Článek
Tomio Okamura se ještě nestihl pořádně usadit v křesle předsedy Poslanecké sněmovny a už stihl vykreslit jeden z největších politických paradoxů roku.
Za Okamury tu luxusní cestovka nebude
Ve svém rozsáhlém rozhovoru pro Parlamentní listy, který sám hrdě sdílel na svém facebookovém profilu, prohlásil následující:
Za paní Pekarové Adamové tu fungovala luxusní cestovka bez kontroly. Za Okamury tu cestovka nebude, já budu peníze občanů chránit… Ráno jsem to chtěl podepsat… a vidím, že letenka stojí 170 tisíc korun. To snad není možné! Zadal jsem si tu cestu do letenkového programu a zjistil jsem, že stejné letenky se dají sehnat mnohem levněji.
Stručně shrnuto, velkou část rozhovoru se zlobil nad tím, jak draze pořizovali politici letenky, když šlo cestovat mnohem levněji. Zároveň se dušoval tím, že za jeho éry nic takového nebude existovat. Že si to sám přes odborníky zkontroluje a prošetří.
Až po tento moment se jedná o velmi sympatické gesto. Ignorujme fakt, jestli se jedná o čirý populismus, nebo upřímnou touhu ušetřit státu peníze, je to zkrátka správný přístup.
Bratislava? Vládní speciál, prosím
Jenže už v ten samý den, kdy Okamura tento příspěvek sdílel na svých sociálních sítích, byl už na Slovensku. Na své první zahraniční cestě coby předseda Poslanecké sněmovny České republiky.
Cesta z Prahy do Bratislavy trvá autem necelé čtyři hodiny. Vlakem se tam dostanete v klidu, bez stresu, za pár stovek korun. Ale ve chvíli, kdy se Okamura rozhodne zahájit, použiji-li jeho slova, restart česko-slovenských vztahů, volí to absolutně nejdražší možné řešení vůbec. Státní letadlo.
„Káže vodu, pije víno,“ jsou slova Danuše Nerudové, která v příspěvku výše počínání Tomia Okamury zkritizovala.
Úspory ano, ale ne ty z mé strany
Používání státního speciálu přitom není ničím zakázaným nebo neobvyklým. Okamura jistě není prvním ani posledním politikem, který letadlem na Slovensko letěl. A i jeho na Slovensko se dá obecně spíše pochválit.
Pokud si ale část své image vystavíte na tom, že chcete státu šetřit, že si došlápnete na ty, kteří cestují zbytečně draze, jedná se o velmi negativní překvapení. Navíc ve chvíli, kdy ve stejném rozhovoru dramaticky líčí absurditu toho, jak poslanci za minulého vedení létali na luxusní zahraniční mise a kolik milionů to stálo.
Politické obrácení během několika dní u nás není raritou. Ale málokdy je tak dokonale zdokumentované jako v případě Tomio Okamury, kdy si sám na sebe ušil bič rozhovorem pro Parlamentní listy.
