Předvánoční Karibik: Lepší, než jsem čekala

Pozvání do Karibiku

„Ségra, nechceš v listopadu letět do Karibiku?“ zaskočil mě v lednu brácha Tomáš. „Bude to dobrodružství, všechno naplánované do detailu a na pohodu,“ lákal mě. Dlouho mě přemlouvat nemusel.

Na osmihodinový let do Toronta a další čtyřhodinový do Cancúnu jsem se vybavila. Včetně kompresních punčoch a stažených filmů.

Mexiko: První ochutnávka Karibiku

Dovolená snů začala v Playa del Carmen. Průvodce Ivan nás nasměroval na dobrou kávu, oběd a solidní směnárnu. Odpoledne jsme strávili na pláži a na „5th Avenue“. Místní na téhle dlouhé ulici prodávají vše, na co si vzpomenete. Od magnetek, přes trička a sombrera po typické mexické dobroty – tacos, quesadillas a burritos. Večer se trousíme k bazénu na střeše hotelu. „Odpočiňte si, zítra nám začne maraton,“ říká šibalsky Tomáš.

Chichén Itzá: Mayský svět

Hodně jsme přejížděli a zaujaly mě prázdné silnice. Líně se po nich procházeli psi, kteří uhnuli až po zatroubení. Oproti našim dálnicím to byla pohodová jízda.

Dojeli jsme k nejslavnějšímu chrámovému komplexu severního Yucatánu – Chichén Itzá. Nejznámější stavba, Kukulkánův chrám, je na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Proslulý je světelným hadem, který se zjevuje dvakrát do roka při rovnodennosti.

Hned vedle je největší mayské hřiště na posvátnou míčovou hru pelota. Hrála se s kaučukovým míčem, který údajně vážil 3 až 5 kilo. Hráči se ho směli dotýkat jen boky, rameny, hrudí nebo hlavou. Jak se mohli trefit do kamenného kruhu, mi zůstává záhadou. Stejně jako to, že kapitán vítězného týmu byl obětován bohům.

Merida: Setkání s operním zpěvákem

Do Meridy přijíždíme za tmy, ale ulice jsou plné lidí. Když si prohlížíme druhou nejstarší katedrálu na americkém kontinentě, míjí nás charismatický Mexičan. Na tom by nebylo nic divného, kdyby si se svou společnicí nepovídali česky. O pár minut později ho znovu zahlédnu v restauraci a to už se odvážím a jdu ho pozdravit. Rafael Alvarez Nava je operní zpěvák Národního divadla v Praze. Zazpívá mi kousek árie a slibujeme si, že se setkáme v Česku.

Palenque

Dobrou energii má slavné mayské království Palenque. Stovky let ho ukrývala džungle a archeologové ho objevili až ve 20. století. Osvěžíme se u vodopádů Misol-Há, kde se natáčel film Predátor. Ještě o level výš je ale koupání v cenote — zatopeném krasovém závrtu s jeskyněmi a provalenými stropy. V Mexiku jich jsou stovky a vyhledávají je hlavně potápěči.

Guatemala: Ostrov květina a tuk-tuky

Přejíždíme do Guatemaly, do romantického městečka Isla Flores u jezera Petén Itzá. Úzkými uličkami jezdí tuk-tuky, kterými se musíme svézt. Napadá mě, jestli vůbec mají STK:)

Myslela jsem, že už nic hezčího neuvidím. V Tikalu mi ale spadla brada! Je to jedno z největších a nejproslulejších center mayské kultury a právem na seznamu UNESCO. Mlčky si prohlížím Centrální a Severní akropoli, chrám Velkého jaguára, Chrám masek a  šplhám na Templo IV s výškou téměř 70 metrů. Tady mě napadlo, že Mayové snad ani nemohli být pozemské bytosti! Možné to teoreticky je – dodnes se totiž přesně neví, proč jejich civilizace zanikla.

Belize: Go Slow

Ospalou atmosféru s reggae hudbou nabídl ostrov Caye Caulker v Belize. V roce 1961 ho hurikán „rozřízl“ na dvě části.

Po písečných cestách chodíme naboso. Češi nás bombardují fotkami adventních věnců, a tak si jeden také vyrobíme – čtyři sklenky drinků, jedna už je prázdná.

Předvánoční výzdoba nás provázela od Mexika po Belize, ale v karibském prostředí působila jako pěst na oko.

Jeden den jsem žila podle místního hesla Go Slow. A slíbila si, že absolutní relax a život v přítomnosti budu uplatňovat i po návratu.