Caporetta.
Drtivá porážka Dohody
Obrat na italské frontě nastal v říjnu roku 1917, kdy rakousko-uherské jednotky doplnili němečtí vojáci. Nové síly napomohly v bitvě u Caporetta drtivé porážce Dohody a bitvu posunuly dál na italské území k řece Piavě. Jakmile se však Němci vrátili na západní frontu a Italům dorazila pomoc v podobě Spojenců, převaha Rakušanů polevila.
V říjnu roku 1918 se už rakousko-uherská říše rozpadala a 300 tisíc jejích vojáků bylo nuceno kapitulovat. Následně bylo domluveno příměří, a válka tak 11. listopadu 1918 oficiálně končila.
Na italské frontě za sebou nechala více než milion mrtvých a přes další dva miliony zraněných. V zemi připravenou půdu pro nástup fašismu. A na obzoru byl další světový konflikt…
Zdroj: Wikipedia
