Článek
Ruské stíhačky před několika desítkami hodin vletěly do estonského vzdušného prostoru. Šlo o tři stroje MiG-31. Žádný letový plán, vypnuté transpondéry, nulová komunikace. Dvanáct minut nad územím členského státu NATO, které o plánovaném průletu nevědělo. Moskva vše popírá, ale Tallinn mluví o bezprecedentně drzém kroku.
Mnozí a patrně se dá odhadnout že většina vidí v tomto aktu jen další dílek do mozaiky, kterou Putin skládá krok za krokem. Ještě nedávno to byly rakety dopadající kousek od polských hranic. Pak se dostaly blíž ke Slovensku. Později do samotného vnitrozemí Polska. Teď jde o narušení vzdušného prostoru Estonska. Jaký bude příští tah? Putin testuje, kam až může zajít, a jestli se Západ unaví.
SPD a Stačilo! potvrzují výjimku
A do toho máme v Česku politiky, kteří by nás nejradši odpojili dvou záchranných lan. Tedy od Evropské unie i od NATO. Jde o politická uskupení Stačilo! a SPD. Prosazují referendum o vystoupení, mluví o pozitivech pro Česko. Tvrdí, že bychom sami o sobě byli nezávislejší, že by to přineslo mír a suverenitu. Ve skutečnosti by to ale znamenalo jediné. Postavit se před Rusko jako nahý a osamocený stát. Spoléhat na naši geografickou polohu uprostřed EU a doufat, že se o nás sousedi postarají, je přinejmenším riskantní a sobecké.
Je až groteskní, že i samotné přistání stíhačky na gauči paní Konečné a pana Okamury, by je snad nepřimělo změnit názor (to je moje domněnka). Vychází totiž z jejich reakce na stále stupňující nebezpeční ze strany Ruska. A jejích rétorika? Stále stejná, přestože všichni ostatní respekt a jakousi opatrnost mají stále. NATO není zbytečné, i když není dokonalé.
Putin nečeká na naše iluze
Kdo pořád dokola opakuje, že nepotřebujeme NATO a EU, má zavřené oči. Putin nepřestane proto, že si v Praze někdo myslí, že neutralita nás ochrání. Nepřestane proto, že Tomio Okamura má sen o „české cestě“ mimo Brusel. Nepřestane proto, že Bobošíková a spol. chtějí svoji televizi bez „bruselských diktátů“. Naopak. Právě osamocené státy mohou být pro Rusko nejsnazším terčem. Estonsko má dnes alespoň jistotu, že za ním stojí ostatní členové NATO. A že případné opakování incidentu už nebude jen lokální zpráva, ale mezinárodní problém. My máme stejný štít. Není to samozřejmost. Je to výsledek rozhodnutí, která padla po roce 1989.
Můžeme si tak říkat, že politika je plná přehánění. Ale realita je jednoduchá. Svět se stává nebezpečnějším a Rusko to každý měsíc dokazuje. A když někdo v roce 2025 říká, že Česko by mělo odejít z NATO a EU, možná si ani sám neuvědomuje, co by to ve skutečnosti znamenalo.
Zdroje: novinky.cz, irozhlas.cz, seznamzpravy.cz, idnes.cz
