Článek
Ale není se čemu divit, seriálu předcházela tak masivní reklamní kampaň, že ani Danuše Nerudová takovou před prezidentskou volbou neměla. A vlastně výsledek je v obou případech stejný. Očekávání publika nebylo naplněno a přišel strmý pád. Danuše Nerudová, která v reklamě sbírala body a tlačila se do čela prezidentského peletonu, se párkrát objevila v televizní debatě, poskytla několik rozhovorů a bylo po iluzi. Srdce voličů nezískala.
Eliška a Damián dlouhé týdny slibovali, že se diváci dočkají něčeho zcela nečekaného a výjimečného, a také stačilo podívat se na jeden díl a bylo po nadějích. I když v tomto případě bylo už z reklamy patrné, že zřejmě půjde o plagiát. Stejný motiv je totiž i ve filmu Kate a Leopold, který v roce 2001 natočil James Mangold s Meg Ryan a Hughem Jackmanem v hlavních rolích. I v něm se sličný vévoda nedopatřením ocitne v naší současnosti a potká neméně sličnou manažerku. Jenomže Robert Urban není Hugh Jackman a Emma Smetana není Meg Ryan.
Jim dvěma bych však nic nezazlívala, i když kritici rozebírají právě jejich herecké výkony. Oni mohou snad jen za to, že podepsali smlouvu a rolí se ujali. Jenomže tomu předcházel dlouhý proces, kdy někdo přišel s námětem, další ho schválil, vyrobil se scénář, ten zase někdo schválil, na řadu přišlo obsazení, a to bylo opět kýmsi odpovědným schváleno. Ale jak je možné, že už na začátku nikdo nepoznal, že jde o plagiát? Připadá mi to tak trochu jako příběh našeho českého génia Járy Cimrmana, který vždycky přišel s nějaký objevem až jako druhý.
Seriál má dva režiséry, a dokonce čtyři scenáristy, to opravdu nikdo nepoznal, jak mizerné dílo pod jejich rukama vzniká? Opravdu si nikdo nevšiml, že Emma Smetana není herečka? To přece muselo být patrné od prvního okamžiku. Jistě, i amatéři mohou být ve filmu přidanou hodnotou, to ostatně bylo silnou stránkou například Miloše Formana. Ale v této roli amatérismus, respektive totální bezmocnost, určitě není na místě. V seriálu hrají i výborní herci, i těm to přece muselo být jasné.
Člověk by nad tím mohl mávnout rukou, podívat se na stránky Československé filmové databáze, kde má seriál pouze sedm procent kladných bodů, a dívat se na něco jiného. Jenomže za takovým „veledílem“ je i spousta peněz, spousta času, spousta potenciálu, který mohl být využit lépe a smysluplněji. Pokaždé, když se s něčím takovým potkám, tak si říkám, jak by bylo krásné, kdyby tyto vyhozené peníze skončily někde, kde by pomohly. I když i tady pomohly. Nikdo z těch, kdo se na seriálu podílel, zcela jistě zdarma nepracoval.
