Článek
Na setkání s Janem Přeučilem jsem se těšila. Přijela noblesa, elegance… a taky nadhled, hlas a humor. Přijel Johny Spray.
Klobouk dolů. Známý elegán má v 88 letech energie na rozdávání. A ten hlas!
Besedu v Galerii Úštěk zahájil vzpomínkami na nedaleký Levín, kde mívali domek se Štěpánkou Haničincovou. „Jezdili jsme tam v dobách těžkého komunismu. Se Štěpánkou jsme sedávali u krbu, pili červené víno a poslouchali Svobodnou Evropu,“ říká charismatický herec.
Jan Přeučil
Ve vzpomínkách jde ještě dál a připomíná i svého otce – Františka Přeučila. Byl protiprávně obžalován a souzen v procesu s Miladou Horákovou. Dostal doživotí. S maminkou plakali radostí, když uslyšeli, že táta nedostal trest smrti. „Lidé okolo paní Horákové bojovali za to, co dnes prožíváme. Za svobodu, demokracii, cestování… To by si všichni měli uvědomovat. A vážit si toho,“ říká Přeučil tiše.
Jan nesměl studovat na gymnáziu, nastoupil proto do ČKD Stalingrad v Praze-Vysočanech jako dřevomodelář. „Řekli mi, že musím smýt tátovu vinu,“ vzpomíná na těžká léta. Později se na něj ale usmálo štěstí. Profesor Radovan Lukavský rozpoznal jeho talent a rozhodl se ho podpořit: „Já toho kluka do ročníku chci,“ dupl si. Když Františka Přeučila později propustili na podmínku, přišel Lukavskému osobně poděkovat.
Jan Přeučil
Nevím, jestli to byl právě on, ale někteří profesoři jméno Přeučil často komolili „Už jsem slyšel všechno – Přemočil, Přečůral a dokonce Předkožka,“ směje se Jan. A pak přichází na řadu přezdívka, kterou mu vymyslel jeho kamarád Jiří Bartoška.
„Mám rád, když je můj líčící stolek připravený. Všechna ta malovátka, rekvizity, detaily… a jednou si ke mně přisedl Jirka Bartoška a povídá: ‘Honzo, to je neuvěřitelný, co vy tady všechno máte. Vy jste takovej Johny Spray!’“
Přeučil se směje a dodává, že humor je v životě moc důležitý. „Je to náplast na všechny rány života,“ říká a ilustruje to anekdotou:
Přijde pán k doktorovi s obvazem na noze.
„Tak co vás bolí?“ ptá se lékař.
„Hlava.“
„A proč máte obvaz na noze?“
„Protože mi sklouzl…“
Vtípek má prý i svůj příběh – jeden pán ho nepochopil a opakovaně vypravěči volal, co že toho pacienta vlastně bolelo a proč měl obvaz na noze. Přeučil na základě toho napsal povídku o člověku, který nemá smysl pro humor a vtip analyzuje jako matematickou rovnici. Anekdotu ale nepochopil ani nakladatel, a tak povídka nikdy nevyšla…
Vystála jsem frontu na podpis
Na závěr setkání přednesl Hymnu života od Matky Terezy. Ještě předtím si ale procvičil hlasivky a do „brumenda“ zapojil i nás.
Hymna života
Život je šance – využij ji
Život je krása – obdivuj ji
Život je blaženost – užívej ji
Život je sen – uskutečni ho
Život je výzva – přijmi ji
Život je povinnost – naplň ji
Život je hra – hrej ji
Život je bohatství – ochraňuj ho
Život je láska – potěš se s ní
Život je záhada – pronikni ji
Život je slib – splň ho
Život je smutek – překonej ho
Život je hymna – zpívej ji
Život je boj – přijmi ho
Život je štěstí – zasluž si ho
Život je život – žij ho
Mistr divadelní rétoriky vyzdvihl krásu českého jazyka. Mluvil o něm s vášní a úctou – jako o živém organismu, který má herec povinnost chránit a pěstovat. „Herec je nositelem kultury. Měl by lidem ukazovat krásy života,“ řekl. A to se mu v Úštěku podařilo. Bylo to krásné setkání. Inspirující. Lidské. Opravdové.
Zdroj: Vystoupení Jana Přeučila v Galerii Úštěk
https://citaty.net/citaty/3105-matka-tereza-hymna-zivota-zivot-je-sance-vyuzij-ji-zivot-je/
