Článek
Kvůli svému tělesnému postižení je ovšem nucený vystupovat spíš ve vzdělávacích korporátních videích nabádajících k inkluzivitě.
Když se mu naskytne příležitost podstoupit experimentální léčbu, neváhá a přihlásí se. A také se do vedlejšího bytu nastěhuje sympatická Ingrid (Renate Reinsve), která se s ním začne sbližovat a shodou okolností se snaží uchytit jako divadelní scénáristka. Léčba zafunguje dokonale a Edward získá novou, úplně normální tvář. Jak s touhle životní změnou asi naloží?
Žánrově těžko zařaditelný počin Aarona Schimberga obsahuje prvky dramatu a komedie. Především se však postupně stává čím dál absurdnějším, přičemž zároveň satiricky a s nadhledem glosuje různé mezilidské a společenské fenomény.
A taky je docela meta, protože se hodně zabývá tématy kolem divadla, scenáristiky a obsazování rolí. Celková stylizace, např. zdánlivě zhruba do 70. let (film se však odehrává plus mínus v současnosti), ovšem bez problému umožňuje se na jeho průběh a postavy naladit.
Vyprávění tak trochu převrací klasickou strukturu hororu, protože strasti hrdiny pramení nikoliv z jeho zohyzdění, ale paradoxně z jeho transformace na „normálního“ člověka. Právě to dává tvůrcům prostor pro originální zvraty, které nebohého Edwarda posílají do spirály neštěstí.
Slabší stránkou filmu je místy jistá přepálenost. Nikoliv kvůli podstatě oněch absurdních situací, ale spíše v jejich lehce těžkopádné a táhlé gradaci. Jako když vtip po dobré pointě pokračuje k další, absurdnější pointě, ale vy tušíte, že ten zbytek mohl zůstat nevyřčený a každý by si ho domyslel. To však rozhodně nekazí celkový zážitek.
Film měl v českých kinech premiéru 3. 10. 2024.
Hodnocení: 8/10
Pokud chcete vidět moje další recenze a máte profil na CSFD, sledujte mě zde.
