Článek
Herní průmysl má své nedotknutelné modly. V Česku je jí středověké RPG Kingdom Come: Deliverance.
Jakmile o něm začnete mluvit kriticky, fanoušci Daniela Vávry okamžitě spouštějí hysterický křik.
Sundejme růžové brýle. Tahle hra je ve skutečnosti zatraceně podprůměrná, technicky zpackaná šmíra a historická prasárna, která žije jen ze slepého českého patriotismu.
Technická bída prodávaná za plnou cenu
Vzpomínkový optimismus českých hráčů je fascinující diagnóza. Když hra v roce 2018 vyšla, byl to technologický zločin na zákaznících. Padání hry, mizející textury, postavy zasekávající se ve dveřích, nefunkční úkoly a optimalizace, která tavila i ty nejdražší grafické karty.
Čeští hráči s mentalitou morálních kojenců to omlouvali stylem: „Ale je to naše, české, musíme autorům odpustit.“
Kdyby s takovým polotovarem za plnou cenu přišlo studio z Ameriky, komunita ho zašlape do země. Warhorse Studios tehdy vydalo nehratelný polotovar.
Skutečnost, že i BioWare v roce 2007 s prvním Mass Effectem dokázal na pouhém polootevřeném světě představit technologicky stabilní hru s nesrovnatelně hlubšími a živějšími postavami, ukazuje, jak moc Kingdom Come v herní evoluci zaspalo.
Zaklínač 3 sedí na trůnu a Jindřich mu nesahá ani po kotníky
Vávra se svým týmem se neustále oháněl tím, jak jejich hra změní žánr RPG. Realita? Polský Zaklínač 3: Divoký hon z roku 2015 nebyl do dnešního dne pokořen a Kingdom Come mu nesahá ani po kotníky.
Zatímco CD Projekt RED stvořil organický svět plný morální šedi, uvěřitelných emocí a geniálního vyprávění, Vávra naservíroval úsměvný konstrukt.
Hlavní hrdina Jindřich, obyčejný kovářský synek, který sotva udrží klacek, se během pár týdnů naučí šermovat lépe než elitní rytíři, sám vyvražďuje tábory Kumánů a dává rozumy panstvu u stolu. To není hyperrealismus, to je ta nejlevnější hollywoodská pohádka o chudákovi, co ke štěstí přišel, jen zabalená do bláta a špinavých textur.
Nemluvě o prkenném soubojovém systému a pohledu první osoby, které je přinejmenším diskutabilní.
Historická prasárna: Udělat ze Zikmunda „záporáka“
Největší intelektuální selhání celého projektu je ale jeho historická zápletka. Hra se pyšní vědeckou přesností, ale ve skutečnosti předvádí národní a historickou prasárnu nejhrubšího zrna.
Ukázat Zikmunda Lucemburského jako primitivního, krvelačného záporáka, který jen pálí vesnice, je projevem absolutního analfabetismu a historického pokrytectví.
Zikmund byl jeden z nejschopnějších evropských diplomatů, římský císař a panovník s obrovským geopolitickým rozhledem, který se snažil stabilizovat rozpadající se království po neschopném Václavu IV.
Zjednodušit tuto komplexní dějinnou postavu na úroveň komiksového padoucha, aby měl kovářský synek do koho sekat mečem, totálně popírá jakékoliv řeči o „historické věrnosti“. Je to jen líný marketingový podvod na diváka.
Korporátní pokrytectví, zrecyklovaná dvojka a „Hra roku“ naslepo
A kam jsme se posunuli s druhým dílem? Daniel Vávra se sice strašně rád staví do role nezávislého bojovníka proti korporátnímu diktátu a cenzuře, ale jeho vlastní činy ukazují čisté pokrytectví.
Warhorse Studios už dávno není žádná malá česká parta bojující proti světu – studio kompletně spolkl zahraniční kapitál a spadá pod švédský megakoncern Embracer Group. Celý ten slavný český sen je tak v reálu jen další digitální montovnou, ze které obří miliony z prodejů tečou rovnou do kapes zahraničních akcionářů.
Fascinující diagnózou českého herního rybníčku pak bylo chování místních „umělců“ a fanatických patriotů, kteří z Kingdom Come 2 dělali globální Hru roku (GOTY) ještě dřív, než vůbec vyšla.
Rozdávat nejvyšší světová ocenění na základě renderovaného traileru, aniž by kdokoli viděl minutu reálného hraní, to už vyžaduje solidní zatmění mozku. Nebo možná jeho absolutní absenci.
Vydání Kingdom Come 2 pak definitivně strhlo masku všem iluzím. Žádná revoluce žánru se nekonala – hráči dostali pouze nablýskanou recyklaci starých mechanik, větší porci bláta a hromadu technických chyb, které se opět omlouvaly jen tím, že „je to přece to naše české“.
Platit astronomické sumy za hru, jejíž autor se chová jako poloblb a negramot neschopný unést jakoukoliv konstruktivní kritiku, vyžaduje solidní dávku myšlenkové lenosti. Realita marketingu totiž u obou dílů definitivně zvítězila nad realitou kvality.
Fantasy nebo Sci-fi realita nebo historická pitomost?
Ať už se ze strany autorů v kampaních tvrdilo cokoliv, pravda je taková, jaká je. Daniel Vávra a jeho Warhorse horse nedokázali v ničem předvést nic, co by už před nimi jiní herní tvůrci neudělali mnohem lépe.
Pokud máte jako dospělí hráči rádi silný příběh, zajímavé postavy a živý organický svět, zahrajte si raději třetího Zaklínače nebo trilogii Mass effect. To jsou hry, u kterých se přemýšlí.
Pokud vám ke štěstí stačí VELICE laciné kecy o vlastní národní historii zabalené do polofunkčního kódu, Kingdom Come je ideální volba právě pro vás.
Poznámka autora: Vše podstatné bylo řečeno v samotném textu. Vzhledem k tomu, že můj čas je příliš drahý na to, abych ho v komentářích měnil za prázdné internetové slovíčkaření a léčení cizích komplexů od klávesnice, nehodlám na žádné diskuse pod články nadále reagovat.
Texty jsou určeny lidem, kteří ještě neztratili kapacitu přemýšlet v souvislostech.
