Článek
„Ve třiceti jsem se nechala sterilizovat, protože jsem měla strach, že bych porodila další zrůdu. Jsem mu hodně podobná - oči, lícní kosti, profil. Vypadám na něho dokonce víc než jeho vlastní dcera,“ tak kupříkladu mluví Bettina Göring, sedmdesátiletá praneteř Hermanna Göringa, zakladatele gestapa a Hitlerova zástupce.

Bettina Göring (uprostřed) v roce 2024 při veřejném čtení z knihy Dobrý strýček.
Děti masových vrahů
Dcera velitele koncentračního táboru v Krakově Amona Götha Monika Hertwig nese otcovy činy také těžce. Tuto osobnost německé historie si jistě pamatují všichni, kteří viděli Schindlerův seznam, kde jej ztvárnil Ralph Fiennes.
„Měl v oblibě střílet ze svého balkonu ženy s dětmi v náruči, aby viděl, jestli jedna kulka dokáže zabít dva. Jak moc dokážete oddělit vraha od vašeho otce? Kolik vraha z něho zůstalo ve mně? To jsou věci, které mě trýzní,“ přiznává žena.
Další praneteř, tentokrát od šéfa SS Heinricha Himmlera, Katrin, se s minulostí pere o něco lépe. Přesto přiznává, že ji v dětství šokovalo, když zjistila, jaký její prastrýc skutečně byl:
„Nezdědila jsem jeho špatné vlastnosti, ale žiji s jeho jménem. Když mi bylo jedenáct, dívala jsem se na jednu televizní sérii o holokaustu. Seděla jsem u stolu a brečela jsem, protože tam jméno Himmler opakovali pořád dokola. Uvědomila jsem si, že to byl ten nejhorší masový vrah dnešní doby. Já na tom ale nijak nenesu vinu.“
Holokaust z bezprostřední blízkosti
Niklas Frank, syn Hanse Franka, který se velkou měrou podílel na holokaustu, byl během války malý chlapec. Spoustu věcí tak viděl a zažil z bezprostřední blízkosti.
„Nějací muži byli posazeni na divokého osla, který se splašil a shodil je. Trvalo jim dlouho, než se zase sebrali a postavili se. Rozhodně nevypadali, že se jim to zdá tak vtipné jako mně tehdy. A pak zase. Sedli si na zvíře, to je vyhodilo a oni si pomáhali vstát. Pořád dokola. Bylo to úžasné odpoledne. A měli jsme kakao. Takové zas*ané vzpomínky mám na otce. Nedokážu je vymazat z paměti,“ uvedl.
Dnes je mu osmdesát sedm, ale činy jeho otce a nacistů ho pronásledují neustále. „Žiji s tím hlubokým studem kvůli tomu, co udělal. Mám sny o mrtvolách v táborech. Moje země se této historie nikdy nezbaví. Pořád to ještě trvá,“ dodal.

Katrin Himmler v roce 2025 na přednášce v Aurichu.
Vzpomínky, které nejdou vytlačit
Izraelský režisér Chanoch Ze'evi během natáčení zjistil, že není příliš mnoho rozdílů mezi dětmi obětí a dětmi nacistů. „Mám za sebou působivé rozhovory s dětmi pachatelů i s dětmi přeživších. Životy obou ovlivňuje denně holokaust, nedokážou ho vytlačit,“ prozradil.
Zdroj: Daily Mail, ČSFD






