Článek
Mistrovství světa v atletice je nejen pro samotné sportovce, ale také pro fanoušky velká událost. Standardně probíhá jednou za dva roky. Měří na ní síly ti nejlepší z nejlepších. Osobně bych tuto celosvětovou sportovní akci zařadil v prestiži na druhé místo. Hned za olympijské hry.
To letošní MS v atletice se navíc koná v maďarské Budapešti. Dobrá zpráva pro nás, kteří jednotlivé závody sledujeme online. Poslední MS totiž probíhalo v USA, kde nám tento komfort znepříjemňoval časový posun.
Nejvíc jsem se těšil (a do hry se teprve dostanou) na oštěpaře Nikolu Ogrodníkovou a Jakuba Valdejcha. Trochu jsem doufal, že právě oni budou těmi, kdo přinesou naší zemi nějaké medaile. Jenže těmi se nakonec už v sobotu stalo smíšené kvarteto českých čtvrtkařů, což patrně překvapilo i nadšeného komentátora ČT Michala Dusíka.
Přiznám se, že kromě sportovních výkonů se vždy těším také právě na výkony moderátorů. Vysokou laťku už kdysi nastavil Robert Záruba a zdá se mi, že ostatní moderátoři nechtějí zůstat pozadu.
Pojďme k samotnému závodu. Češi rozhodně nepatřili mezi favority a už vůbec se s nimi nepočítalo jako s adepty na medaili. Naposledy se jim totiž ve štafetě podařilo získat medaili před dlouhými 40 lety. Celý průběh závodu to vypadalo na čtvrté místo, ale těsně před cílem nakonec zaškobrtla nizozemská závodnice, vypadl jí kolík z ruky a po diskvalifikaci se rázem naši běžci dostali na bronzovou příčku.
Komentátor Dusík to věděl hned v ten moment, protože zkrátka dobře zná pravidla. Bylo tedy naprosto vtipné sledovat, jak se snaží na jednu stranu vyjádřit lítost a soustrast dané sportovkyni. Bojovala totiž ve finiši o první místo s americkou běžkyní. Na druhé straně zase překypoval neskrývanou radostí nad tak historickým úspěchem českých sportovců.
Jedny z jeho prvních slov bezprostředně po skončeném závodě tak v euforické náladě byly: „Tak to je neskutečný úspěch…“ Poté už smutněji pokračuje: „Zatímco Femke Bolová teď polyká hořké slzy a tohle je moment, který ji nikdo nepřeje. Tahle sympatická nizozemská závodnice teď prožívá jedno z největších zklamání své kariéry.“ Jenže po této soucitné chvilce se to v Dusíkovi znovu nastartuje a euforicky zvolá: „Česká čtveřice má bronz!“ A poté už jen následuje óda na naše sportovce.
Myslím, že mu to nemůžeme mít za zlé. Mě osobně tím obrovsky pobavil, kdy do své radostné energické řeči vloží smutnou citlivou vložku. Tak to ale ve sportu chodí. Neúspěch jednoho znamená úspěch jiného. Za tento úspěch našich sportovců je tedy fér poděkovat právě nizozemské štafetě, která rozradostnila nejen Michala Dusíka a nás fanoušky, ale nejvíc určitě samotné bronzové aktéry.
Pokud jste samotný závod viděli, doporučuji si ho pustit a vychutnat ještě jednou. A možná ne se zaměřením na naše běžce, ale s větším soustředěním se na radost jednoho z našich nejlepších sportovních komentátorů současnosti.
Zdroje: Seznam Zprávy; ČT sport
