Článek
Sami Londýňané si z nenadálé situace nedělali těžkou hlavu; vždyť na podobné ovzduší byli zvyklí. Jak se ale později ukázalo, mlha byla smrtící a způsobila úmrtí tisícovky lidí.
Tragická shoda okolností
Za hustou koncentrací smogu stálo několik činitelů. Kvůli mimořádně tuhé zimě obyvatelé spálili víc uhlí než běžně. K tomu byla ukončena výměna elektrických tramvají za dieselové autobusy, a hodnoty emisí se tak podstatně zvýšily.
Chladná vzduchová vrstva Londýn uzavřela do jakési neviditelné báně plné znečištěného vzduchu, v níž částečky kyseliny sírové způsobily smrt až 4 tisíc lidí. Do konce smogového období bylo nahlášeno ale ještě dalších 8 tisíc případů smrti v důsledku dýchacích obtíží.
Nelsonův sloup v prosinci 1952.
Kyselinový opar
O přítomnosti oxidu siřičitého ve vzduchu se vědělo. Ještě donedávna ale nebylo jasné, jak se mohl přeměnit v kyselinu sírovou. Jeden z nejnovějších výzkumů, podložený daty z podobně znečištěné Číny, tento otazník konečně zodpověděl.
„Naše výsledky ukázaly, že proces přeměny usnadnil oxid dusičitý, další z vedlejších produktů spalování uhlí, který se už vyskytoval v původní přírodní mlze. Dalším klíčovým aspektem přeměny oxidu siřičitého na síru je skutečnost, že oxid siřičitý produkuje částečky kyseliny, které následně zpomalují celý proces. Přírodní mlha obsahovala tyto částice o velikosti několika desítek mikrometrů, a vzniklá kyselina tak byla dostatečně zředěná. Vypařování těchto částic mlhy způsobilo, že město se zahalilo do kyselinového oparu,“ říká profesor Renyi Zhang z univerzity v Texasu.
Obdobný úkaz se objevuje právě v dnešní Číně. Pochopení procesů, které se v padesátých letech děly v Londýně, může pomoci najít řešení na zlepšení tamní kvality vzduchu.
Zdroj: Wikipedia, Texas A&M University
