Článek
Kateřina Konečná dostala před několika dny otázku na členství České republiky v Severoatlantické alianci (NATO). S tím související vyzbrojování země, procentuální výši HDP, která by měla jít na obranu a tak dále. V rozhovoru na Nově v pořadu Za pět minut dvanáct se poměrně otevřeně k celé problematice vyjádřila. Pokud je v těchto dnech někde vidět politická naivita, pak to jsou právě tyto výroky Konečné na adresu (ne)nutnosti vynakládat zdroje státu na armádu.
To zásadní je podle Konečné diplomacie
To, že s naším členstvím v NATO Konečná nesouhlasí, není žádnou novinkou. V jakémkoliv rozhovoru to otevřeně přiznává. A tak se samozřejmě nabízí otázka, kdo nám pomůže v případě hrozby, když by to nebylo NATO? A přesně na to stejné se Konečné zeptal i moderátor Televize Nova: „Kdo by nám poskytoval jakékoliv bezpečnostní záruky, pokud by to nebyla Severoatlantická aliance (NATO)?“
A odpověď Konečné? Poměrně jednoduchá. Bez váhání a sebejistě odpověděla: „Nejlepší bezpečnostní zárukou každého státu naší velikosti je diplomacie. To je prostě faktem.“
A tak moderátor pokračoval v kladení otázek dál. Zajímalo ho, co by se stalo, kdyby se diplomacie nepovedla a začaly by opravdu reálně lítat rakety, kdo nám zajistí bezpečnost? A tady začala Konečná klást protiotázky: „A odkud začnou lítat rakety? A proč?“ Moderátor to zkoušel trpělivě dál. Konečná ale pokračovala ve stejném duchu. „A jak jsme na ní (případnou válečnou situaci) připraveni nyní? Takže budeme dávat 5 % na zbrojení… 20 % státního rozpočtu, pan premiér netuší, kdy ty peníze vezmeme,“ pokračovala Konečná dál.
Vsadit všechno na jednu kartu je riziko
Ano, diplomacie je jistě zásadní. Snaha dohodnout se. Předejít problému. Petr Gandalovič z Ministerstva zahraničních věcí v červnu nedávno řekl, že „diplomacie je především o dialogu“. A patrně to měla na mysli Kateřina Konečná.
Jenže realita nám ukazuje, že spolehnout se na diplomacii je málo. Viděli jsme to nedávno v Bílém domě, kde Trump právě onomu dialogu úplně otevřený nebyl. A pokorný Zelenský mohl dělat, co chtěl, ale nezmohl se na nic. To stejné vidíme v Evropě už dlouhou dobu s Putinem, Ruskem a EU. Kolik sankčních balíčků už jsme na Rusko uvalili, aby stopla válku? Proč to nefunguje? Proč nefunguje diplomacie? Protože druhá strana nechce vést onen otevřený dialog.
Proto je pouhé opírání se o diplomacii velmi rizikovou záležitostí.
Členství v NATO je pro naši bezpečnost zásadní. Je to pohled nejen naší armády, našeho prezidenta, i dalších desítek zemí, které jsou této organizace členy. A právě v těchto dnech, kdy se Putin roztahuje už i do Polska, jsou veškerá slova o pouhé diplomacii opravu velmi naivní.
