Článek
Miloš Zeman oslavil před rokem kulaté osmdesáté narozeniny. Přesně rok poté, tedy 28. září 2025, zveřejnil na svém oficiálním Facebookovém profilu status. V něm znovu ukázal, jak neférově, bez argumentů a útočně se umí stále chovat. Bohužel.
Zemanovy narozeniny a politický apel
Ve svém krátkém vyjádření nezapomene nejprve poděkovat za všechna blahopřání k narozeninám. Jenže v závěru, jako by vlastní vyjádření muselo obsahovat něco negativního, připojil i své vlastní přání. Jednoduše v podstatě vybídnul lidi k tomu, aby šli k volbám, a především aby pomohli vyměnit tuto vládu.
Milí přátelé, děkuji všem za Vaše blahopřání k narozeninám. Vaší přízně si velmi vážím. K narozeninám si člověk...
Posted by Miloš Zeman - prezident České republiky on Sunday, September 28, 2025
Osobně mi to přijde snad až nefér. Ne, že by neměl vrcholný politik právo se veřejně vyjádřit k současné politické situaci. Má samozřejmě právo i říct, koho bude nebo nebude volit, s kým sympatizuje, případně kdo jeho hlas v žádném případě nemůže očekávat.
Zeman mění politickou kulturu k horšímu
Vzhledem k Zemanovi minulosti mě navíc ani nepřekvapuje, že se ani v roli bývalého prezidenta nedokáže zbavit potřeby vymezovat se proti těm, kteří momentálně vládnou. Přesto mě pořád zaráží, že se ani v den svých narozenin nedokáže oprostit od politiky pojaté jako nekonečný zápas „my“ proti „nim“.
Přitom právě on byl ten, kdo v Česku před lety rozvířil politickou kulturu do mnohem agresivnější podoby. Pamatuji si, jak se začal bez zábran pouštět do novinářů. Jak se z prezidentské tribuny začala šířit slovní agrese, která byla do té doby spíš výjimečná. A od té doby se politická debata změnila. Zhrubla. Důsledky vidíme dodnes. Na předvolebních mítincích, v televizních debatách, v tom, jak se političtí soupeři běžně chovají. A ano, Zeman na tom má velký podíl.
Chybějící argumenty, jen výzva k nevolení koalice Spolu
A teď v tom pokračuje i „z Vysočiny“. Nemůže prostě napsat, že by ho potěšilo, kdyby lidé šli k volbám. Že by si udělali předvolební kalkulačky, zamysleli se nad tím, co je pro ně zásadní, a volili rozumem i srdcem. Nemůže říct, která témata považuje za klíčová, a popsat, jak by se k nim měl člověk postavit, aby si pak každý sám vyvodil, komu dát hlas. On musí znovu zvolit jednoduché vymezení se. Bez argumentů. Takové, které působí jako manipulace. Aby lidé pomohli „vyměnit tuto vládu“.
Jeho vzkaz není o tom, aby lidé přemýšleli. Je o tom, aby hlavně někoho nevolili.
Možná jsem naivní. Od bývalého prezidenta by člověk čekal spíš povzbuzení k účasti, apel na to, aby lidé přemýšleli. Ale Miloš Zeman se ani teď jako „oslavenec“ nedokáže vzdát svého typického starého zvyku. Provokovat, urážet, vymezovat se a rozdávat políčky. Ukazuje tím, že styl politiky, který kdysi sám pomáhal utvářet, mu zůstává vlastní. A že ani narozeniny nejsou pro něj důvodem k tomu, aby se téhle své hry vzdal.
