Článek
„Jedna naše klientka byla nedávno pozvaná na oslavu narozenin. V 95 letech by cestu sama nezvládla, tak jsme ji doprovodili tam a zpět,“ popisuje Uliana, jak také může vypadat její práce.
Senioři, kterým Charita Holešovice pomáhá, mají různé potřeby. Pečovatelé za nimi denně docházejí do jejich domácností. „Ze začátku to bylo hodně těžké. Musela jsem si k těm lidem najít cestu,“ říká sympatická černovláska.
Nejstarší je paní Olga, které je úctyhodných 102 let. Na svůj věk je to velmi čiperná paní. Vše si obstará sama, na Vánoce si dokonce upekla cukroví. S něčím ale potřebuje vypomoci, ať už je to doprovod k lékaři nebo pomoc s úklidem domácnosti. Uliana se setkává s dotazy, proč se o seniory nestará jejich rodina? „Dcerám Olgy je už kolem 80 let a naši pomoc budou brzy možná potřebovat taky,“ vysvětluje, že ne vždy je pomoc rodiny možná.

Uliana s paní Olgou na procházce
Práce pečovatelky je náročná fyzicky i psychicky. Uliana ji zvládá díky podpoře vedení holešovické Charity i svých kolegyň. „Paní ředitelka mi hodně pomohla. A naučila mě práci střídat s odpočinkem,“ usmívá se Uliana.
Do Česka přijela kvůli válce
Ulianě je 37 let. Do Česka přišla kvůli válce na Ukrajině. Opustit domov pro ni bylo nejprve nepředstavitelné. Doma měla byt, práci, syn chodil do školy. Obava o bezpečí rodiny ale rozhodla. Když v roce 2022 přijeli do Česka, synovi Demianovi bylo osm, dceři Veronice necelé tři roky.

Uliana v tradiční ukrajinské vyšívance, která je symbolem identity a domova
Po příjezdu do Prahy se hned začala učit česky. Ze slovníku a také od syna, který si češtinu osvojoval ve škole. Kvůli jazykové bariéře musel Demian nastoupit o ročník níž.
„Neznala jsem jazyk, Prahu. Dcera pořád plakala. Brečela jsem i já,“ vzpomíná na náročné začátky.
První práci našla jako osobní asistentka paní na vozíčku. I ta jí pomáhala s češtinou a učila nová slovíčka.
Před dvěma lety nastoupila do Charity v Holešovicích. Senioři si ji oblíbili a těší se na ni. Někdy je vyděsí i několikaminutové zpoždění: Hned volají, jestli se jí něco nestalo.
Nový život v cizí zemi
V Česku si našla nové přátele – mezi Ukrajinci, Čechy i Slováky. Postupně si vybudovala zázemí a jistotu. O budoucnosti příliš nepřemýšlí.
„Nevím, kdy válka skončí. Ani to, jestli se budeme moci vrátit,“ říká zamyšleně.
Zatím každý den chodí za „svými“ seniory a dělá náročnou práci v oboru, který u nás dlouhodobě trpí nedostatkem pracovníků.
Kromě toho, že je málo finančně ohodnocená, je také náročná fyzicky i psychicky. Ležící klienti vyžadují komplexní pomoc a někteří trpí stařeckou demencí nebo Alzheimerovou chorobou.
Role ukrajinských pracovníků v Česku
Uliana je jednou z mnoha Ukrajinek, které výrazně pomáhají českému zdravotnictví a sociálním službám. Podle serveru Seznamzpravy.cz by jejich odchod způsobil problémy ve zdravotnictví, sociálních službách i stavebnictví, kde jsou potřební sanitáři, zdravotní sestry, pečovatelé, řidiči a technici.
Zdroj:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-drazsi-zbozi-i-sluzby-kde-hrozi-problemy-bez-ukrajinskych-pracovniku-298083#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest299_slideable_tt_varBB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz






