Článek
Česku to proti Finsku v očekávaném čtvrtfinálovém duelu zkrátka nešlo. Prohra 1:4 znamenala jediné. Češi na mistrovství světa skončí bez medaile. Nemuselo to přitom dopadnout špatně.
Výkon Čechů nebyl vůbec špatný
V roli outsidera máte mnohdy možnost spíše překvapit. Není na vás tlak. Můžete si hrát to svoje a doufat, že soupeř bude naopak herně svázaný. Přesně v této komfortní roli byl český národní tým. S favoritem z Finska držel v mnohém krok. Na střely to například skončilo 28 versus 26 ve prospěch Finska. Češi se navíc prosadili v přesilovce, což Finové nezvládli ani jednou za zápas. Ve třetí třetině dokonce dvakrát zazvonila tyč za brankářem Annunenem. Česko zkrátka vůbec nehrálo špatně.
Přesto tady byla jedna statistika, která byla do očí bijící. Úspěšnost střelby nebo úspěšnost zákroků brankářů. Ono je to vlastně z druhé strany to stejné. Záleží jen na tom, jestli se zaměřujete na výkon brankáře, nebo hráčů v zakončení.
Rozdíl v kvalitě brankářů byl markantní
Zatímco finský brankář se pyšnil úspěšností přes 96 %, což znamenalo necelá 4 % úspěšnosti střelby českého nároďáku, český gólman pochytal jen přibližně 86 % střel Finů. Jejich úspěšnost střelby pak byla zhruba 15 %. Tedy zjednodušeně řečeno, každá sedmá finská střela skončila gólem.
Hodnotit výkon sparťanského Kořenáře je nelehká věc. Dva góly pustil po přesunu z jedné tyčky ke druhé, kde minimálně u druhé trefy fanoušek v hloubi duše doufal, že přesun stihne. Zbylé dva góly pak pustil Kořenář mezi betony, což jde jistě na jeho vrub.
Nejsmutnější na tom celém je ale informace, která zazněla v pozápasovém rozhovoru, který poskytl ČT sport právě Kořenář. Nejdříve přiznal, že už se bavili s trenéry o jeho zapojení do zápasu s Norskem, ale necítil se ještě zdravotně v pořádku. Stejně tak jako to „nebylo ono“ před zápasem s Kanadou, který také vynechal. Pak ale dodal následující.
Musím říct, že to nebylo nic jednoduchého (naskočit do zápasu s Finskem), když člověk proleží dva dny v posteli, to není úplně jednoduchý se do toho dostat zpátky, takže toho mám až až dneska…
Kořenář měl přenechat místo jinému golmanovi
Trochu s otevřenou pusou jsem poslouchal tento rozhovor a říkal si, proč trenér nepostavil do brány rozchytaného Pavláta, který byl zdravý a v zápasech proti Norsku a Kanadě, přestože jsme je prohráli, se nepředstavil vůbec ve špatném světle.
Stejně tak jsem si pokládal otázku, proč s nějakou sebereflexí nepřišel sám Kořenář. Jestli člověk proleží nemocný dva dny v posteli a pak má nastoupit na 100 % připravený proti jednomu z nejlepších národních týmů na světě, není to hazard?
Jistě, hráč chce hrát vždycky. Sportovec v sobě má nastavené, že když přijde velký zápas, nechce stát stranou. Jenže právě od toho je tady trenérský štáb, aby podobné věci vyhodnotil s chladnou hlavou. Podle aktuálního stavu, formy a připravenosti.
A tady se podle mého názoru udělala velká chyba.
Právě nepřesvědčivý výkon Kořenáře a jeho nominace od Rulíka se staly jedním z hlavních pilířů české prohry. Kořenář nebyl rozhodně tím brankářem, který by tým podržel a předvedl řadu skvělých zákroků. Naopak. V zápase, ve kterém se hrálo o všechno, působil jako brankář, který se po nemoci snaží dostat zpět do tempa. Jenže na čtvrtfinále mistrovství světa proti Finsku je něco takového zoufale málo.
Zdroje:
https://sport.ceskatelevize.cz/video/zaznam-utkani-finsko-cesko-116586
Pozápasové statistiky z webu Livesport
