Hlavní obsah
Lidé a společnost

Praneteř Göringa se raději sterilizovala. Prastrýcovi je podobná

Foto: Creative Commons / volné dílo

Hermann Göring během Norimberského procesu.

Jaké to je žít s cejchem příbuzného nacistického vraha? Nad tím se zamýšlí dokument Hitlerovy děti izraelského režiséra Chanocha Ze'eviho, který vznikl v roce 2011.

Článek

„Ve třiceti jsem se nechala sterilizovat, protože jsem měla strach, že bych porodila další zrůdu. Jsem mu hodně podobná - oči, lícní kosti, profil. Vypadám na něho dokonce víc než jeho vlastní dcera,“ tak kupříkladu mluví Bettina Göring, sedmdesátiletá praneteř Hermanna Göringa, zakladatele gestapa a Hitlerova zástupce.

Foto: Creative Commons / Kasa Fue / CC BY-SA 4.0

Bettina Göring (uprostřed) v roce 2024 při veřejném čtení z knihy Dobrý strýček.

Děti masových vrahů

Dcera velitele koncentračního táboru v Krakově Amona Götha Monika Hertwig nese otcovy činy také těžce. Tuto osobnost německé historie si jistě pamatují všichni, kteří viděli Schindlerův seznam, kde jej ztvárnil Ralph Fiennes.

„Měl v oblibě střílet ze svého balkonu ženy s dětmi v náruči, aby viděl, jestli jedna kulka dokáže zabít dva. Jak moc dokážete oddělit vraha od vašeho otce? Kolik vraha z něho zůstalo ve mně? To jsou věci, které mě trýzní,“ přiznává žena.

Další praneteř, tentokrát od šéfa SS Heinricha Himmlera, Katrin, se s minulostí pere o něco lépe. Přesto přiznává, že ji v dětství šokovalo, když zjistila, jaký její prastrýc skutečně byl:

„Nezdědila jsem jeho špatné vlastnosti, ale žiji s jeho jménem. Když mi bylo jedenáct, dívala jsem se na jednu televizní sérii o holokaustu. Seděla jsem u stolu a brečela jsem, protože tam jméno Himmler opakovali pořád dokola. Uvědomila jsem si, že to byl ten nejhorší masový vrah dnešní doby. Já na tom ale nijak nenesu vinu.“

Holokaust z bezprostřední blízkosti

Niklas Frank, syn Hanse Franka, který se velkou měrou podílel na holokaustu, byl během války malý chlapec. Spoustu věcí tak viděl a zažil z bezprostřední blízkosti.

„Nějací muži byli posazeni na divokého osla, který se splašil a shodil je. Trvalo jim dlouho, než se zase sebrali a postavili se. Rozhodně nevypadali, že se jim to zdá tak vtipné jako mně tehdy. A pak zase. Sedli si na zvíře, to je vyhodilo a oni si pomáhali vstát. Pořád dokola. Bylo to úžasné odpoledne. A měli jsme kakao. Takové zas*ané vzpomínky mám na otce. Nedokážu je vymazat z paměti,“ uvedl.

Dnes je mu osmdesát sedm, ale činy jeho otce a nacistů ho pronásledují neustále. „Žiji s tím hlubokým studem kvůli tomu, co udělal. Mám sny o mrtvolách v táborech. Moje země se této historie nikdy nezbaví. Pořád to ještě trvá,“ dodal.

Foto: Creative Commons / Matthias Süßen / CC BY-SA 4.0

Katrin Himmler v roce 2025 na přednášce v Aurichu.

Vzpomínky, které nejdou vytlačit

Izraelský režisér Chanoch Ze'evi během natáčení zjistil, že není příliš mnoho rozdílů mezi dětmi obětí a dětmi nacistů. „Mám za sebou působivé rozhovory s dětmi pachatelů i s dětmi přeživších. Životy obou ovlivňuje denně holokaust, nedokážou ho vytlačit,“ prozradil.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz