Praotec Čech nikdy neexistoval. Výmysl o něm úspěšně vymazal dějiny Slovanů

Nejprve se věnujme podivnému původu praotce Čecha z Chorvatska. V Dalimilově kronice /počátek 14. stol./ čteme zapsanou, avšak ničím nepodloženou /a tak je tomu u všech kronikářů/ ústní tradici o tom, že prý nějaký Čech zavraždil vysokého římského občana, a tak musel uprchnout, i se svou družinou, kam jinam, než do Čech. Povšimněme si, že jednání zločince Čecha má přímou souvislost s římskou mocí. Čtenářům plyne poučení, že není dobré protivit se Svaté říši římské.

Setrvejme ještě chvíli u hypotézy, že Slovan Čech, a jeho rodina, byl původem Chorvat /nebo Srb/. Pokud opravdu jakýsi lotr spáchal zločin na římském šlechtici, mohl by tak udělat nejpozději roku 476, protože to je datum zániku západní Říše římské. Potvrzovalo by to naši doměnku, že tou dobou už žili Slované na území bývalé Jugoslávie. Ovšem věrohodnost Dalimila, který kroniku sepsal nejméně 835 let od dané události, je hodně sporná.

Pokud Čech zabil vznešeného Římana, musel koloseum v Pule zažít na vlastní oči v plné jeho kráse.To nám ale nějak neladí s obecně uznávanými báchorkami o tom, že prý přišel z území dnešního Ruska, neboť mu tam Rusáci ubližovali.

Vůbec nejstarší dochovaný, písemný záznam, nám zanechal kronikář Kosmas. Na počátku 11. století říká, že Boemus přivedl svůj kmen do neosídlené země, když po tisíciletí putoval kdesi širým světem, mezi Babylonem a Germánií. O Čechovi neříká vůbec nic, jen že tento „starosta,“ jak se jmenovala jeho funkce, byl Čech a tak se země pojmenovala po něm. Mimochodem v Rusku se dodnes hlava vesnice nebo malého sídla nazývá starosta - староста.

Kosmas údajně zaznamenal první českou schůzi, na které soudruzi /soudruh je staré české, resp. slovanské slovo/ hlasovali. Škoda jen, že nesdělil, ve kterém že roce se páni sešli: „Zde se vám nebude ničeho nedostávati, protože nikdo vám nebude škoditi,“ prohlásil předsedající zasedání, aniž by upřesnil, jak a kde jim jinde škodili. „Ale když takový, tak krásný a tak veliký kraj jest ve vašich rukou, rozvažte, jaké by bylo vhodné jméno pro tu zemi.“ Ti ihned, jako z božského vnuknutí, zvolali: „Poněvadž ty, otče, sloveš Čech, kde najdeme lepší nebo vhodnější jméno, než aby i země slula Čechy?“

A aby to bylo dokonalé, přibližně 600 let od výstupu na Říp /odchylka je až mínus tisíc let/ novinář Kosmas zapsal první politický projev v dějinách České země. Boemus doslovně říkal: „Vítej mi, země zaslíbená, tisícerými tužbami od nás vyhledávaná, kdysi v čas potopy lidu zbavená, nyní jako na památku lidstva nás zachovej bez pohromy a rozmnožuj naše potomstvo od pokolení do pokolení.“

Michodem, starosta Čech by se lehce uplatnil i dnes. Předvolební sliby by pro něj nebyly problém.

U Kosmase si musíme uvědomit, že svou kroniku nenapsal česky, ale latinsky, a to za vlády českého knížete Vladislava I., jenž jezdil do Říma k papeži na porady stejně často jako dnešní čeští vládci do Washingtonu. To jen k ujasnění politických souvislostí.

Korunu všemu nasadil notorický lhář a falzifikátor českých dějin, Alois Jirásek. Jeho verze, kterou si vycucal z prstu, hovoří o dvou bratrech, kteří z předalekého, polského Charvátska, od řeky Visla, kde už to nebylo k vydržení, odešli do Čech, mlékem a medem oplývajícími. Vyznavačům tohoto pohádkáře nedoporučuji číst dál, neb by mohli přijít k nechtěnému poznání, že česká historie je založena na lži. My dnes v podstatě víme jen to, že nic nevíme. Bohužel v této hloupé mystifikaci vyrůstají další pokolení Čechů.

To „investigativní novinář“ Fredegar Scholastikus byl jiná třída. Byť to nebyl jeden člověk, ale celá redakce, zaznamenali to, co sami viděli oni, nebo jejich korespondenti. Pro naši potřebu stačí poznamenat, že silná slovanská vojska porazila, v roce 631, francouzskou armádu. Stalo se tak v době, ve které, podle naprosto důvěryhodných různých českých historických zdrojů, teprve putoval praotec Čech k Řípu, s nemalou družinou z Chorvatska, nebo od Babylonu, případně z Polska.

Před několik lety jsem četl článek, na nějž vám, bohužel zatím, nemohu dát odkaz /snad mi čtenáři pomohou jej najít/, o vykopávkách na Slovensku. Několik tisíc let staré kostry, z dávných pohřebišť, prošly výzkumem DNA. Očekávalo se, že výsledek bude takový, jak nás učí ve školách. V zemi měly ležet pozůstatky Markomanů nebo Kvádů. Slovani tam přece, tou dobou, být nemohli, nehledě na to, že praotec Slovák, jakkoliv to zní podivně /bratři Slováci odpustí/, tou dobou taky byl prý někde u Babylónu. I když, teoreticky, to mohli být slovanští obchodníci, což určitě nebyl tento případ. A co čert nechtěl. Oni tam, v podstatě několik tisíc let, podle DNA, leželi v hrobech Slované. Kdo by očekával zevrubné přepisování učebnic, byl by zklamán.

A tak jsem si začal klást otázky, spolu s klasikem, co všechno nám ve škole řekli blbě. Jirásek nejen že všechny své knihy psal školním, a tudíž kradeným inkoustem…

- Odkud přišli Češi?

- Jaká tam byla česká historie? Muselo jich být, nejméně milión, jinak by neovládli českou kotlinu, vojensky i jazykově. Kdyby se asimilovali, čeština by dnes neexistovala.

- Proč nemáme žádné písemné záznamy o Češích před kupcem Sámem?

- Pokud údajný praotec Čech odnikud nepřišel, jak zde Češi žili? Jak dlouho? A opět, proč o nich nejsou vlastní ani cizí písemné záznamy?

- Nakonec kardinální otázka. Jestli Slované neexistovali, kde se najednou vzaly, v osmém a devátém století mocné slovanské státy? Spadli snad Slované na prázdná území z Měsíce?

Otec dějepisu Hérodotos, řecký politik a spisovatel, popsal, aniž by ji navštívil, z dostupných tehdy pramenů zemi Skífija, a jen tak mimoděk se zmiňuje i o slovanských kmenech žijícich na sever vlasti bájných Skífů. Popsal docela podrobně geografii dnešní Ukrajiny, neopomněl přitom poznamenat, že daleko na severu žijí lidojedi.

Hlasovalo doposud 524 lidí, z toho 72,4 procent souhlasí s tím, že dějiny Slovanů byly vymazány a přepsány. Děkuji všem, že se zúčastnili hlasování.

Seznam pramenů:

Kosmova kronika

Sámova říše

Hérodotos

Skífové a na severu Slované