Článek
Itálie je bezpochyby fotbalová země. Kdo by si nevzpomněl na reklamní videoklip u příležitosti finále evropských soutěží 2022/2023, kde poukazovali na to, že v každém ze 3 finále mají svůj tým a že „calcio“ je „best in Europe“. Sice z toho nakonec bylo 3× stříbro 🙂, ale něco na tom celkově asi je.
Pravidelně, skoro každý rok, do Itálie jezdíme, rodinná dovolená v resortu u Benátek. A mají tu, samozřejmě Sporting Club, kde hrají (celkem logicky) fotbal. Už když byli kluci malí, chodili jsme si tu zahrát a bylo to vždycky hodně zajímavé. Kde si zahrajete s místními malými Italy, kteří na vás mluví italsky?
Letos, a to už bylo klukům mezi 13 a 15 let, jsme si to užili znovu. A proběhlo to klasicky po italsku.
- Když jsme se blížili ke hřišti, šli jsme trochu akorát (myšleno pozdě). Náš mladší kluk byl hodně naštvaný, pořád mi připomínal, jak je to strašně špatně, že jsme to podělali. Říkám mu: „v klidu, jsme přeci v Itálii, ne?“ Kdyby věděl, že se pak Italové budou snad týden dohadovat, kdo s kým hraje… 🙂
První info - Vy (jako já) nemůžete hrát, je to jenom pro děti (myšleno do 18 let), dospěláci hrají až večer.
Druhé info - tak můžete hrát, ale s ohledem na „skoro-ještě-děti.“ Říkám, že OK, budu jenom chodit. 🙂 Mimochodem, taky v tu chvíli přišli další asi 4 dospělí Češi, co si taky chtěli zahrát.
Třetí info - ti (Češi) můžou hrát až večer. Sorry.
Páté info - tak ti můžou hrát taky - budou 3 týmy a uděláme turnaj.
- V tom momentě bylo jasné, že jeden tým bude český, protože nás bylo asi tak třetina. Zbývalo zvolit dva italské kapitány, aby vznikly dva jejich týmy. Typicky italsky tento krok, který v Čechách trvá tak 3 minuty, trval asi 15 minut, protože se Italové nedokázali mezi sebou dohodnout. Jak typické. :) Samé „allora ragazzi“, „tutto bene“ a výsledek furt nikde.. 🙂
- My, Češi, jsme se v mezičase už nudili, tak jsem alespoň navrhl, že když už máme ryze český tým, tak bychom se mohli jmenovat třeba….. Bulharsko 🙂
- Nakonec se nějak dohodli a mohlo se začít. První zápas: Někteří Italové ukazovali špičkovou hru. Jeden vypadal úplně jako tenista Alcaraz, tak hned dostal tuhle přezdívku, další jako Diogo Jotta, a ten zejména vynikal v driblingu. Zápas jsme těsně prohráli.
- Druhý zápas: s týmem AirMax (protože asi dva Italové měli přesně tuhle obuv, tak jsme jim hnedka dali tenhle label) jsme asi vyhráli, protože jsme se nějak záhadně ocitli ve finále turnaje. Typicky italsky v tom byl takový chaos, že jsme přestali řešit skóre.
- Finále bylo v duchu bude se hrát na 3 vítězné góly.. Když jsme dostali 3 góly, tak to vylepšili na „do pěti vítězných“. Když jsme ale vzápětí dali my hned dva za sebou, tak byl najednou konec zápasu a celého turnaje. Nikdo jsme nechápali, proč vlastně.. 🙂 Prostě Itálie.
Italové měli zřejmě pocit, že už to stačilo a stejně vyhráli. My jsme to chápali tak, že když to předčasně zabalili, tak jsme vyhráli my. Takže všichni byli spokojení a už jsme tak nějak začali chápat, jak to asi vypadá v Evropském parlamentu, kde se řeší řádově složitější věci - a taky s Italama 🙂
Nakonec jsme je vyzvali pak ještě nekolikrát a pokaždé to vypadalo tak nějak stejně.
Užijte si děti, užijte si léto, užijte si sport! 🙂