Polonahá fotka Nely Slovákové ukazuje na naši primitivnost

Ano. Nela Slováková si teď z marketingového hlediska může mnout ruce, že se o ní zase píše. Čím víc článků, reakcí, komentářů, tím vyšší dosah. A dosah, jak moc dobře víme, znamená peníze. Jde třeba o počet sledujících na Instagramu. Čím víc jich jako tvůrce máte, tím ochotnější jsou firmy zaplatit za spolupráci s vámi. Nela Slováková má přitom z tohoto pohledu k dnešku přibližně 445 000 „fanoušků“. A to je opravdu hodně. Tento text ale není o Nele Slovákové, nebo jiných autorech. Tento text je o nás.

Je to jakýsi fenomén, který tady s námi bude asi vždy. Freud tuto naši motivaci pojmenoval jako libido. Silný pud, sexuální touhu, která nás podněcuje k akci. A tou akcí může být klidně i „jen“ samotné prohlížení polonahých lidí. Neumíme totiž naší zvědavosti a touze po spatření nahoty poručit.

Typickým příkladem je pak pro mě Ondřej Havelka, který přesně na tuto naši potřebu dokonale cílí. Tedy alespoň dle mého názoru. Tento cestoval (pro mě ale především skvělý marketér) publikuje své články o Africe a náboženství na platformě Médium.cz. Titulky jeho textů jsou standardně spojené s nahotou. Když zmíním jen některé z posledních názvů článků: „Nahou Afrikou. Slečny nahoře bez…,“ nebo „Nahou Afrikou. Černé krásky…,“ případně „Nahé při práci, polonahé na tržišti…“

Tyto články se navíc dlouhodobě objevují mezi top nejčtenějšími články dne, což dokazuje i velmi vysoký počet komentářů a „líbí se mi“ (např. u tohoto článku). Já si přitom celou dobu lámal hlavu nad tím, proč české čtenáře tolik zajímá africké náboženství. Asi jsem tedy našel odpověď. A nechápejte mě, prosím, špatně. Toto není kritika pana Havelky. Obsah článků, ani jeho kariéru nekritizuji. Pouze s ironickou nadsázkou komentuji, že jsem netušil, kolik máme v Česku religionistů zajímajících se o Afriku.

Pak tu máme Nelu Slovákovou a její pro mě nepochopitelnou popularitu. Tedy vlastně pochopitelnou. Příkladem je jedna z posledních fotografií, která cílí znovu na to stejné. Plavky vytvořené jen ze šňůrek vzbuzují u části společnosti opravdu až zvířecí reakce. Tím, že její Instagramový profil není veřejný, není možné v tomto textu komentáře zveřejnit. A možná je to dobře. Jde mi jen o poukázání na skutečnost, že tohle je něco, co zkrátka funguje a vždycky fungovat bude.

Naivitu stranou. Je jasné, že nikdy přední titulky novin a webů nebudou plnit lidé jako Tomáš Sedláček, Marek Eben, nebo třeba Tomáš Halík. Obecně tedy s tímto fenoménem neuděláme nic. Můžeme si dát ale vlastní sebereflexi. Je třeba si totiž uvědomit, že svou aktivitou na internetu a sociálních sítích přispíváme výdělkům právě lidem, kteří obsah tvoří. U Nely Slovákové je to skoro půl milionu lidí, kteří ji v podnikání podporují. A pokud to dělají úmyslně, pak je to nanejvýš v pořádku. Umím si ale představit i skupinu lidí, která ostatní influencery podporuje nevědomky právě klikáním na obsah, který cílí na naši sexualitu.

Zajímavý experiment by mohla přinést anketa k tomuto textu. Pokud budete upřímní a otevření, budu rád za váš anonymní hlas.

Zdroje: