Článek
Moje švagrová je v našem rodinném vyprávění jednoznačně tou, která má talent na výběr naprosto nevhodných partnerů. Někdy mi připadá, že si snad cíleně vybírá muže, kteří jsou buď neschopní, manipulativní, nebo rovnou toxičtí. A vždycky, když už si říkám, že horší už to být nemůže, ona mě překvapí. Tentokrát si ale troufla na někoho, koho bych nikdy nečekala. A já sama nevím, co si o tom mám myslet.
Dlouhá historie jejích špatných voleb
Pamatuju si na jejího prvního vážného přítele. Bylo jí něco přes dvacet a on byl přesně ten typ, kterého si přejete pro svou největší nepřítelkyni – nezodpovědný flákač bez ambicí. Dával velké řeči o svých budoucích plánech, ale realita byla taková, že nevydržel v žádné práci déle než pár měsíců. Samozřejmě to vždycky byla vina šéfa, systému nebo vesmíru. Nakonec se jejich vztah rozpadl, protože když konečně čekala, že spolu začnou skutečně budovat život, on si místo toho našel novou přítelkyni.
To byla ale jen první kapitola. Pak přišel agresivní žárlivec, který ji odřízl od přátel i rodiny. Nakonec se jí podařilo utéct, ale dlouho se z toho vzpamatovávala. A když už jsme si mysleli, že se poučila, objevila se s dalším mužem, který sice nebyl agresivní, ale zato to byl notorický lhář. Slíbil jí hory doly, ale nakonec po něm zůstaly jen dluhy a prázdné sliby.
A teď přichází moment, který mě šokoval. Když mi oznámila, že má nového partnera, už jsem jen čekala, jaké další katastrofické rysy bude mít. Ale pak mi řekla jeho jméno a já strnula.
On? To přece není možné!
Nechtěla jsem tomu věřit. Její nový přítel je totiž muž, kterého znám roky. Byl dlouho v našem rodinném okruhu, je úspěšný, chytrý, a hlavně – zdál se mi vždycky jako člověk, který by si vybral někoho úplně jiného. Někdo, kdo má srovnaný život, ví, co chce, a nikdy by si nezadal s někým, jako je moje švagrová. Protože upřímně – ona není jednoduchá. Má v sobě spoustu zmatku, bývá impulzivní a dělá rozhodnutí, která ji nakonec zraní. A on? On mi vždycky připadal jako pravý opak jejích typických partnerů.
Nejsem si jistá, jak to mám vnímat. Je to konečně dobrá volba, nebo jen další vztah odsouzený k záhubě? Když jsem ho viděla na rodinné oslavě, zdál se mi stejný jako vždy – milý, zdvořilý, rozumný. A ona? Zamilovaná až po uši. Jenže já znám svou švagrovou a vím, že její vztahy často začínají jako pohádka a končí jako noční můra.
Možná se změnila. Možná tohle je ten vztah, který ji postaví na nohy, který jí ukáže, že nemusí být věčně v toxických vzorcích. Ale taky se bojím, že je to jen klid před bouří. Nechci mu křivdit, ale pokud nevidí její varovné signály, možná není tak chytrý, jak jsem si myslela. A pokud je vidí, proč se do toho vůbec pouští?
Co když to vyjde?
Je tu ale i jiná možnost. Možná se opravdu našli. Možná on v ní vidí něco, co já nevidím. Možná je přesně tím člověkem, který jí pomůže růst, a ona je tím, kdo do jeho života vnese trochu spontánnosti a vášně. Přiznám se, že bych si přála být překvapená. Kdyby tohle byl ten vztah, který ji konečně vyvede z jejích starých chyb, budu jen ráda.
Ale taky se bojím, že pokud to nevyjde, její pád bude tvrdší než kdy dřív. A tentokrát už ji možná nikdo nebude chtít chytat.
